Některé stavební úřady odmítají řešit správnou koloudaci bytů nabízených přes portály Airbnb
Některé stavební úřady v hlavním městě odmítají řešit, zda byty nabízené turistům přes portály typu Airbnb mají správnou kolaudaci. Opakovaně se ně obrací spolek Snesitelné bydlení v centru Prahy s žádostmi na prošetření konkrétních jednotek. Navzdory tomu, že loni se úřad na Praze 1 v jednom případě přiklonil na stranu spolku, teď tento i další úřady tvrdí, že na to nemají pravomoci.
„My když jsme jako Společenství vlastníků jednotek dům převzali, tak dveře byly natřené na hnědo. Ta skla jsou šestimilimetrová, není to standardní sklo, a přesto je někdo prokopne a projde dovnitř.“
Poslechněte si reportáž o tom, zda byty nabízené turistům přes portály typu Airbnb mají správnou kolaudaci.
Takhle popisoval předseda spolku Snesitelné bydlení v centru Prahy Petr Městeský problémy s turisty ubytovanými v domě, ve kterém bydlí.
Obrátil se na stavební úřad na Praze 1, protože dotčené byty podle něj neměly správnou kolaudaci. Úřad dal loni v červnu Městeckému za pravdu. Stejný postup Městecký zopakoval letos v lednu s další nemovitostí, tentokrát na Praze 3.
„Tady máte v jednom pokoji šest lůžek, jsou to palandy se závěsy, oni tomu říkají kapslový hotel. Co nás fascinovalo je sociální zařízení, kdy máte z jednoho pokoje čtyři sprchy, pět záchodů,“ komentuje Městeský.
V evropských městech se kvůli covidu zastavil rozmach Airbnb. Snížily se i náklady na bydlení místním
Číst článek
Dotčená jednotka má kolaudaci jako ateliér. Podle Městeckého by mělo jít o ubytovnu. Stavební úřad na Praze 3 ale Městeckého podnět na provedení kontroly odmítl s tím, že mu nepřísluší posuzovat, jak dlouho někdo v nemovitosti přebývá. Citujeme z dopisu, který úřad zaslal spolku.
Stavební úřad
„Z hlediska stavebního úřadu je irelevantní, zda v bytě bydlí jeho vlastník, zda je byt pronajímán či přenecháván za úplatu za účelem rekreace či dlouhodobého nebo krátkodobého pobytu.“
Za stavebním úřadem stojí také ministerstvo pro místní rozvoj. Důvody vysvětluje mluvčí resortu Vilém Frček.
„Na základě kontrolní prohlídky proto nelze vždy jednoznačně zjistit, zda je daný prostor užíván k bydlení, či ubytování,“ uvádí Frček.
„Pokud je prostor užíván k ubytování, které neslouží k zajištění bytových potřeb, mělo by být poskytování těchto služeb navázáno na živnost, včetně všech povinností s tím spojenými podle živnostenského zákona, tato kompetence však náleží živnostenskému úřadu,“ dodává.
Studie: Bytů k dlouhodobému nájmu je v Praze nejvíc za pět let, cena meziročně klesla téměř o desetinu
Číst článek
Samy stavební úřady přitom ne vždy postupují jednotně. Zmíněný úřad při Praze 1 loni v červnu nařídil vlastníkům byty na krátkodobé ubytování rekolaudovat. V případě jiného bytu, které řešil později, ale otočil.
Další postupy
Praha 1 změnu postoje tehdy vysvětlila tím, že úředníci výzvu k rekolaudaci vydali účelově, aby prověřili vhodný právní postup. Na stranu spolku se teď přitom postavil také ombudsman Stanislav Křeček.
„Současné stavební právo jasně říká, že musí být využívaná k účelu, ke kterému byla kolaudovaná. A přece víme, že postavení nájemníka dané nájemní smlouvou a postavení toho, kdo byl ubytován jako host, je přece diametrálně odlišné,“ říká Křeček.
Společně s vedením hlavního města chce Křeček jednat s ministerstvem pro místní rozvoj o vydání metodiky pro úřady, která by vedla k lepšímu vymáhání platných pravidel pro krátkodobé ubytování. To je krok, který vítá také Petr Městecký.
„Pokud mátě něco zkolaudovaná jako byt, tak z toho vyplývá, že byt je určen trvalému bydlení. Něco jiného je hotelový pokoj.“
Právě díky společnému postupu ombudsmana a vedení Prahy se chce na stavební úřad Prahy 3 obrátit Městecký ještě jednou.
