Politici hledají s podnikateli, ekology a vědci cestu k ‚uhelnému exitu‘. Jak ho chtějí dosáhnout?

Vláda premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO minulý týden představila členy komise, která má rozhodnout o českém „uhelném exitu“. Na deset z celkem devatenácti křesel usedli politici, čtyři pak obsadili zástupci odborů a firem, dvě ekologové a dvě vědci. Server iROZHLAS.cz je oslovil s dotazy, čeho chtějí dosáhnout.

Skupina se poprvé sešla minulé pondělí, a to s cílem stanovit datum, kdy Česko kvůli klimatické změně skončí s pálením uhlí. Rozhodnutí má padnout nejpozději v září 2020.

Západ Evropy se s uhlím loučí, na východě se uhelné elektrárny staví. Zmapovali jsme plány vlády i ČEZ

Číst článek

Komise je podle svého statutu poradním orgánem vlády a její doporučení nebude závazné. Inspirovala se v Německu, kde uhelná komise letos v únoru doporučila „uhelný exit“ do roku 2038 s možností posunout konec uhlí na dřívější datum, o kterém bude diskutovat každé tři roky.

Mezi členy komise převažují vrcholní politici: předsedají jí ministr průmyslu Karel Havlíček (nestraník, ministr za ANO) a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Zástupci vlády a Parlamentu obsadili ještě čtyři křesla, další tři místa získali hejtmani nebo náměstci krajů, kterých se útlum těžby a spalování dotkne nejvíce. Lokální politiky pak zastupuje starosta Kynšperka nad Ohří na Sokolovsku.

Server iROZHLAS.cz členy komise oslovil se dvěma dotazy na jejich působení:

• Co chcete v uhelné komisi prosadit?
• Ve které dekádě by mělo Česko odstoupit od uhlí, a proč?

Dva z dotázaných ani po urgenci nereagovali, odpovědi ostatních najdete zde.

Odborně, neideologicky

„Na útlum těžby se musíme podívat výhradně z odborného, nepolitického pohledu,“ řekl ČTK po první schůzce komise ministr Brabec.

Na nutnosti odborného, „neideologického“ dialogu, se členové komise vesměs shodují. Proto také většinou odmítli otázku na datum uhelného exitu s tím, že jej určí až společné usnesení.

„Dekáda odklonu od uhlí vyplyne z jednání komise,“ reagoval na dotazy iROZHLAS.cz Jaromír Franta, nominovaný za ČMKOS. „Jak jasně deklarovali oba předsedové, bude to bez vlivu ideologie, politiky a na základě reálných možnosti ČR naplnit v následujících desítkách let energetický mix,“ dodal.

Franta, který je od roku 2008 členem dozorčí rady Severočeské energetické podnikatele Pavla Tykače a komunikuje z e-mailové adresy stejné společnosti, nicméně v jiných médiích proti odstavení uhelných elektráren ostře vystupuje.

„V žádném případě bychom se neměli dohadovat o názorech odtržených od reality, kterými nás obtěžují zelení fanatici, například že se český energetický mix obejde zcela bez uhlí. To by byla jen ztráta času,“ upřesňoval svoje postoje v článku Uhelná komise nesmí pracovat v režii ekologů.

Podobně ambivalentní roli zastává také Daniel Beneš, nominovaný jako viceprezident Svazu průmyslu a dopravy. Jako generální ředitel energetického gigantu ČEZ zároveň zastupuje zájmy polostátní firmy, která vyrábí asi polovinu české fosilní elektřiny.

Rok 2040 bez uhlí?

„V komisi máme zástupce z oblasti těžby, zaměstnavatelských svazů, odborů, regionů, ale i ekologů a akademiků, takže je zcela vyvážená,“ řekl ČTK po prvním jednání ministr průmyslu Karel Havlíček.

„Inspirací je nám fungování uhelné komise v Německu,“ doplnil ho ministr životního prostředí Richard Brabec.

Samotné složení komise ovšem tu německou příliš nepřipomíná. Mezi 28 členy tamější komise mělo hlasovací právo pouze pět čistokrevných politiků. Jedenáct míst – téměř polovinu – obsadili vědci a ekologové (složení komise angl.). Federální i regionální ministerstva sice v komisi také měla prostor, ale bez hlasovacího práva.

Jiří Koželouh z Hnutí Duha, jeden ze dvou ekologů v komisi, je nicméně optimistický.

„K roku 2040 už by uhlí být nemělo,“ řekl po prvním jednání v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu. „Nechci mluvit za všechny členy komise. Padlo ale, že rok 2050 je nereálný, rozhodně to musí být dřív. Což je významný posun oproti minulosti,“ zdůraznil.

Jan Boček

Související témata: Datová žurnalistika, uhelná komise, klimatická změna