Začínajícím učitelům vadí zejména malá prestiž v očích veřejnosti. Třetina kvůli tomu uvažuje o změně
Zhruba třetina začínajících učitelů uvažuje v prvním roce po svém nástupu do povolání o tom, že změní školu nebo zcela odejde ze školství. Důvodem je většinou jejich pocit, že má povolání malou prestiž. Mezi další časté příčiny, proč se začínající učitelé rozhodnou ve školství skončit, patří problémy v komunikaci s rodiči. Vyplývá to z průzkumu Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Průzkumu se zúčastnilo 380 začínajících učitelů ze šesti krajů České republiky. Jeho součástí byl také kvalitativní výzkum, při kterém autoři studie vedli rozhovory s 20 učitelkami ve věku do 30 let. Projekt se konal v letech 2015 až 2017. Výsledky studie autoři představili v úterý na konferenci Národního institutu pro další vzdělávání.
,Nemají kde spát, natož kde se učit.’ Projděte si unikátní mapu vzdělávacích podmínek v Česku
Číst článek
Kolem 70 procent dotázaných pedagožek a pedagogů v něm uvedlo, že by chtělo ve školství zůstat. Zhruba pětina sdělila, že chce setrvat, ale ráda by změnila školu. Asi desetina pak řekla, že by chtěla zcela změnit svou profesi.
Největší nespokojenost vyjadřovali učitelé se svým pocitem, že je společnost nedoceňuje. Stěžovali si také na komunikaci s rodiči. Naopak převážně pozitivně hodnotili žáky, kolegy a vedení školy. Přibližně 90 procent učitelů, kteří začali nedávno učit, uvedlo, že má pocit, že si jich žáci váží.
Nekázeň jako výzva
Nekázeň dětí respondenti označovali často jako výzvu, kterou by chtěli překonat. „Žáci tedy učitele ve škole spíš drží, než by je ze školství vyháněli,“ uvedla spoluautorka průzkumu Světlana Hanušová.
Podle ní většina začínajících učitelů tvrdí, že se necítí připravena na komunikaci s rodiči. Mají výhrady k tomu, jak je na praxi připravila vysoká škola, řekla Hanušová. „Neví si rady s různorodostí názorů rodičů, když třeba někteří rodiče říkají, že si třída ve výuce málo hraje a jiní jsou zase přesvědčeni, že je to moc,“ vysvětlila.
Exkluzivní průzkum: téměř dvě třetiny Čechů si myslí, že platy učitelů porostou dostatečně
Číst článek
Jen necelá desetina respondentů podle ní na konci roku 2017 uvedla, že se setkala s funkčním systémem uvádění učitelů do praxe. „Často tehdy vypovídali o absenci programu pro uvádění učitelů,“ řekla Hanušová.
Pokud se dostali do neshod s vedením školy, stávalo se to podle ní důvodem k jejich úvahám o změně školy. Tito učitelé nicméně většinou nechtěli úplně opustit učitelskou profesi, dodala.
Nízké platy
Hanušová rovněž upozornila na to, že si začínající pedagogové stěžují na platy, které podle nich neodpovídají náročnosti profese. Průměrný plat učitelů v Česku byl podle ministerstva školství v prvním pololetí letošního roku 37 235 korun.
Průměrný vysokoškolák ve veřejné správě a službách bral v České republice podle ministerstva práce měsíčně 46 572 korun hrubého, tedy o pětinu víc než učitel. Soukromé společnosti vyplácely lidem s vysokoškolským vzděláním průměrně 57 721 Kč měsíčně, což je o 35 procent vyšší částka, než měli pedagogové.
