Stovky tisíc Čechů žijí mimo své trvalé bydliště. Městům ale nenahlášení obyvatelé způsobují potíže

Odstěhují se za studiem nebo za prací do velkého města, trvalý pobyt ale dál mají tam, odkud pochází. Takových lidí jsou v Česku stovky tisíc. Většinou žijí v Praze a dalších velkých městech. Právě jejich magistrátům to ale může způsobovat potíže. Špatně se jim plánují třeba kapacity škol a školek nebo svoz odpadu. Například v ulicích Brna proto lidé občas musí odpadky odkládat i mimo kontejnery - a to i přesto, že to podle vyhlášky dělat nesmí.

Praha/Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lidé čas od času musí odkládat odpadky mimo kontejnery, což jim však zakazuje vyhláška. (ilustrační foto) | Foto: Iva Kokešová | Zdroj: Český rozhlas

„Je to složité, když třeba na nějaké krabici najdete etiketu s adresou, tak to není žádný důkaz, že právě ten člověk odpad vyhodil. I když ty náklady na likvidaci jsou vysoké, tak je většinou nese město,“ popsala nedávno Iveta Jurenová, obchodní náměstkyně firmy, která v Brně svoz odpadu organizuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lidé ve velkých městech bez trvalého bydliště způsobují magistrátům potíže

Pokud by přitom magistrát přesně věděl, kolik obyvatel ve které čtvrti žije, odvoz odpadků by se mu organizoval snáz. Velká města si zároveň stěžují taky na to, že kvůli lidem, kteří mají trvalý pobyt jinde, dostávají na daních v přepočtu na počet obyvatel méně peněz než menší obce. 

„Město musí zajistit svůj provoz a investice například do dopravní infrastruktury, kanalizace nebo školství, a to na reálný počet osob. Finance ale dostává pouze za počet osob s trvalým pobytem,“ upozorňuje mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.

Zákon nahlášení nevyžaduje

Podle Českého statistického úřadu má Brno aktuálně asi 380 tisíc obyvatel, podle Poňuchálka ale ve městě žije nejméně o 40 tisíc lidí víc. Ještě markantnější je rozdíl v Praze. Tam má trvalý pobyt hlášený asi 1,3 milionu lidí, podle vedení města jich tam reálně bydlí přes milion a půl.

Brno-střed žádá o prošetření pronájmu městského bytu. Úřad žaluje nájemníka, který roky bydlel jinde

Číst článek

Ministerstvo vnitra ale upozorňuje, že lidé podle zákona nemusí novou adresu po stěhování úřadům hlásit. Změnu tohoto pravidla resort aktuálně neplánuje. Mluvčí ministerstva Ondřej Krátoška to vysvětluje tím, že není jasné, jak by se kontrolovalo, kdo kde skutečně bydlí.

„Kontrola každého občana by byla v praxi velmi těžko realizovatelná. Kontrolní mechanismy by byly pravděpodobně uloženy do působnosti obcí a zůstává otázkou, zda by náklady na kontrolu nebyly vyšší než sledovaný cíl,“ říká.

Pozitivní motivace

Přibližně před šesti lety přitom ministerstvo zvažovalo obnovení takzvaného přechodného pobytu. Resort tehdy plánoval, že by lidé museli povinně nahlásit, pokud by se mimo své trvalé bydliště zdržovali 90 dní a déle. Záměr ale kritizovala ostatní ministerstva. Resort vnitra proto plán stáhl a od té doby se k němu politici nevrátili. Velká města se proto snaží lidi k ohlášení změny trvalého bydliště aspoň motivovat.

Za rok skoro o 40 procent. Objem úvěrů na bydlení v Česku stoupl na 22,1 miliardy

Číst článek

„Město Brno se snaží lidi k přepisu trvalého pobytu motivovat dotací na nákup roční elektronické šalinkarty, dalším motivačním faktorem může být například systém rezidentního parkování anebo podmínka trvalého bydliště v případě, že někdo žádá o pronájem městského bytu,“ popisuje brněnský mluvčí Filip Poňuchálek.

Podobný systém chystají taky v Olomouci. Naopak třeba podle královéhradeckého magistrátu pozitivní motivace nemá smysl. Jeho mluvčí Kateřina Šmídová řekla, že problém s nenahlašováním trvalého pobytu by vyřešila jen změna zákona.

Jiří Svatoš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme