Výdělky učňů z praxí se nemají počítat do příjmu rodiny. Sociálně slabší kvůli tomu přicházeli o dávky

Profesionální nože pro budoucí kuchaře, česací hlavy pro kadeřnice. Pomůcky, které potřebují učni při studiu, vyjdou na tisíce korun. Nízkopříjmové rodiny můžou náklady odradit. Stejně jako pravidlo, že se odměny učňů za práci během praxí započítávají do příjmu rodiny. Ty sociálně slabší pak kvůli tomu můžou přijít o některé dávky. Rodiče se tak někdy rozhodnou dítě ve studiu nepodporovat. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto chystá změnu.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Učni z oborů kuchař a cukrář ze Středního odborného učiliště gastronomie na Praze 10

Učni z oborů kuchař a cukrář ze Středního odborného učiliště gastronomie na Praze 10 | Foto: Iva Vokurková | Zdroj: Český rozhlas

„Když jsem nastoupila, tak jsem si pořídila kufřík, ve kterém jsou hřebeny, natáčky, kartáče, nůžky, efilační nůžky nebo břitvu. Všechno dohromady stálo kolem sedmi tisíc. Ale pořád si něco dokupuju, protože to nestačí,“ říká studentka oboru kadeřnice.

Přehrát

00:00 / 00:00

Některé nízkopříjmové rodiny můžou náklady na studium odradit. Více si poslechněte v reportáži Ivy Vokurkové Ivy

Zatímco pro učně v Praze to problém být nemusí, v nízkopříjmových rodinách v chudších regionech to může být zásadní. Na náklady spojené se studiem nemusí mít peníze a děti ze školy proto odhlásí. Ukázal to výzkum Odboru pro sociální začleňování při ministerstvu pro místní rozvoj z roku 2018.

„Pro nejchudší domácnosti náklady na cestovné, stravné a další pomůcky pro středoškoláky představují vysokou zátěž. Proto pro ně může být ukončení studia jednou ze strategií udržení vyrovnaného rodinného rozpočtu,“ říká mluvčí odboru Petr Syruček.

Dalším důvodem může být i to, že se výdělky z učňovských praxí započítávají do celkového příjmu domácnosti a mají tak vliv na dávky pomoci v hmotné nouzi. Rodina tak má kvůli studiu nejen vyšší náklady, ale může i přijít o některé dávky. Pro rodinu je tak dítě na učňovské škole ekonomicky nejméně výhodnou variantou.

Přibývá dětí, kterým rodiče nemohou zaplatit školní obědy. Podporu navyšují stát i nezisková organizace

Číst článek

„Dítě, které chodí na střední školu, stojí další peníze. Zatímco když třeba po základní škole jde na úřad práce, tak už něco přinese. Takže ekonomicky je studium dítěte na střední škole drahé, pokud nevnímáte budoucí hodnotu, že s vyšším vzděláním člověk dosáhne na lepší životní standard,“ říká odborník na sociální začleňování Daniel Hůle ze Člověka v tísni.

A v sociálně vyloučených rodinách vzdělání zdaleka nemá takovou hodnotu jako u střední třídy, vysvětluje Hůle. Kvůli sociálnímu vyloučení tam platí jiná měřítka úspěchu.

„Statusové symboly se nepojí se vzděláním, že by tam někdo byl učitel, právník nebo lékař. Ale jsou to taxikáři, lidi, kteří mají zlaté řetězy a podobně. Takže orientace na to, co je cesta k úspěchu, je úplně jiná než přes vzdělání.“

Pomoci má novela zákona

To, že některé děti ze školy odejdou kvůli socioekonomické situaci svých rodin, potvrzuje i Jan Homola, ředitel Integrované střední školy v Chebu, která nabízí přes 16 učebních oborů.

Podpora začínajících pedagogů a garance platu. Vládou prošla novela zákona o učitelích

Číst článek

„Stává se, že u nízkopříjmových rodin žáci v poslední době čím dál více zanechávají vzdělání, a to už třeba v prvním ročníku. Jako důvod uvádějí nástup do zaměstnání,“ říká.

Proto se ministerstvo práce a sociálních věcí rozhodlo příjmy ze studentských brigád a učňovských praxí při posuzování nároku na dávky pomoci v hmotné nouzi nezohledňovat.

„Cílem navrhované novel zákona je motivovat žáky a studenty ke studiu a přivýdělku bez toho, aby to mělo za následek ztrátu nároku na příjmově testované dávky pomoci v hmotné nouzi,“ říká o novele zákona, která by měla začít platit od 1. ledna, mluvčí resortu Eva Davidová.

Hůle i ředitel Homola říkají, že je to krok správným směrem. Mohl by pomoci ke snížení počtu studentů, kteří střední školu nedokončí. Těch je v Česku podle Odboru pro sociální začleňování skoro 7 procent.

Iva Vokurková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme