Tripartita se nedohodla na zvýšení minimální mzdy. Rozhodnutí je proto na vládě

Zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů se v pondělí na jednání nedohodli na zvýšení minimální mzdy. Naopak se shodli na tom, že by se měl připravit model valorizace, podle kterého by se minimální mzda pravidelně zvedala.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Peníze. Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Zatímco odbory žádají růst mezd o 1500 korun, zaměstnavatelé o 800 korun. Ministerstvo práce a sociálních věcí je pro zvýšení o 1200 korun, od příštího ledna by tak minimální mzda mohla být 12 200 korun měsíčně. Jelikož se ale tripartita na částce nedohodla, rozhodne vláda, a to do letošních sněmovních voleb.

V koaliční dohodě a programovém prohlášení se vláda Bohuslava Sobotky z ČSSD zavázala k tomu, že nejnižší výdělek přiblíží dvěma pětinám průměrné mzdy. Po zvýšení o 1200 korun, což je růst zhruba o 11 procent, by mohl podle ministerstva práce dosahovat 40,5 procenta.

Zaměstnavatelé skokové zvýšení minimální mzdy odmítají. Dlouhodobě žádají jasná pravidla pro zvedání nejnižšího výdělku, aby firmy předem věděly, jaké budou mít náklady. Svaz průmyslu a dopravy už dříve uvedl, že by se minimální mzda měla navázat na vývoj průměrné mzdy, HDP a cen.

O vytvoření pravidel usilovala i hospodářská komora. Odboráři už dříve řekli, že by stačilo, pokud by minimální příjem odpovídal 40 procentům průměrné mzdy.

Valorizace minimální mzdy

Tripartita se sice na přidávané částce nedohodla, shodla se ale na přípravě modelu valorizace. Vytvořit by ho mělo ministerstvo práce. „Mají se připravit teze možností stanovení případného valorizačního mechanismu," předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Ministryně práce Michaela Marksová z ČSSD by návrh, jak by se měla minimální mzda zvyšovat, měla představit na příští tripartitě 17. července.

Zaměstnavatelé nyní požadovali, aby vláda „zafixovala minimální mzdu na 40 procentech průměrné mzdy od 1. ledna 2019," řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Zvyšování minimální mzdy nutí firmy zvednout i ostatní tarify. Premiér už dříve řekl, že jeho vláda chce na růst výdělků v Česku tlačit právě zvyšováním minimální mzdy.

Výraznější růst 

Podle odborů by Česko nemělo stavět na levné práci a mzdy by se měly zvedat výrazněji. Předáci kritizují také to, že minimální mzda je pod hranicí příjmové chudoby. Ta loni činila pro samotného dospělého 10 691 korun. Po případném zvýšení o 1200 korun by pracovník s minimální mzdou měl mít v peněžence příští rok 10 477 korun čistého.

Minimální mzdu dostává asi 132 000 lidí, tedy 3,6 procenta zaměstnanců. Zaměstnavatele by zvýšení o 1200 korun příští rok stálo o 3,4 miliardy víc. Do sociálního pojištění by z toho mohlo přitéct 800 milionů a do zdravotního 340 milionů, uvedlo ministerstvo práce.

Na programu schůze Rady hospodářské a sociální dohody je také stav čerpání peněz z fondů Evropské unie nebo akční plán podpory malých a středních podniků pro tento rok.

Anna Horáčková, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme