Advokátka k pádu trojské lávky: Poškození často neví, jak prokázat nároky na náhradu škody

Paní Olga, jedna ze čtyř lidí, kteří byli zraněni při pádu trojské lávky, stále čeká na odškodnění od pojišťovny. Zatím si desítky tisíc korun za nadstandardní péči platila ze svého. „Pokud člověk nemůže rychle získat náhradu škody mimosoudně, je dobré jít k soudu,“ radí ve vysílání Radiožurnálu advokátka Marie Cilínková, školitelka advokátních koncipientů v oblasti náhrady škody.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Na lávce v pražské Troji byli ve chvíli, kdy se zřítila, čtyři lidé včetně paní Olgy | Zdroj: Český rozhlas

Bývá obvyklé, že získání náhrady škody trvá tak dlouho?
Ano, bývá to obvyklé, poněvadž nároky poškozených dospívají průběžně. Třeba bolestné, ten doklad, může být, až skončí léčení. Potom vznikají škody ohledně domácí péče a tak dále. Pojišťovna potřebuje určité období, kdy doklady může uzavřít. Od škodné události se to podle mého názoru dořeší ve lhůtě jednoho roku.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor s advokátkou Marií Cilínkovou, školitelkou advokátních koncipientů v oblasti náhrady škody

Jakou mají zranění v podobných případech oporu v zákonech? Pamatují na ně dostatečně?
Myslím, že pamatují. Všechny nároky na náhradu škody na zdraví, což je hlavně náhrada za bolest, za trvalé následky, náhrada nákladů na léčení, na léky, pomůcky, pomoc při léčení od rodinných příslušníků, jsou náhradové nároky, které souvisí se škodou na zdraví. Pojišťovny je hradí.

Problém je jen jeden: že poškozený často neví, jak je prokázat. Musí předkládat lékařské zprávy nebo potvrzení a čestná prohlášení osob, které mu pomáhají. Musí předkládat stvrzenky, kolik utratí za různé léčebné pomůcky. Jakmile toto všechno doloží, nemívám problém. A dělám tyto věci již téměř padesát let.

Přežila pád trojské lávky: Z toho dne si pamatuju jen ráno, na odškodnění stále čekám

Číst článek

Tohle dělala i paní Olga, že si schovávala všechny účtenky a věci, které by potřebovala pro jednání s pojišťovnou. Ale jak sama říká, důchod i její úspory padly na léčení a pomůcky. Co dělat v takovém případě? Pamatuje zákon i na to, že člověk nemusí mít k dispozici finanční hotovost?
Nemusí ji mít, často ji nemá a zadluží se. Ale bohužel zákon přiznává jen skutečně to, co je vlastní škoda. Je tam řada věcí, které nakonec musí přiznat až soud, pokud má člověk ztížené životní podmínky. Těžko se to ale prokazuje a pojišťovna to nemůže zaplatit, protože má také své předpisy. Proto je vždy lepší se u nároků, které nejdou vyřídit mimosoudně, obrátit na soud.

Podpora města? Nikdo se mě nezeptal, jak se mám, říká přeživší zřícení lávky v Troji

Číst článek

Jsou časté případy, kdy se odškodnění ke zraněným nedostane a ke slovu přijde soud?
Takových případů je hodně. Sama ve své praxi vidím, že ještě není odškodněna řada věcí. Klient ale často řekne: „Paní doktorko, mně to stačí, nepůjdu k soudu. Radši se spokojím s tím, co jsem dostal.“

A to je ten problém, protože soudy často zváží, že člověk má v tuto dobu zranění, ztížené zdravotní podmínky, nemá příbuzného, který by se o něj staral, a musí všechny věci platit.

Pojišťovna to všechno nedá, protože ke všemu potřebuje perfektní důkaz, aby to odůvodnila podle svých předpisů. Vždy proto doporučuji tam, kde člověk nemůže náhradu získat mimosoudně, jít k soudu.

Jiří Chum, Lukáš Sapík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme