Třetina seniorů je v Česku týraná. Jde prý o přežitek z komunismu

Skoro třetina starších lidí trpí psychickým i fyzickým týráním. A podle tuzemských neziskových organizací může být v Česku toto číslo ještě mnohem vyšší. Přitom právě dnešek si svět připomíná jako mezinárodní den seniorů.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

pár v důchodu | Foto: Miriam Elder

„Po roce 89 plynule přešly metody zacházení se seniory z dob nacismu a komunismu naprosto nezměněné. Politickým stranám nezájem o seniory vyhovuje. Nejméně třicet procent seniorů je týráno fyzicky, psychicky nebo ekonomicky," připomněla smutný fakt ředitelka Nadace pro výstavbu penzionů pro seniory Jitka Hoplíčková.

Podle předsedkyně České demografické společnosti Jitky Rychtaříkové není Česká republika ve svých postojích sama, podobné je to i ve všech postkomunistických zemích. A nejen v nich:

Přehrát

00:00 / 00:00

Jitka Rychtaříková a Jitka Hoplíčková mluvili v Ozvěnách dne o problematice seniorů.mp3

„V průzkumu s názvem Eurobarometr, který se týká všech zemí EU, jsou otázky typu, zda jsou senioři zátěží pro společnost. Negativnější postoj lze vyčíst u postkomunistických zemí, ale i u jižních států typu Řecka a Portugalska.“

V Česku často převládá názor, že na ně lidé v produktivním věku pouze doplácejí a že senioři stát jen dál zadlužují.

„Všechny postkomunistické země nemají ještě tolik seniorů. Jejich podíl v obyvatelstvu je v rámci Evropy poměrně nízký, kolem patnácti procent. Tyto populace ovšem výhledově velmi rychle zestárnou. V roce 2060 jich má být asi dvojnásobek. Buď si na to společnost zvykne, nebo se mohou vztahy vyhrotit tím, že naroste nějaké ekonomické napětí,“ naznačuje vývoj situace Rychtaříková.

Hoplíčková: Chybí domy s pečovatelskou službou

Podle Jitky Hoplíčkové jsou problémy způsobené tím, že se vytrácí sociální dimenze mezi věkovými kategoriemi. Osobní přístup mezi generacemi se podle ní za sedmdesát let z Česka úplně vytratil. Jako příklad uvádí rozdíl mezi velkoměstem a malým městem, kde je osobní dimenze vstřícnější.

Zajímavým demografickým fenoménem vedle stárnutí populace je nárůst tzv. singles, lidí žijících o samotě. Podle některých odhadů se tito lidé po dosažení seniorského věku budou sdružovat do komunit, aby lépe zvládali nejen ekonomické, ale taky emoční a sociální výzvy.

„Vznesla bych trochu optimismu do těchto otázek. Myslím si, že budoucí senioři budou aktivnější a zdravější. Nevidím problém v narůstajícím počtu domácností jednotlivců, pokud budou fungovat služby a lidé se budou chtít aktivně stýkat a podporovat. Neznamená to, že člověk bude někde osamoceně sedět a naříkat,“ myslí si Rychtaříková.

Už nyní zřejmě úplně neplatí stereotyp, že důchodce je neaktivní a nedokáže se o sebe postarat. Senioři jsou zkrátka jiní než před dvaceti lety. Nicméně Jitka Hoplíčková vidí problém v tom, že třicet procent seniorů má zájem bydlet v zařízeních typu domů s pečovatelskou službou či domovech důchodců, ale dosáhne na něj podle ní pouze jedno procento.

„Po roce 89 se nezvýšil počet seniorských lůžek. Staví se domovy důchodců a domy s pečovatelskou službou, jenže v souvislosti s restitučním zákonem se ruší šest tisíc seniorských lůžek. A odborníci odhadují, že jich bude deset tisíc,“ varovala ředitelka Nadace pro výstavbu penzionů pro seniory.

Veronika Sedláčková, Václav Rojík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme