V Třinci-Gutech se veřejnosti otevřela replika vyhořelého kostela. Přišla na 33 milionů korun

Stavba repliky vyhořelého dřevěného kostela Božího těla v třinecké části Guty vyšla na 33 milionů korun. Náklady na obnovu památky zničené úmyslně založeným požárem platila pojišťovna a výnos z veřejné sbírky. Vyhlásila ji třinecká radnice a sešly téměř čtyři miliony korun. V kostelíku se v neděli konala první bohoslužba. Apoštolský administrátor ostravsko-opavské diecéze Martin David při ní požehnal varhany, zvony a vysvětil celou stavbu.

Třinec Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zvony i kostel vysvětí biskupství tuto neděli při slavnostní mši

Zvony i kostel vysvětí biskupství tuto neděli při slavnostní mši | Foto: Tomáš Pika | Zdroj: Český rozhlas

„Dřevo na výrobu šindelové krytiny v hodnotě 800 000 korun darovalo Biskupství ostravsko-opavské, město Ostrava zase přispělo částkou 300 000 korun na pořízení tří nových zvonů. Město Třinec zorganizovalo veřejnou sbírku pro obnovu stavby, poskytlo zdarma prostory pro uložení trosek kostela,“ vyjmenoval Pavel Siuda, mluvčí Ostravsko-opavské diecéze, pomoc, kterou při obnově poskytly další instituce.

Čtyři roky po útoku žhářů se otevře kostel v Gutech. Poslední dorazily zvony, nejtěžší má 290 kilogramů

Číst článek

Kostel byl znovu vybudován jako věrná replika původní stavby z první poloviny 16. století a za použití tradičních řemeslných postupů. „Pro stavbu bylo použito 450 metrů krychlových jedlového dřeva, 150 metrů krychlových smrkového dřeva pro dřevěný šindel a přes deset metrů krychlových dubového dřeva,“ uvedl vedoucí stavebního odboru biskupství Václav Kotásek, který obnovu kostela koordinoval.

Několik století starou památku zcela zničil úmyslně založený požár v noci z 1. na 2. srpna 2017. Ihned po požáru bylo podle Kotáska nutné zajistit potřebnou projektovou dokumentaci. Po zkušenostech s obnovou vyhořelého kostela svaté Kateřiny Alexandrijské v Ostravě-Hrabové oslovilo biskupství architekta Antonína Závadu z Valašského Meziříčí. Ten společně se synem projekt na obnovu kostela zpracoval. Stavbu pak dostalo na starost Tesařství Papšík z Hošťálkové na Vsetínsku. Řemeslníci kostel nejdříve sestavili na dvoře firmy, po vydání stavebního povolení jej zase rozebrali na jednotlivé trámy a převezli do Gutů.

Interiér kostela

Nová stavba je po obnově zvenku k nerozeznání od té, která shořela. Interiér se ale od původního liší. „Při požáru kostela byl zcela zničen mobiliář, z velké většiny tvořený movitými kulturními památkami. Novou podobu interiéru navrhl architekt Marek Štěpán z Brna. Návrh vychází částečně z původního řešení, například malba zábradlí kůru a provedení úprav stěn presbytáře. Samotné vybavení kostela, především oltář a svatostánek, je řešeno zcela nově a moderně,“ řekl Kotásek.

Nový gutský kostelík má ale i něco navíc, co dřívější stavba neměla. Je vybaven elektrickým protipožárním zařízením, napojeným na hasičský dispečink. Novým technickým vybavením kostela je rovněž nádrž na požární vodu s objemem 24 metrů krychlových.

„Kostel je oproti původní stavbě vybaven také plnohodnotnými varhanami od polské firmy Zych. Varhany mají jeden manuál a sedm rejstříků. K novému vybavení patří rovněž čtyři zvony,“ upřesnil Kotásek.

A právě zvuk varhan byl jednou z prvních věcí, kterou účastníci slavnostní bohoslužby v neděli slyšeli. Na začátku obřadu ale byl kostel zavřený a uvnitř bylo zhasnuto. Obřad tak začal venku tím, že pomocný biskup předal místnímu faráři klíče a ten kostel otevřel. Následovalo požehnání novým varhanám, a právě při této příležitosti zazněl poprvé jejich zvuk. V dalších částech obřadu biskup požehnal i zvonům a posvětil oltář. Uvnitř svatostánku mši sledovalo pět desítek hostů.

Na obřad svěcení a na mši svatou se do kostela dostali jen pozvaní hosté. Kapacita svatostánku a platná epidemická opatření neumožnila vstoupit do interiéru většímu počtu lidí. Dalších asi 200 věřících sledovalo obřad před kostelem, kde byla instalovaná velkoplošná obrazovka. Zájemci z řad veřejnosti se do nového kostela mohli podívat až po skončení bohoslužby, která začala v 10.00 a trvala bezmála dvě hodiny.

Kostel ze 16. století shořel v noci na 2. srpna 2017. Krajský soud v Ostravě poslal za zapálení kostela tři mladíky z Ostravska a Frýdecko-Místecka na 3,5 roku, osm a devět let do vězení. Nejvyšší trest dostal mladík, který akci vymyslel. Nejnižší trest soud uložil chlapci, který budovu zapálil, v době činu nebyl plnoletý. Osmiletý trest dostal řidič, který je na místo přivezl.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme