Postoj amerického prezidenta vítá i předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek. Podle místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše USA posouvají NATO ke svým mocenským zájmům, které nejsou shodné s evropskými zájmy.

„Prezident Trump se jednoznačně jménem Spojených států přihlásil k Severoatlantické smlouvě a k článku pět o kolektivní obraně. To zaznělo naprosto jasně," řekl Hamáček českým novinářům.

„Samozřejmě to podmínil tím, že všichni budou plnit své závazky, což ale Česká republika vnímá. Ještě před tím, než přišel Donald Trump s těmito požadavky, tak naše vláda rozhodla o navyšování rozpočtu na obranu, aby postupně narostl na 1,4 procenta hrubého domácího produktu s výhledem na dvě procenta. Čili i Česko bere tuto věc vážně," dodal.

„Vzhledem k tomu, jaké pochybnosti vyvolávaly některé výroky pana prezidenta (Trumpa) v době volební kampaně, je velmi uklidňující slyšet, že se hlásí k článku pět, že se hlásí k zodpovědnosti Spojených států za stabilitu a mír v Evropě," řekl Kalousek.

Požadavek, aby státy NATO dodržely své závazky na výdaje na obranu, je podle Kalouska pochopitelný a TOP 09 ho podporuje. Šéf TOP 09 rovněž ocenil, že Trump ve Varšavě mluvil o tom, že Rusko svými aktivitami ohrožuje stabilitu Evropy.

Dolejš: nutí nás do účasti ve sporných misích

Podle Dolejše lze článek pět smlouvy o NATO vykládat volně a poskytnutí pomoci podle něj nemusí být automatické. „Jde tedy o politickou deklaraci, kterou Poláci chtěli slyšet, ale nás to nutí do větší aktivity ve financích, ale i účasti ve sporných misích," napsal v reakci na Trumpovo vyjádření.

„Výroky Trumpa, který ještě nedávno zpochybňoval míru angažovanosti NATO v Evropě, nejsou navíc dvakrát kredibilní. EU by měla nadále zvažovat svůj vlastní pohled na bezpečnost," doplnil Dolejš.

Trump ve Varšavě prohlásil, že všechny členské státy NATO musí plnit své finanční závazky vůči alianci - a pochválil v této souvislosti Polsko, že jako jeden z mála členů NATO odvádí na obranu dohodnutá dvě procenta výkonu ekonomiky. Česká republika naopak tento cíl neplní, stejně jako ostatní členské země se ale zavázala, že tak do roku 2024 učiní.

Dovoz zemního plynu z USA

Hamáček je také rád, že se - po letech jednání s americkými politiky a po změně amerických předpisů - dostala při Trumpově návštěvě Varšavy na pořad i nabídka dovozu zkapalněného zemního plynu z USA, i jako možnost, jak snížit závislost na plynu z Ruska.

„Pro všechny v Evropě je dobré mít alternativu. Česká republika už alternativu má, jsme schopni dovážet plyn například z Norska. Jsou ale státy, které alternativu nemají, například Pobaltí, a poznaly to na sobě, když platily Gazpromu faktury," řekl Hamáček.

„Americký plyn může vyvolat konkurenční boj a bude to prospěšné pro všechny spotřebitele, protože konkurenční boj většinou znamená snížení cen," dodal.

Možnost dovozu amerického plynu i do Česka závisí podle Hamáčka na příštím propojení plynovodů, v současnosti ale Česko potíže s dodávkami plynu nemá, to je spíše problém jiných států, které americkou iniciativu velmi vítají.

'Trojmoří má smysl'

Otázku, proč Česko nebylo ve Varšavě zastoupeno na úrovni hlavy státu jako drtivá většina ostatních zemí, je podle předsedy sněmovny záhodno adresovat prezidentské kanceláři.

„Byl jsem pověřen panem prezidentem, abych jej tady zastoupil. Toto pověření je jeho právem a já jsem pověření rád přijal. Není to poprvé," řekl.

Hamáček uvedl, že i během schůzky Trumpa se zástupci tuctu států, sdružených v takzvané iniciativě Trojmoří, zdůraznil, že "pro Českou republiku to není alternativa ke členství EU" a iniciativa "nemůže být ani chápána jako alternativa či nějaké východní křídlo EU". Smysl má ale snaha i touto cestou zlepšovat stav infrastruktury či energetické bezpečnosti ve střední a východní Evropě. „V tom má iniciativa smysl a je dobře, že jsme v ní zapojeni, nicméně nemůže to být alternativa k unii jako celku," shrnul předseda Poslanecké sněmovny.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít