Údaje ze sčítání lidu využívají také záchranáři či hasiči
Možná jste už poslali on-line vyplněné formuláře sčítání lidu, možná čekáte, až si je sčítací komisař vyzvedne. Ať tak, či tak, jistě vás bude zajímat, k čemu je ta celonárodní - a letos vlastně celoevropská - akce dobrá. Možná byste se divili, kolik lidí a organizací na údaje ze sčítání lidí čeká a podle nich plánuje svojí činnost.
Na datech ze sčítání lidu například závisí, jestli bude včas a účinně ochráněn majetek i životy lidí při živelných pohromách, třeba při povodních.
Právě sčítání lidu ukazuje, kolik kde žije lidí, kde a z jakých materiálů jsou postaveny jejich domy a tedy jak dlouho dokáží odolat vodnímu živlu. Podle toho se tvoří protipovodňová opatření a záchranáři podle nich operativně jednají při zásazích. To samé platí při požárech.
Jak říká ředitel Integrovaného záchranného systému v Pardubickém kraji Ivo Oprchalský, data ze sčítání jsou i pro ně velmi potřebná.
„Pro hasičský záchranný sbor jsou důležitá zejména v tom, že jsme schopní podle počtu obyvatel na katastrálním území určit takzvaný stupeň a kategorii nebezpečí toho území. A tudíž co nejlépe a nejpřesněji naplánovat zabezpečení katastrálního území jednotkami požární ochrany,“ vysvětluje.
A jak dodává Tomáš Kubín z hasičského sboru v Pardubicích, hasiči se řídí údaji získanými ze sčítání lidu i při jednotlivých zásazích.
„Kolik je v kterém domě bytů, z čeho jsou nosné zdi, z jakého materiálu jsou domy postaveny a jaké jsou tam připojeny přípojky. Například, jak je dům vysoký, kolik má pater, to vše potřebují záchranáři znát, aby mohli lidem v daném domě co nejrychleji pomoci,“ přibližuje.
Vzorky populace
Teď zdánlivě odbočíme. Také se divíte, kde se v průzkumech veřejného mínění získává názor občanů, když vás se nikdy nikdo na nic neptal? Vzorky populace, kterých se agentury ptají, se vytvářejí právě na základě sčítání lidu. Potvrdila nám to Bohumíra Josífková z agentury Dema.
„My si vyzvedneme ty výsledky sčítání a řekneme si, že potřebujeme udělat určitý vzorek. A ten se dělá obvykle na souboru tisíce lidí. Propočítáme těch tisíc lidí podle pohlaví, věku, vzdělání i ekonomické aktivity,“ vysvětluje.
„Takže, aby si to někdo dokázal představit, kdybychom těch tisíc lidí vzali a řekli, že teď si vystoupí do popředí všichni, kterým je mezi 25 a 34 lety, tak by bylo vidět jak v celé republice vypadá vzorek těchto lidí oproti těm ostatním,“ dodává.
