Účastníci třetího odboje se po 22 letech dočkají docenění

Symbolicky od 17. listopadu začíná platit zákon o protikomunistickém odboji. Jeho cílem je morálně i finančně ocenit lidi, kteří aktivně vystoupili proti totalitě a hrozila jim proto ztráta života, majetku nebo vězení. Autory návrhu jsou poslanci ODS, TOP 09 a Věcí veřejných i ČSSD. Proti zákonu se postavila KSČM.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jiří Sozanský: Památník obětem komunismu v lágru Vojna u Příbrami | Foto: Hornické muzeum Příbram

Na základě nového zákona dostanou lidé, kteří se protikomunistického odboje účastnili, jednorázově sto tisíc korun, jejich pozůstalí pak o polovinu méně. Těm, kteří mají minimální důchod, stát penzi dorovná na průměr.

Účastníci třetího odboje musí požádat o oficiální uznání svého odporu. Pokud se žádostí neuspějí, mohou se odvolat k etické komisi, která bude mít devět členů. Poslanecká sněmovna, Senát, vláda a Ústav pro studium totalitních režimů vyberou po dvou expertech, prezident republiky komisi doplní jedním kandidátem.

Přehrát

00:00 / 00:00

Třetí odboj.mp3

Možnost odvolání k etické komisi prosadili do zákona sociální demokraté.

„Je to zákon, který dost přísně odděluje, kdo to smí dostat, a kdo nesmí, proto jsme tam vsunuli etickou komisi jako určitou podmínku toho, abychom pro zákon mohli zvednout ruku,“ vysvětlil poslanec ČSSD František Bublan.

Podle jeho názoru je třeba žádosti hodnotit nejen podle nastavených kritérií, ale je třeba přidat také zkušenost a lidské hledisko.

Návrh už v roce 2008 schválil Senát

Původní návrh na ocenění lidí, kteří aktivně vystoupili proti komunistickému režimu, vzešel ze Senátu. Ten ho ale nakonec stáhnul z projednávání. Senátní verzi pak převzali koaliční poslanci a po veřejné i odborné debatě upravený návrh obě komory parlamentu schválily.

„Je to součástí české národní povahy, že si vlastních hrdinů moc nevážíme, máme snahu je relativizovat a zpochybňovat. To nemluvím o obrovském pocitu špatného svědomí či vědomého odporu ze strany levice. To je hlavní důvod, proč se zákon rodil tak dlouho, tak těžce,“ připomněl historii vzniku zákona ministr obrany občanský demokrat Alexandr Vondra.

Ministr zároveň dodal, že návrh schválil Senát už v roce 2008.

KSČM je zásadně proti zákonu

Vědomý odpor k ocenění účastníků třetího odboje dávali ve sněmovně najevo především komunističtí poslanci. V diskuzi vystupovala nejdůrazněji poslankyně KSČM Marta Semelová, které vadilo, že stát ocení, jak řekla, lidi typu Mašínů a Paumera.

„Z teroristů chcete udělat odbojáře či veterány a ještě si troufáte v předloženém návrhu uvést, že, cituji, činy a postoje těchto osob byly a jsou příkladem a závazkem pro další generace. Takovéto schvalování a oceňování násilí a teroru je už podle mého názoru na hranici trestní odpovědnosti,“ myslí si poslankyně Marta Semelová.

Podle šéfa poslanců KSČM Pavla Kováčika navíc zákon označuje mezidobí let 1948 a 1989 jako válečný stav, když protikomunistické odbojáře označuje za válečné veterány.

Konfederace vězňů připravila vlastní návrh. Peníze nechtěla

Celé projednávání zákona a závěrečné hlasování ze sněmovní galerie sledovali ti, o kterých se v sále poslanci dohadovali. Bývalí pracovníci z uranových dolů ale o peníze nestáli. Bojí se lidské závisti a také toho, že pojem bojovník za svobodu ztratí svůj rozměr. Mohl by se totiž podle nich v očích národa zprofanovat.

„A to je to, čemu bychom se my chtěli vyhnout, protože to si za prvé nezaslouží, ta památka našich kamarádů, i to co máme za sebou,“ uvedl místopředseda Konfederace politických vězňů František Šedivý.

ČTĚTE TAKÉ: Podle historiků chybí i po 22 letech od revoluce seriózní syntéza období normalizace

Konfederace politických vězňů připravila vlastní návrh zákona, ve kterém požadovala jen to, aby byl třetí odboj uznán jako součást naší historie. Finanční kompenzace se jí zdály v situaci hospodářské recese nemístné.

„Dneska náhodou je to 50 let od smrti mojí matky, která zemřela doma téměř bez prostředků a ani jí tehdy neumožnili, aby ji odvezli do nemocnice, kde by měla nějakou péči. Takže on to tedy nebyl zápas jen náš, ale byl to také zápas rodin, které tím trpěly,“ dodal František Šedivý.

Zákon, který začal platit, odbojáři respektují, ale mají obavy z jeho dopadu.

Ministerstvo obrany už spustilo speciální webové stránky, které žadatele navedou, jak se ke třetímu odboji přihlásit. Už nyní registruje odbor ministerstva pro válečné veterány na dvě stovky žádostí. Zájemcům je ale musí vrátit, protože úředně odbor zahájil činnost až 17. listopadu.

Pavel Cyprich, Věra Pfeifferová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme