Učitelé dějepisu se kontroverzních témat nebojí, vyplývá z výzkumu

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) si nechal zpracovat výzkum, v němž se zaměřil na kvalitu výuky soudobých dějin na školách. Odpovídalo zhruba 1500 učitelů. Z výzkumu vyplývá, že učitelé mají raději kontroverzní témata a že zájem o soudobé dějiny mají i žáci – čtvrtina z dotázaných učitelů ho označila jako mimořádný. Podle pracovníka ústavu Jaroslava Pinkase výzkum vyvrátil celou řadu stereotypů a mediálních klišé.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ústav pro studium totalitních režimů

Ústav pro studium totalitních režimů | Foto: Tomáš Adamec

Vzdor některým představám se prý učitelé k soudobým dějinám při chronologickém výkladu dostanou.

„Především bych rád zdůraznil, že soudobé dějiny po roce 1945 se učí. V průměru jim učitelé věnují dvacet osm hodin ročně. Dále můžeme říci, že témata z českých dějin výrazně převyšují témata evropská a globální. Můžeme i zdůraznit, že tradiční představa o dějepisu jako o memorování dat je také poněkud nepřesná,“ řekl Pinkas.

Přehrát

00:00 / 00:00

O výzkumu mezi učiteli dějepisu mluvil Jaroslav Pinkas z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Jako prioritu podle něj označilo znalost faktů pouze sedm procent učitelů. „Naprostá většina oproti tomu označuje za naprostou prioritu vyhledávání informací, jejich třídění a také schopnost žáka formulovat obhájit svůj názor,“ uvedl pracovník ústavu.

Žáci prý mají podle učitelů zájem o dějiny obecně. Co se týká moderních dějin, čtvrtina učitelů je přesvědčena, že mají dokonce mimořádný zájem.

ÚSTR zajímalo, jak vlastně školy vyučují o nedávné minulosti včetně období komunistického režimu. Týkal se četnosti hodin věnovaných výuce po roce 1945, používaných metod výuky, cílů výuky, jak je vnímají učitelé, hodnot, které učitelé spojují s výukou, jejich názory na postoje žáků, jejich hodnocení vstřícnosti vedení školy či hodnocení kolegů. Odpovídalo více než 1500 učitelů.

Pinkase potěšilo, že co se týká výuky, nenašli velké rozdíly mezi těmi, kteří prožili velkou část života za komunismu, a těmi mladšími.

„Učitelé, které bychom mohli označit za služebně starší, se statisticky nijak neliší od průměru, jejich metody cíle i formy výuky se víceméně shodují s obecným obrazem učitele,“ řekl Pinkas. Doplnil, že starší učitelé jsou hodnotově konzervativnější. Což však nemusí souviset s působením v minulém režimu, ale s věkem.

Vlastní materiály raději něž učebnici

Průzkum byl zaměřen i na používané materiály. Odhalil, že používání učebnic je méně rozšířené, než se obecně předpokládá. Učitelé prý deklarují, že nejčastěji pracují s vlastními materiály a pak s podklady, které jim poskytuje Česká televize, portál Moderní dějiny, Památník Terezín a právě ÚSTR.

Více než polovina prý učitelů dává přednost konfliktním tématům před konsenzuálními. „Což ukazuje na to, že jsou schopni a ochotni vnímat soudobé dějiny jako problematické, jejich výklad jako problematický a této problematičnosti se nebojí,“ podotkl Jaroslav Pinkas.

Upozorňuje, že výsledky je sice třeba brát s rezervou, protože se učitelé mohli stylizovat, ale výzkum měl i řadu kontrolních otázek, které měly tuto stylizaci odfiltrovat.

Průzkum zadal ÚSTR a provedla ho společnost Factum Invenio, učitelé odpovídali v květnu. Patronát nad výzkumem mělo ministerstvo školství.

Barbora Pirochová, Vojtěch Kouřímský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme