Unijní Fond pro spravedlivou transformaci má pomáhat hlavně malým a středním firmám, v Česku ale na dotace nejsnáze dosáhli velcí žadatelé. Nevládní organizace kritizují i příliš rychlý a nedostatečně odůvodněný výběr projektů.

Tento článek je více než rok starý.

Data Praha/Brno 7:05 4. října 2021 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

V nevyužívané průmyslové hale nová knihovna, muzeum nebo podnikatelský inkubátor, ve vytěžené krajině zeleň a sportoviště. 

Proměnu uhelných regionů, jaká se povedla třeba v německém Severním Porýní-Vestfálsku, můžou s pomocí 41 miliard korun evropských dotací v brzké době zažít i Karvinsko, Ústecko nebo Sokolovsko. První část peněz se má k jednotlivým žadatelům dostat ještě letos, poslední v roce 2027.

Hlavním cílem unijního Fondu pro spravedlivou transformaci je vytvoření nových pracovních míst pro bývalé horníky a další profese spojené s uhelným průmyslem. Podělí se o ně Moravskoslezský (18,9 mld.), Ústecký (15,8 mld.) a Karlovarský kraj (6,3 mld.).

Do veřejných dotačních výzev, které mají být otevřeny na jaře příštího roku, ovšem zamíří jen polovina dotací. Téměř 21 miliard získají takzvané strategické projekty, na jejichž výběru se podílejí zejména ministerstvo pro místní rozvoj, ministerstvo životního prostředí a zmíněné kraje. Evropská pravidla přitom s takovou kategorií nepočítají.

„Předběžný seznam projektů vyvolává pochybnosti o rozdělení peněz,“ upozorňuje pro iROZHLAS.cz Kristina Zindulková z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), autorka publikace o korupčních rizicích doprovázejících transformaci. „Mezi žadateli se totiž vyskytují zejména projekty velkých hráčů, přestože má fond sloužit zejména podpoře malých a středních podniků.“

U řady projektů navíc nelze z popisu odhadnout, co skrývají. Opakují se fráze smart city, cirkulární ekonomika, udržitelný rozvoj nebo transformační procesy. Ne vždy je ale jasné, co konkrétního znamenají.

Příklady úspěšných projektů

Projekt je postaven na principech Smart City, udržitelného stavitelství a moderního řešení odpadového hospodářství, kde je odpad zdrojem. Hlavním inovativním prvkem projektu je technologie plazmového zplyňování uplatňující se v odpadovém hospodářství a výrobě vodíku. Cílem projektu je zajištění energetické soběstačnosti a bezpečnosti, dekarbonizace průmyslu a dopravy, zvyšování zaměstnanosti a tvorba pracovních míst s vysokou přidanou hodnotou v regionu Karvinska. PODOLUPARK Karviná zároveň rozvíjí spolupráci ve výzkumu a vývoji, transferu technologií a znalostí a posiluje tak vznik a rozvoj firem. Moderní průmyslový park vznikne na nevyužitém brownfieldu, tudíž přispěje k revitalizaci lokality, posílení přírodních prvků a přispěje k adaptaci na změnu klimatu. Posílí environmentální standardy podniků a celkově přispěje k zatraktivnění regionu a přilákání nových obyvatel.

Chci vidět další

Kompletní seznam včetně parametrů projektů najdete v tabulce pod článkem.

Pochybnosti o obsahu některých projektů mají i odborníci v konkrétních oborech – v červnové diskusi například galerista Marek Pokorný rozčiloval ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD) poukazováním na nepřipravenost projektu ostravského muzea MUZEum+ za dvě miliardy korun.

S plánem revitalizace bývalého karvinského dolu za 7,4 miliardy korun zase uspěla firma PDI, která má podle registru ekonomických subjektů mezi jedním a pěti zaměstnanci a na webu projektu věnuje minimální prostor. Jedním ze tří navrhovatelů projektu je karvinský radní Radim Slíva (ČSSD).

Obrácená logika

„Většina peněz má přitéct v letech 2021 až 2023,“ pokračuje Zindulková z AMO. „Kvůli časovému tlaku je hlavní snahou najít dostatek projektů, které formálně vyhoví podmínkám fondu, abychom stihli peníze vyčerpat. Přitom bychom měli nejprve vytyčit cíle transformace, poté sbírat projekty, které tyto cíle naplní, a pak teprve hledat formy financování. Jenže výběr strategických projektů se řídí obrácenou logikou.“

Fond má sloužit primárně pro podporu malých a středních podniků s cílem rozšířit a rozrůznit pracovní příležitosti, upozorňuje Zindulková na originální formulaci nařízení.

„Podpora velkých firem je opodstatněná. Riziko nicméně spočívá v nerozlišení veřejného zájmu od soukromého. Pokud je spolupráce velkých firem s kraji intenzivní už při vytváření plánů, což reálně je, snadno se může stát, že pomocí lobbingu určí směřování kraje i pravidla rozdělení veřejných peněz. Krajské politické reprezentace mají blízko k místním průmyslovým podnikům, často se jednotliví politici osobně znají s vedením největších zaměstnavatelů. Proto může docházet ke střetu zájmů a zneužívání vlivu,“ dodává.

Česká pobočka nevládní protikorupční organizace Transparency International (TI) zase v srpnu upozornila na neprůhledné rozhodování a téměř neexistující komunikaci s veřejností.

„Při rozhodování mají zásadní slovo Regionální stálé konference (RSK), složené z představitelů kraje, obcí, místních akčních skupin, akademiků, krajských úřadů práce nebo hospodářských a podnikatelských uskupení,“ líčí výběr právník TI Jan Dupák.

„Ty sice zveřejňují zápisy ze svých jednání, detailnější podklady a vstupy expertních skupin ale zveřejněny nebyly. Proto jsme se na krajské úřady obrátili s žádostmi o poskytnutí podrobnějších informací.“

Součástí žádosti byl i dotaz na konkrétní projekty, jejich náklady, požadované dotace a doporučení RSK. Ze zveřejněných odpovědí vychází server iROZHLAS.cz také v přehledu, chybějící informace jsou doplněny vlastními dotazy na dotčené krajské úřady.

Problematický je podle Dupáka fakt, že okno pro přihlášení strategických projektů bylo ve všech krajích otevřené pouze měsíc - od 31. března do 30. dubna. Spolu s nastavenou minimální výší dotace 50 milionů korun na provozní náklady a 200 milionů korun pro investice znemožňují podmínky účast menších firem, které nemívají v šuplíku projekty za desítky milionů korun.

„V šibeničních termínech pro přípravu a výběr strategických projektů nemohlo dojít k potřebné diskusi s odbornou či laickou veřejností o tom, jakým směrem by se mělo řešení dopadů odklonu od uhlí v regionech vydat,“ dodává právník.

Národní plán obnovy přehledně: 91 miliard na železnici a zelené stavby, 28 miliard na digitalizaci

Číst článek

„Hrozí, že z evropských miliard budeme financovat projekty, které nijak nepomohou spravedlivé transformaci. Zato finančně podpoří ty, kteří dokážou nejefektivněji uplatňovat svůj skrytý či očividný vliv na rozdělování prostředků z fondu,“ varuje.

Podobné pochybnosti vyvolával o několik měsíců dříve jiný evropský dotační projekt - Národní plán obnovy. Jeho přepracovanou podobu Evropská komise navzdory kritice přijala.

Kraje krajům

Data o schválených projektech poukazují na další problém: zdaleka nejúspěšnější byly při žádostech o dotace na strategické projekty samotné kraje.

Ty shromáždily 160 žádostí, ze kterých vybraly 36 strategických projektů. Uspěl přibližně každý pátý.

U žádostí, které vzešly přímo z krajských úřadů, je ovšem úspěšnost opačná: uspěly čtyři z pěti. Byly o řád úspěšnější než projekty soukromých firem nebo obcí.

Za malé a střední firmy jsou považovány podniky do 250 zaměstnanců.

Zatímco seznamy strategických projektů jsou zřejmě uzavřené, o výši konkrétních dotací rozhodnuto není. Ústecký a Karlovarský kraj přesto odhadované dotace pro schválené projekty zveřejnily. Moravskoslezský kraj nikoliv.

„V současné době nelze odpovědět, jakou přesnou výši podpory konkrétní projekty získají,“ upozorňuje Miroslava Chlebounová z tiskového oddělení Moravskoslezského kraje.

„Nositelé strategických projektů budou muset při žádosti o podporu předložit podrobnou studii proveditelnosti. Ta umožní efektivněji realizovat dílčí etapy a nalézt vhodnou formu podpory,“ dodává.

Vykreslení hlavních trendů se bez dat plánovaných dotacích neobejde. Proto se datoví novináři serveru iROZHLAS.cz pokusili v Moravskoslezském kraji jejich výši odhadnout (viz box Dotace v Moravskoslezském kraji).

Mezi konkrétními plány vyčnívají dva „gigaprojekty“ s náklady v desítkách miliard korun. Projekt Sokolovské uhelné na zpracování lithiových baterií uvádí náklady 75 miliard korun. Karlovarský kraj u něj v kolonce dotace píše 22 miliard, tedy více, než mají na strategické projekty k dispozici všechny tři kraje společně. Neuspěl.

Také druhý mohutný projekt se týká lithiových baterií: vyrábět je má Gigafactory pod hlavičkou ČEZ. Takřka šedesátimiliardový projekt podala polostátní firma v Karlovarském i v Ústeckém kraji. V prvním s žádostí o 12 miliard neuspěla; v druhém sice ano, ale kraj dotaci zastropoval na 1,25 miliardy. Zároveň ovšem ČEZ uspěl s příbuzným projektem Těžba lithia na Cínovci, celkem mu tedy Ústí slibuje 2,5 miliardy.

Nic nekončí

Kritiku obou organizací – Asociace pro mezinárodní otázky i Transparency International – považují kraje za přehnanou.

„O výzvě a přípravě transformačního plánu Moravskoslezského kraje jsme informovali na řadě dílčích webinářů a workshopů,“ brání postup regionu Miroslava Chlebounová z tiskového oddělení. „Lhůta pro předkládání potenciálně strategických projektů byla stanovena ze strany ministerstva pro místní rozvoj.“

Mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Fraňková doplňuje, že potenciální autory strategických projektů kraj oslovoval už od loňského října. Měsíc na předložení strategických projektů podle ní není důležitý.

„Předložené projekty jsou většinou vedeny ve střednědobých i dlouhodobých plánech firem či institucí, aby mohly být v období 2021 až 2027 předloženy do jakéhokoli operačního programu, neboť se na jejich případnou realizaci vztahuje celá řada povinností či povolení.“

Oba krajské úřady také připomínají, že za výběr projektů jsou zčásti zodpovědné jiné instituce.

„Strategické projekty byly doporučeny ze strany Regionální stálé konference Ústeckého kraje, ministerstva životního prostředí a ministerstva pro místní rozvoj tak, aby co nejlépe reflektovaly transformační potřeby kraje. Z toho důvody byly posuzovány řadou nezávislých expertů, diskutovány na úrovni obou ministerstev i územních partnerů,“ doplňuje ústecká mluvčí.

„Co se týká často diskutované podpory malých a středních podniků, dle tematických oblastí jsou dva strategické projekty určeny na podporu této oblasti,“ odmítá Fraňková z Ústeckého kraje jiný argument kritiků. „Další peníze pro ně jsou připraveny v rámci zastřešujících projektů. Programový dokument je ovšem nyní ve fázi přípravy a může se tedy ještě vyvíjet.“

„Karlovarský kraj v rámci vybraných strategických projektů programově nepodporuje produktivní investice velkých firem,“ přibližuje hejtman Petr Kulhánek (Karlovarská občanská alternativa).

Mezi strategickými projekty schválenými Karlovarským krajem nicméně najdeme dva zástupce firmy Sokolovská uhelná, právní nástupce: Sokolovská investiční a green development za půl miliardy a Udržitelná revitalizace a resocializace lokality Medard za 233 milionů korun. Podle registru ekonomických subjektů má firma přes tisíc zaměstnanců a jde tedy o velkou firmu.

„V rámci priority zaměřené na ekonomickou transformaci se soustředíme zejména na podporu mikropodnikání a malých a středních firem,“ míní Kulhánek. „Vybrané strategické projekty mají charakter systémových řešení, které v zásadě pomáhají vytvářet vhodnou znalostní a technickou infrastrukturu pro následné investice malých a středních firem.“

„Karlovarský kraj historicky trpí absencí vhodné infrastruktury pro rozvoj znalostní ekonomiky,“ dodává dále hejtman. „Na rozdíl od jiných krajů nedisponujeme veřejnoprávní univerzitou, chybí zde výzkumné organizace. Proto strategické projekty vyplňují tuto mezeru a my očekáváme, že na principu sněhové koule na sebe naváží tak potřebné investice malých firem, ať už v oblasti digitalizace, kulturně-kreativních činností nebo i tradičních odvětví.“

Definitivní verzi krajských plánů měla podle původního plánu schvalovat ještě současná vláda během září. Dosud se k tomu ale nedostala, podpis tedy připojí zřejmě až povolební vedení země. Evropská komise bude zřejmě plány shromažďovat až v létě 2022.

Seznamy schválených i odmítnutých projektů, které kraje poskytly, si můžete prolistovat v následující tabulce. Ještě detailnější data najdete v excelové tabulce ke stažení.

Jan Boček, Kristína Zákopčanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít