Tým profesora Holého vyvíjí nové léky proti malárii
Přes snahy lékařů a badatelů zůstává malárie hlavním zabijákem lidstva. Každý rok na ni umírá více než milión obyvatel planety. Riziku této infekční nemoci je vystaveno přes čtyřicet procent lidí na světě, přičemž se vyskytuje ve více než 100 zemích světa.
V subsaharské Africe patří malárie k hlavním příčinám úmrtí kojenců. OSN proto zvolila zítřek za den, který má upozornit na riziko malárie a nutnost hledání dostupné léčby.
K badatelským skupinám, které hledají účinné látky proti malárii, se řadí i mezinárodně uznávaný tým profesora Antonína Holého z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.
Vývoj léků proti malárii. Téma pro pracovnici Ústavu organické chemie a biochemie AV Elišku Procházkovou.
Proč zmiňovaný tým hledá nový lék když na cestách do tropů běžně dostáváme antimalarika vysvětlila Rádiu Česko členka týmu prof. Holého z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Eliška Procházková.
„Vyvíjený lék umožní, abychom případný malarický záchvat prožívali méně obtížněji, například bez neurologických poškození. Neznamená to ale, že s pomocí avizovaného medikamentu bude člověk vůči malárii imunní,“ uvedla Procházková.
Porozumět parazitům
Pro vývoj léku je podle Procházkové důležité porozumět hlavě vývoji a životnímu cyklu parazita, který malárii způsobuje.
„Je třeba si jasně definovat nositele parazitů. Parazité rodu plazmodia je celá řada, přičemž na člověka působí čtyři druhy, a to parazité, kteří mají dva hostitele. Jedním je komár a druhým je člověk. Komár znamená pro člověka nebezpečí v endemické oblasti. Člověk je spíše mezihostitelem, protože v něm probíhá nepohlavní část životního cyklu. Hlavním hostitelem je tedy opět komár,“ vysvětluje Procházková a dodává:
„Parazit prochází vývojem přes oba hostitele a vzpomínaný malarický záchvat je pouhým důsledkem některého z cyklů, ve kterém se zrovna parazit nachází.“
Podle Procházkové je malárie přenosná i z člověka na člověka, ale pouze krevní transfúzí.
Nejdůležitější pro vývoj léků je podle Procházkové rozklíčování rozdílů mezi metabolizmem parazita a hostitele.
„Na základě rozdílů můžeme najít účinnou látku, která bude spolehlivě působit pouze na parazita a hostitelskou buňku nechá bez poškození,“ uzavřela pracovnice Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.