Příběh kauzy Tumor: úniky měly jít přes elitního detektiva, policie obvinila další dva lidi

Tumor, operace inspekce proti únikům z policejních databází, se rozrůstá: jak zjistil server iROZHLAS.cz, obvinění si nově vyslechli další dva lidé. Soupiska stíhaných tak už čítá celkem 9 osob, většinou bývalých či současných policejních důstojníků. Podle získaných protokolů a svědectví vytvořili systém, který ochraňoval spřízněné podnikatele.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dům, ve kterém bydlí obviněný expolicista Radim S. Zároveň slouží jako sídlo jeho firmy KABR Subjects, která je v případu stíhaná jako právnická osoba | Foto: Tomáš Pika | Zdroj: Český rozhlas

Únik informací z policejních informačních systémů. Z toho Generální inspekce bezpečnostních sborů letos v dubnu obvinila sedm osob, kterým hrozí tři až deset let vězení. Okruh stíhaných v kauze s krycím jménem Tumor se ale ještě rozrostl, jak zjistil server iROZHLAS.cz.

Obžaloba pro 29 lidí v Ratajského kauze?

Neoprávněná manipulace s informacemi ze spisů, neoprávněný přístup k systému nebo zneužitím pravomoci úřední osoby. Z toho policisté před třemi lety obvinili 18 lidí. Mezi nimi byl například i bývalý detektiv Michal Ratajský nebo podnikatel Radek Morice. 

Stíhání některých obviněných se policisté rozhodli zastavit, další ale přibyli. Celkem tak kriminalisté chtějí obžalovat 29 lidí. 

Kauza se svými účastníky místy prolíná i s takzvanou kauzou Stoka, kterou řeší Krajský soud v Brně. V ní jde o ovlivňování zakázek v Brně-středu. V obou figurují například podnikatel iráckého původu Saman El-Talabani nebo bývalý místostarosta brněnského středu Jiří Švachula (ANO), hlavní podezřelý ve Stoce.

„Trestní stíhání jsme rozšířili o dvě osoby,“ potvrdila mluvčí inspekce Ivana Nguyenová s tím, že jde o jednoho jihočeského policistu, druhý stíhaný od policie odešel v roce 2005.

Inspekce jim připisuje stejná provinění jako zbylým sedmi. „Trestní stíhání bylo zahájeno z přečinu neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací a z přečinu zneužití pravomoci úřední osoby. U druhé osoby z účastenství na obou přečinech,“ přiblížila mluvčí.

Serveru iROZHLAS.cz se navíc z dokumentů a svědectví podařilo zrekonstruovat základní obrysy případu. A také to, že se v kauze objevilo i jméno Michala Ratajského, bývalého důstojníka Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, jehož jméno je spojené s dalším rozsáhlým případem úniku policejních informací. V té policisté ženou před soud celkem 29 lidí.

Radim S. ve středu

Příběh začíná u stíhaného podnikatele Tomáše Horáčka, který policii pomohl za postavení spolupracujícího obviněného s rozkrytím své klientelistické sítě. V roce 2014 se podle své výpovědi seznámil s Ratajským a třemi expolicisty – Danielem H., Davidem B. a Radimem S.

„Prezentovali se jako bývalí policisté a v dané době podnikatelé zajišťující informace pro firmy ze soukromého sektoru,“ stojí v jednom z policejních protokolů, s jehož obsahem se redakce seznámila.

Máchová z kauzy Bereta: Prostorový odposlech byla pomsta od Šlachty, připadala jsem si jako terorista

Číst článek

Muži měli zkrátka nabízet informace o činnosti policie a své klienty před ní varovat. Středobodem celého případu je – podle inspekční verze – bývalý kriminalista Radim S., který Horáčkovi zajištění takové ochrany slíbil. A nebylo to zadarmo.

Podnikatel – opět podle vyšetřovatelů – platil zhruba padesát tisíc korun měsíčně od dubna 2016 do dubna 2018. Smluvená taxa údajně chodila z jedné Horáčkovy firmy přímo na účet společnosti KABR Subjects, jež je v tomto případě obviněnou právnickou osobou. Celkově na jejím kontě přistálo více než 1,456 milionu korun.

Informace v obchodním rejstříku odhalují, že má jediného jednatele a společníka – expolicistu Radima S. Oficiálně sídlí v jeho rodinném domě na kraji Ostravy. Když se tam reportéři Českého rozhlasu vydali, přišel jim sám otevřít. Kauzu ale komentovat odmítl. „Nebudu se k tomu vůbec vyjadřovat,“ řekl a zabouchl dveře.

Redakce se pokoušela sehnat i dalšího stíhaného expolicistu Davida B. Jeho firma DBdetekt agency má sídlo ve vysočanské kancelářské budově. Dveře v šestém patře ale nikdo neotevřel. Pracovníci z okolních kanceláří tam nikoho neviděli už dlouho.

„Vím, že tam v těch dveřích něco funguje, ale už jsem tu dlouho nikoho neviděla,“ řekla se silným ruským přízvukem pracovnice personální agentury Kolonáda. Stejně, opět lámanou češtinou, situaci popsala žena z jiné sousední kanceláře.

Štítek u detektivní kanceláře dbdetekt Agency obviněného Davida B. | Foto: Martin Štorkán | Zdroj: Český rozhlas

Krycí jméno George

Peníze od Horáčka si měl jednatel KABR Subjects rozdělit s detektivem Petrem K. z ostravské expozitury Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Inspekce je přesvědčená, že Horáčkovo jméno v systémech několikrát vyhledával. Vždy to odůvodnil jako obchodně podnikatelskou činnost. Nakonec měl podnikatele do policejního systému zavést jako informátora s krycím jménem George.

„Tím dosáhl žádaného zavedení opatření v informačních systémech Policie ČR, tedy stavu, díky němuž se (detektiv) Petr K. vždy v krátké době dozvěděl o lustracích osoby Tomáše Horáčka,“ píše se v protokolu. Zavedení informátora proto považují vyšetřovatelé za účelové.

Nepočítal jsem to, říká na nahrávce bývalý Filipův asistent k podezřelému půl milionu

Číst článek

Generální inspekce má za to, že se Radimovi S. podařilo získat z vnitra policie minimálně jednoho dalšího detektiva. Obviněný Dušan D. v minulosti působil jako rada Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, po reorganizaci policie se přesunul do nově vzniklé NCOZ.

„Tito zprostředkovatelé neveřejných informací nepochybně konali s vědomím toho, že jimi úkolované osoby zneužívají svého služebního zařazení a neoprávněně vstupují do počítačových systémů,“ zaznamenali si o nich policisté.

Oba stíhaní detektivové jsou aktuálně podle mluvčího Jaroslava Ibeheje postaveni mimo službu.

Horáčkova reklamace

Jenže informace byly Horáčkovi nakonec k ničemu. V červnu 2018 ho zatkli policisté a on s nimi začal spolupracovat. Pod jejich dohledem odeslal Radimovi S. na začátku března 2020 e-mail, v němž jeho služby reklamoval.

Radima S. navíc pro generální inspekci monitoroval hned na třech schůzkách – první nahrával na mobilní telefon, další dvě už zdokumentovali sami policisté.

Tomáš Horáček | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Ze zaznamenaných rozhovorů bylo podle vyšetřovatelů jasné, že Radim S. „Horáčkovi garantoval poskytování ochrany před případným hrozícím trestním řízením a byl pro Horáčka zprostředkovatelem neveřejných informací“. Přístup k informačním systémům zajistil právě detektiv Národní centrály proti organizovanému zločinu Petr K. Ten navíc podle Radima S. dostával „neupřesněnou“ část peněz.

Skutečnost, že policisté nakonec Horáčka zatkli, omlouval Radim S. podnikatelovou „šetřivostí“. Kdyby si zaplatil ochranu dřív, mohl podle něj svému stíhání zabránit. Reklamaci ale nakonec částečně uznal, dohodli se na dvousettisícové kompenzaci.

Policista roku

Dalším obviněným je podle informací serveru iROZHLAS.cz Jaroslav Ch. z Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, konkrétně z odboru hospodářské kriminality.

Kauza Bereta: státní zástupkyně obžalovala pět lidí včetně pražské žalobkyně Máchové

Číst článek

V minulosti přitom sbíral pochvaly. V roce 2016 se dokonce umístil na 2. místě v anketě policista roku, podařilo se mu vyšetřit například milionový podvod.

„Podvodník pod příslibem práce z domova vylákal během šesti let peníze z tisíců důvěřivců,“ přiblížila tehdy mluvčí policie Soňa Štětínská případ, na kterém si kriminalista „udělal jméno“.

Také on je postaven mimo službu. „V této souvislosti byl policista odboru hospodářské kriminality Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje zproštěn výkonu služby,“ uvedla Štětínská k aktuální kauze.

Usnesení platí

Část stíhaných se podle dozorujícího státního zástupce Radima Obsta proti obvinění ohradila. Marně. „Stížnost podalo několik obviněných a bylo o nich rozhodnuto zamítavým způsobem. Usnesení o zahájení trestního stíhání platí tak, jak bylo koncipováno Generální inspekcí bezpečnostních sborů,“ řekl serveru iROZHLAS.cz.

Také Horáček, který je v případu v procesním postavení svědka, informace o obviněných redakci potvrdil. „V uvedené věci figuruji v pozici svědka a mohu potvrdit, že uvedené informace korespondují se skutečností,“ odpověděl na dotaz redakce prostřednictvím textové zprávy.

Příběh kauzy Bereta: žalobkyně Máchová za jeden z úniků inkasovala až 23 tisíc, tvrdí policie

Číst článek

Aktuální číslo obviněných nemusí být konečné. Inspekce, jak uvedla v jednom z protokolů, je přesvědčená, že do případu jsou kromě zmíněných zapojeny i další „dosud neustanovené osoby“.

Dvě kauzy kolem Ratajského nicméně nejsou jediným případem policejního informačního cedníku. U Okresního soudu Praha-východ se od letošního dubna řeší kauza Bereta. V ní čelí obžalobě pražská žalobkyně Dagmar Máchová, bývalý vedoucí odboru protikorupční policie Radek Holub, celník Pavel Šíma a někdejší policisté Igor Gáborík a Vladimír Zmrhal.

Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová tvrdí, že Máchová, Holub a Šíma poskytovali soukromému detektivovi Gáboríkovi v letech 2013 až 2016 neveřejné informace z trestních řízení. Ty následně Gáborík předával dál, zejména klientům své společnosti nebo lidem, kterých se informace týkaly. V některých případech za to podle obžaloby od klientů společnost inkasovala peníze.

Martin Štorkán, tp Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme