Údaje o majetku politiků by měly být veřejné, zjistily Hospodářské noviny
Poslanci sociální demokracie podle Hospodářských novin navrhují, aby údaje o majetku politiků byly veřejné. Mladá fronta Dnes informuje o tom, že policie měla tři měsíce před vraždou kontroverzního podnikatele Františka Mrázka informaci, že mu hrozí likvidace. Vzniknout má nový policejní superútvar - jak píše Právo, mají se totiž sloučit Útvar pro odhalování organizovaného zločinu a protidrogová policie. Státní bezpečnost využívala v 50. letech gigoly pro získání informací z ambasád, uvádějí na svých stránkách Lidové noviny.
Údaje o majetku politiků by měly být veřejné, píší dnešní Hospodářské noviny. Navrhují to poslanci ČSSD. Novelu zákon o střetu zájmu předloží na dnešním jednání Sněmovny. Pokud záměr poslanců projde, bude to zásadní změna, protože v současné době hrozí za zveřejnění informací o majetku politiků až stotisícová pokuta.
Hospodářské noviny přesto na konci února údaje o dluzích 17 politiků - mezi nimi byl premiér a čtyři ministři - zveřejnily. Úřad na ochranu osobních údajů na to reagoval zahájením správního řízení. Ministr vnitra Ivan Langer Hospodářským novinám řekl, že by se na politiky neměla vztahovat přísnější pravidla než na ostatní veřejné činitele. Byl by to nerovný přístup a dvě kategorie veřejných osob.
Sociální demokraté chtějí prosadit, aby majetková přiznání museli podávat nejen politici a další veřejní činitelé, ale i jejich manželé, manželky, druzi a družky, případně i registrovaní partneři.
Policie měla tři měsíce před vraždou kontroverzního podnikatele Františka Mrázka podezření, že mu hrozí likvidace, informuje Mladá fronta Dnes. Bývalý šéf protikorupční policie Milan Šiška informoval už v listopadu 2005 policejního prezidenta Vladislava Husáka, že taková hrozba existuje. Vedení policie ale varování nevěnovalo dostatečnou pozornost. Mrázek byl zastřelen a jeho vrah stále uniká.
Zpráva se objevila v souvislosti se současnou bezpečnostní prověrkou policejního prezidenta. Policie získala informace o plánech na vraždu při vyšetřování podnikatele Radovana Krejčíře, který utekl na Seychely. Podle Šiškovy zprávy se chtěl Krejčíř pomstít některým lidem za to, že policie zkoumá jeho možné miliardové podvody.
Při Husákově prověrce se tak přišlo už na tři problémy - kromě výše zmíněného - jeho role v kauze biolíh a únik utajované informace týkající se ruského agenta.
Podle informací deníku Právo se má Útvar pro odhalování organizovaného zločinu a protidrogová policie sloučit v jeden superútvar. Vznikl by tak velký Národní kriminální úřad, podobně, jako například v sousedním Německu. Počítá s tím reforma, kterou chce zítra v parlamentu předložit ministr vnitra Ivan Langer. Resort si od toho slibuje vyšší efektivitu práce a lepší možnost kontroly.
Uvnitř nově vzniklého superútvaru by ale měla specializace detektivů na jednotlivé oblasti zůstat. Už by nemělo docházet k tomu, aby tu samou informaci získávala policie čtyřikrát, pokračuje list. Ke změně by mělo dojít na začátku roku 2009. S reformou souhlasí i stínový ministr vnitra za ČSSD František Bublan.
Regionální Deník se zajímá o záměr Prahy 6 změnit jména ulic. Mnoho názvů totiž stále připomíná totalitu. Týká se to například ulice Janouškova, která je pojmenována po vlastizrádci, který rok po vzniku ČSR vyhlásil Slovenskou republiku RAD a prohlásil se za předsedu revoluční vlády. Podobně jsou na tom i ulice Chaloupeckého, Boučkova nebo Jilemnického. Stejný problém mají i jiné obce a města.
Přejmenování ulic se ale brání jejich obyvatelé. Změna adresy jim totiž přinese komplikace na úřadech. Občané si musí vyměnit občanský průkaz a živnostenský list. Změnu musí nahlásit zaměstnavateli, lékaři, bance atd.
Pravidla pro pojmenování ulice si přitom stanovují obce samy. Zpravidla se vyhýbají jménům žijících osob a názvům politických stran, konstatujw regionální Deník.
Československá Státní bezpečnost využívala v padesátých letech gigoly pro získání informací z ambasád. Lidové noviny citují knihu spisovatele Petra Hrubého Nebezpeční snílci - Australská levice a Československo.
Cílem tzv. společenských agentů "s úkolem navazování styků na základě milostné báze" bylo skrz sekretářky, úřednice a manželky získat utajované informace. Prý mezi ně patřil i Alois Grebeníček - otec expředsedy a poslance KSČM Miroslava Grebeníčka. Hrubého text se věnuje málo popsané snaze
StB chtěla proniknout do politických struktur vzdálené Austrálie. Autor čerpá z českých, amerických i australských archivů, uzavírají LN.
