U nevratného selhávání ledvin je nejlepším řešením transplantace
Láska prochází nejen žaludkem, ale také ledvinou. Hlásá nápis v pražském Ikemu. Četla ho i 58letá Eva Bourová, která darovala ledvinu svému synovi. V Ikemu podstoupili náročnou operaci, která se povedla. Ne všichni pacienti ale mají takové štěstí. V ČR v posledních letech přibývá těch, kteří přežijí jen pár roků na dialýze.
Bylo 14. září, středa, obyčejný pracovní den. Pro Evu Bourovou z Činěvesi na Nymbursku ale bude do konce života tím nejdůležitějším. Během dopoledne podstoupila se synem náročnou transplantaci ledvin v pražském Ikemu. Když poprvé po zákroku otevřela oči, byl to prý neopakovatelný pocit.
„Otočila jsem hlavu a vedle mě ležel David. Říkám, Davide, jsi to ty? On odpověděl, jsem mami. Tak jsem mu řekla: to vypadáme viď? Ale byla jsem strašně šťastná, protože jsem viděla to dítě vedle sebe. Je to chlap, ale pro mě stále dítě,“ popsala své pocity.
O transplantaci ledvin natáčela s dárkyní ledviny a s doktorem Ondřejem Viklickým, přednostou Kliniky nefrologie v Ikemu redaktorka Petra Benešová.
Osmapadesátiletá, vitální žena vzpomíná na náročnou operaci velmi živě. Bojovala za život syna Davida, kterému v jedenatřiceti letech najednou začaly selhávat ledviny. Rodina se tak musela rozhodnout. Buď transplantace od dárce anebo dialýza a s tím spojené dlouhé roky v nemocnicích bez plnohodnotného života.
„Když přijel z biopsie a řekl, že by měla být transplantace, tak jsem mu řekla, že pokud to jde, tak já mu ji dám.“
To byl zlomový okamžik. Matka se synem museli podstoupit desítky vyšetření, aby se vyloučily komplikace. Transplantaci nakonec nic nebránilo.
„Ještě jsem za ním doběhla, popřát mu štěstí na cestu. A potom přišla vlastně transplantace. Přijeli jsme na sály vedle sebe, protože transplantace probíhá tak, že nám ji dělají současně. Každý jsme leželi na jednom sále. Mně ledvinu vzali, jemu ji našili,“ přiblížila Eva Bourová.
Operace se zdařila. Oba mají slibné vyhlídky na ještě dlouhý život bez omezení. Dva měsíce po zákroku už oba pracují.
Nejčastěji se ledviny transplantují mezi matkou a synem
Podle Ondřeje Viklického, přednosty Kliniky nefrologie pražského Ikemu, je právě transplantace od živých dárců tím nejlepším řešením. Nejčastěji se pak ledviny transplantují mezi matkou a synem.
„Transplantovaná ledvina prodlouží život těm nemocným. Oni se dožívají delší doby než, kdyby zůstali na dialýze. Průměrné přežití pacientů na dialýze je 5 let, s transplantovanou ledvinou je to dvojnásobek,“ přiblížil.
V Česku žije deset tisíc lidí s nevratným selháním ledvin. Šest tisíc z nich přežívá na dialýze, čtyři tisíce žije s transplantovaným orgánem. Pomalu se daří lékařům zvýšit počet pacientů, kteří dostanou ledvinu od žijících dárců. Pro náročný zákrok by se znovu rozhodla i Eva Bourová.
„Myslím, že láska rodičů, nebo mámy k dětem je tak veliká, že bystě pro ně udělala cokoliv. Udělala bych to znovu, protože to není nic nemožného,“ prozradila.
