Údržba silnic či zeleně. Začíná fungovat veřejná služba, nezaměstnaní si mohou přivydělat

Dlouhodobě nezaměstnaní si mohou nově přivydělávat. Umožní jim to takzvaná veřejná služba, která se od středy znovu zavádí. Lidé bez práce tak budou pomáhat třeba s údržbou silnic nebo úpravou zeleně. Podobný systém fungoval už v roce 2012, zrušil ho ale Ústavní soud. Přirovnal to k nucené práci, protože pokud nezaměstnaní veřejnou službu odmítli, přišli o dávky.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dělník, řemeslník, práce, stavba (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek

Veřejná služba není povinná. Jde o možnost, jak si přivydělat, přesněji řečeno zvýšit si sociální dávky.

Podle nových pravidel by se totiž lidem, kteří jsou přes půl roku bez práce a dostávají příspěvek na živobytí, měly dávky vypočítávat ne z životního, ale z nižšího existenčního minima. Abychom si uměli představit ten rozdíl, tak životní minimum pro samotného člověka 3 410 korun. Existenční minimum je 2 200 korun.

Pokud by lidé nastoupili na veřejnou službu, mohli by si dávky zase zvýšit. Při odpracování aspoň dvacet hodin týdně by se mohli dostat zhruba zpět na původní úroveň životního minima dávek, při více než třiceti hodinách služby by si přilepšili, a to o 605 korun.

Nezaměstnanost v prosinci překročila pět procent. Skončily sezonní práce

Číst článek

Při veřejné službě by nezaměstnaní pomáhali například při údržbě silnic, zeleně a veřejných prostranství nebo by třeba pracovali v sociálních službách. Veřejnou službu mohou využívat obce nebo neziskové organizace. Opatření, které má podle autorů novely motivovat lidi k práci, by se prvních lidí mělo dotknout až v srpnu - tedy poté, co budou půl roku bez práce na dávkách.

Je ovšem otázka, zda úřady práce najdou dostatek příležitostí pro veřejné práce. Navíc úřady práce nemají ze zákona povinnost veřejnou službu zajistit každému, komu hrozí snížení dávek.

Obce sice vítají možnost, že by jim nezaměstnaní sekali trávu, natírali lavičky a podobně, ale zároveň by potřebovaly, aby jim stát prostřednictvím pracovních úřadů hradil náklady na úrazové pojištění pracovníků, na pracovní pomůcky, školení nebo lékařské prohlídky. A to zatím není jasné.

Jitka Hanžlová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme