Mají učitelé průměrně 39 tisíc, jak tvrdí ministerstvo? Data, ze kterých by to šlo spočítat, neexistují

Jan Boček a Pavla Lioliasová |

Čtěte dále

Premiér i ministr školství mluví o lednovém patnáctiprocentním zvýšení platů učitelů, jako by šlo o hotovou záležitost. Jde ale o jednoduchý odhad, který se podle expertů může na mnoha místech rozsypat.

Premiér Andrej Babiš i ministr školství Robert Plaga (oba ANO) v pondělí v Událostech ČT oznámili, že meziročně se učitelům zvedly mzdy o 15 procent. ČT vycházela také z analýzy ministerstva školství, podle které má být letošní průměrný učitelský plat 39 098 korun.

Pokud to tak je, je to skvělá zpráva. Platy českých učitelů patří mezi zeměmi OECD k nejnižším a učitelská profese je dlouhodobě podfinancovaná.

Problém je, že neexistují data, která by mohla výroky premiéra a jeho ministra školství potvrdit. Informační systém o platech, ze kterého podobné analýzy čerpají, zatím nabízí pouze předloňská data, údaje o platech v roce 2018 budou dostupná až letos na jaře, data za 2019 o rok později.

Zmíněná analýza MŠMT ostatně potvrzuje, že čísla za roky 2018 a 2019 jsou pouze odhad, u kterého navíc chybí jakákoliv zmínka o metodice. Analytici pouze vylepšili loňský odhad o patnáctiprocentní navýšení, které slíbil premiér Babiš.

Prolistujte si analýzu MŠMT. Na poslední stránce vypočítává průměrné platy pedagogů a nepedagogického personálu ve srovnání s průměrnou českou mzdou.

„Do odhadů průměrného platu na rok 2019 bylo promítnuto rozpočtem garantované zvýšení pro pedagogy o 15 procent a pro nepedagogy o 10 procent oproti roku 2018,“ vysvětlila serveru iROZHLAS.cz tisková mluvčí MŠMT Aneta Lednová.

S takovým postupem nesouhlasí Daniel Münich, ředitel think-tanku IDEA, který každoročně analyzuje platy ve školství (2016, 2017, 2018).

„Jde o to, že 11 měsíců mohou platy učitelů vypadat pěkně, ale když pak 12. měsíc ředitelům nezbude v rozpočtu škol na roční odměny a zároveň se jinde ve veřejném či soukromém sektoru vyplatí prosincové odměny odpovídající 13., nebo dokonce 14. platu, pak vše dopadne pro učitele mnohem hůř,“ vysvětluje Münich problémy s čísly ministerstva. „K takovému srovnání je potřeba mít data za celý kalendářní rok.“

„Věštit z rozpočtu nechci,“ pokračuje. „Je tam řada problémů: otázka je, zda všechno přes kraje do škol doteče. Změnit se mohou také počty učitelů, může se změnit jejich věková struktura. To vše znamená, že balík na platy učitelů sice třeba vzroste, ale relativní platy učitelů se změní méně.“

„Politická reprezentace vesměs prezentuje jiná čísla, než o jakých mluví ředitelé a učitelé,“ doplňuje analytik Bohumil Kartous ze společnosti EDUin. „Stal se z toho folklór. Předpokládám, že v případě vládou zveřejněných statistik nárůstu nebude zase tak složité zjistit přímo ve školách, zda to skutečně platí.“

Babiš slibuje další růst, vláda s tím nepočítá

„V současné době mám hrubého včetně příplatku za třídnictví a osobního ohodnocení zhruba okolo 29 tisíc, čistého to vychází na 22 tisíc,“ popisovala Radiožurnálu ještě před koncem loňského roku učitelka Katka z pražské základní školy. Od ledna jí plat vzrostl o tři tisíce korun.

„Jsem v nejvyšší platové třídě, což činí teď od ledna 37 tisíc 330 korun,“ doplňuje ji celoživotní chemikářka z pražského Gymnázia Špitálská Hana Malaníková.

Která z obou žen je typickým zástupcem učitelů – a kdo zvedá průměr na 39 tisíc – z dat ministerstva nezjistíme. Problém s jedním číslem, které má ve studii reprezentovat všechny české učitele a ředitele, tedy průměrným platem, je v tom, že z něj nelze vyčíst žádné další údaje. Nemůžeme odhadnout, jaká část učitelů má tak vysoké příjmy, jak se plat mění podle odsloužených let, jakou část tvoří odměny, jaký je platový rozdíl mezi učiteli prvního a druhého stupně nebo o kolik víc berou muži. Napovědět mohou data za rok 2016, nad kterými jsme podrobnou analýzu zpracovali před rokem.

Problém vidí experti také v tom, že studie nic neříká o tom, jak platy porostou v následujících letech. Premiér slibuje nárůst platů na 46 tisíc korun v roce 2021; v rozpočtovém výhledu, ze kterého vláda následně sestaví skutečný rozpočet, ale takový nárůst naplánovaný není.

„Nevím, jestli je to záměr, nebo ne, ale rozpočtový výhled na rok 2020 ve studii není,“ komentuje plány MŠMT Daniel Münich. „Kdyby byl, musel by uvádět čísla ze střednědobého rozpočtového výhledu, která stagnují jak pro rok 2020, tak 2021.“

„Pokud je vláda o tom navýšení tak pevně rozhodnuta, proč do rozpočtového výhledu ty miliardy nedala, když cítila potřebu dát do nich 15 milionů na nějakou dětskou rekreaci,“ pochybuje Münich.

Jiří Hlavenka, zastupitel Jihomoravského kraje za Zelené a Piráty, zase zpochybňuje, že by šlo o historicky nejvyšší navýšení učitelských platů.

„Učitelé ‚dostali přidáno 15,9 %‘,“ píše na svém facebookovém účtu. „Ve skutečnosti 10 %, zbytek je ‚nenároková složka‘. V loňském roce byl v ČR průměrný růst mezd 8,5 % a veřejná sféra by měla plus minus kopírovat vývoj průměrných mezd ve společnosti. Takže učitelé si vlastně po létech strádání oproti ostatním polepší o 1,5 %.“

„Růst učitelských platů je pozitivní zpráva, ale neodráží ani tak zvýšenou péči státu o učitelské povolání, jako je spíš ilustrací růstu ekonomiky, tedy ‚celkového bohatnutí‘ České republiky,“ dodává Hlavenka pro iROZHLAS.cz. „Jinými slovy: bohatne-li země, těží z toho skoro všichni, a přirozeně. Nad toto zbohatnutí země pak byl růst učitelských mezd jen o nepatrné 1,5 %. Zaostávání učitelských mezd nad průměrem ve srovnávacím žebříčku zemí EU je přitom brutální, o mnoho desítek procent.“

Odborníci na školství se shodují, že právě nízké platy jsou největším problémem českých základních a středních škol a jejich zvýšení je klíčové. Výrazný nárůst platů ale musí být pravidelný.

„Navýšení platů má mnohaleté zpoždění,“ shrnuje stav Kartous. „Učitelé stárnou, mladí odcházejí, velká část kvalifikovaných pedagogů ve školství nepracuje, atraktivita oboru je nízká. Všímá si toho mimo jiné nejnovější zpráva OECD Education at a Glance 2018.“

„Pokud se ty nárůsty skutečně prokopírují až do průměrných mezd za rok 2019 a budou se slibovaným tempem – tedy kolem pěti procentních bodů nad růstem platů všech vysokoškolsky vzdělaných Čechů – zvyšovat i v následujících letech, za nějakých šest let může Česko v relativních platech učitelů dohnat průměr Evropské unie,“ uzavírá Daniel Münich.

Jan Boček a Pavla Lioliasová