Tropy skončí ve středu
Až do poloviny příštího týdne musíme vydržet nynější více jak třicetistupňová horka. Podle aktuální předpovědi počasí bude nejteplejším dnem úterý, kdy by odpolední teploty měly vyšplhat až na 34 stupně. Ve středu bude asi o stupeň méně, ale od západu k nám dorazí studená fronta, která kromě citelného ochlazení přinese i bouřky.
"Očekáváme příchod studené fronty a snížení teplot ve druhé polovině týdne na takových 19 až 24 stupně," řekl Radiožurnálu Jan Havelka z Českého hydrometeorologického ústavu.
Další tropické dny, tedy s teplotami nad třicet stupňů Celsia, by se už měly Česku do konce prázdnin vyhýbat.
Sinicím se v nynějším počasí daří
Přemnožené sinice už neumožňují koupání na každé druhé vodní nádrži v republice - příkladem může být brněnská a orlická přehrada. Navíc je možné, že se počet koupališť, v nichž hygienici koupání nedoporučují, ještě zvýší.
Mezi postižené lokality se nejnověji zařadilo i Máchovo jezero na Českolipsku, jedno z turisticky nejatraktivnějších míst v Česku. Tisíce lidí mířících k oblíbenému přírodnímu koupališti dostávají už u pokladen upozornění na nevyhovující vodu.
Lidem, kteří se navzdory varování v "kvetoucí" vodě vykoupou, hrozí zdravotní potíže, například průjmy, nebo vyrážka. Nejzávažnější je riziko vzniku alergie.
Výkyvy počasí budou ještě výraznější
Letošní dlouhotrvající vysoké teploty jsou podle odborníků důsledkem globálního oteplování a kolísání klimatu. Obecně bychom se v budoucnu měli připravit ještě na výraznější výkyvy počasí.
"Rychlost oteplování a rychlost těch změn, to je záležitost, která nebyla na Zemi pozorovaná dá se říct za posledních zhruba 10 tisíc let, to znamená od skončení poslední doby ledové," vysvětluje královéhradecký klimatolog Ladislav Metelka.
Jen během minulého století vrostla teplota na Zemi v průměru o šest desetin stupně. V 21. století nás čeká oteplení ještě o tři až pět stupňů. Může za to větší koncentrace skleníkových plynů a oxidu uhličitého v atmosféře.
Podle Ladislava Metelky se pak může počasí chovat neobvykle. "Oblasti, které třeba byly i zvyklé na větší příděly srážek, mohou vysychat; oblasti, které byly suché, se naopak můžou potýkat třeba i s povodněmi."
Také letošní horka a naprostý nedostatek srážek jsou extrémní. Jak dodává meteorolog Jan Havelka, nejde ani tak o samotné teploty, ale především o jejich dlouhé trvání. Podobně to ale vypadalo i párkrát v minulých letech.
"V srpnu 1992 dosahovaly nejvyšší hodnoty až 36 stupňů, a co se týče sucha, v roce 2000 to bylo s půdní vlhkostí o poznání horší než letos."