Brabec: Polsko nás válcovalo, ale my nechceme zastavit těžbu v dole Turów na věky věků

Vláda v nejbližších dnech podá žalobu na Polsko u Soudního dvora EU kvůli pokračující těžbě v hnědouhelném dole Turów. Polsko přitom nepřerušilo těžbu, i když mu to na žádost Česka soudní dvůr nařídil. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) má zároveň sjednat s Polskem mezivládní dohodu. „Žaloba, respektive její stažení bude s podmínkami. V médiích se hovoří hlavně o finanční kompenzaci, ale to je jen jedna ze čtyř,“ dodává ve Speciálu.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministr životního prostředí Richard Brabec | Zdroj: Úřad vlády ČR

Zcela zásadní je podle ministra stavba protifiltračního valu, který by měl přestat ohrožovat zdroje pitné vody na české straně.

„Polská strana se dostala do velmi složité situace, ale ne vinou Česka, jak se teď někdy v Polsku říká. Prostě – polská strana nás zválcovala a my jsme využili soud jako úplně krajní prostředek nátlaku. Poláci přitom už několikrát deklarovali, že jim rozhodnutí evropského soudního dvora způsobuje značné škody a že se dohodnout chce,“ popisuje Brabec.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si Speciál Martiny Maškové

Zároveň dodává, že se česká strana snažila najít dohodu celých pět let. „Ale až teď s námi polská strana jedná jako rovný s rovným. Až pod tímto nátlakem. Jsme přesvědčeni, že teď máme v ruce velmi silnou zbraň na to, aby dohoda vznikla korektně.“

Obyvatelé přilehlých oblastí v Česku mají kvůli hnědouhelnému dolu Turów problémy s mizející pitnou vodou, trápí je prach a hluk. Polsko nepřerušilo těžbu ani poté, co mu to nařídil Soudní dvůr Evropské unie.

O zákaz těžby ani jít nemohlo

„Ale žaloba, kterou Česko podalo, tak samozřejmě nemohla jít na úplný zákaz těžby v dole Turów, protože k tomu ani nebyla kompetence. My jsme jen řekli, že nám vadí další pokračování těžby a vadí nám, že způsobuje příkoří českým občanům. A že chceme, aby byly jasně kompenzovány dopady případné pokračující těžby. Teď je ale velmi důležité, jak dopadne vyjednávání o vzájemné smlouvě, kde je celá řada podmínek a zdaleka není jen o finančních kompenzacích,“ zdůrazňuje Brabec.

Česká strana navíc dosud nemá všechny informace ani dokumentaci. Ministr naznačil i čtyři podmínky, na kterých bude trvat a které by měly být součástí dohody s polskou stranou. Kromě finančních kompenzací je to dohoda o alternativních dodávkách pitné vody pro českou stranu, pak monitoring Turówa ze všech oblastí.

Další podmínkou české strany bude podle Brabce vybudování valu, který by měl chránit před hlukem a prachem z těžby.

Čtvrtou pak to, aby Polsko zopakovalo povolovací proces prodloužení další těžby v dole do roku 2026, respektive až do roku 2044, což je jeden z hlavních problémů, na který ukázal i Soudní dvůr EU.

„Česko ale v té žalobě nemá, ani nemohlo mít nějakou žalobní legitimaci na to, aby na věky věků zastavila těžbu Turówa. My jen říkali, že rozhodnutí o pokračování těžby nebylo v souladu s právem – a chceme, aby bylo,“ dodává Richard Brabec ve Speciálu Plus.

Pro kraj je dohoda důležitější

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta z hnutí Starostové za Liberecký kraj by taky raději upřednostnil dohodu než soudy.

Brabec a Kulhánek mají sjednat smlouvu o Turówu včetně kompenzací. Žalobu zatím Česko nestáhne

Číst článek

„Hlavní výhodu vidím v tom, že zatímco se teď Česko soudí o to, jestli Polsko dostatečně aplikuje evropské právo při povolovacím procesu, tak součástí mezivládní dohody mohou být konkrétní opatření. Například dohoda o pravidelném monitoringu negativních vlivů těžby hnědého uhlí v dole Turów na Česko, a to v oblasti hluku, prašnosti, ale i monitoring, jak se ztrácí podzemní voda ze spodních geologických vrstev,“ myslí si.

Dodává, že rozhodnutí o těžbě a výrobě elektřiny je svrchovaným rozhodnutím samotných Poláků.

„Myslím, že to nakonec stejně rozhodne spíš cena emisních povolenek než názor politiků. Byli bychom rádi, aby polskou stranou původně ohlášený konec těžby na rok 2044 byl kratší. Ideálně pak, aby nebyl delší než všeobecná evropská dohoda o odchodu od hnědého uhlí. Ale to můžeme ovlivňovat těžko.“

Martina Mašková, Věra Luptáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme