Peřiny a gauče vyhodit, oblečení vyprat na 60. Věci nasáklé vodou z povodní mohou být kontaminované
Na lidi vracející se do zatopených domovů může čekat neviditelné nebezpečí. Při odstraňování nánosů bahna a zničených věcí by proto podle odborníků měli myslet na své zdraví a nepodceňovat ochranné pomůcky. Povodňová voda je totiž nejen špinavá, ale především kontaminovaná.
„Voda s sebou při povodni unáší vypláchnuté čističky odpadních vod, septiky, uhynulá zvířata, infekce, kterou normálně přenáší třeba jenom hlodavci… A může také obsahovat nejrůznější chemikálie,“ upozorňuje profesor z Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity Pavel Danihelka.
„Je potřeba počítat s tím, že to, s čím pracujete, je potenciálně infekční materiál. Nemáme jistotu, že je infekční, ale může být – to znamená, pokud možno se vody vůbec nedotýkat,“ vysvětluje, proč by lidé při odklízení následků povodní měli pracovat vždy v holínkách, gumových rukavicích, a především nepodceňovat drobné odřeniny.
„Rána se vám může poměrně rychle zanítit a může to vést ke komplikacím. To znamená, jestli se někde škrábnete anebo píchnete o něco, a to je docela problém při povodních, protože tam nevidíte všechno, v takovém případě je potřeba ránu ošetřit a dezinfikovat,“ upozorňuje Danihelka.
Oblečení se dá sterilizovat
Právě možná přítomnost nebezpečných mikroorganismů je důvod, proč se mnohé věci vystavené kontaminované vodě nedají zachránit a musí se vyhodit. A nejde jen o jídlo z ledniček a mrazáků odpojených několik dní od elektřiny.
V Kobylé nad Vidnavkou našla policie tělo pohřešované. Hladina Lužnice se může ještě zvednout
Číst článek
„Asi nejjednodušší rada je, že všechno, co je nasákavé, je problém,“ shrnuje Danihelka. Takže peřiny, matrace, koberce, gauče anebo třeba dřevotříska, to všechno se dá jen stěží zachránit. Nedají se sterilizovat, jako například oblečení.
„U porézních věcí, jako jsou textilie, doporučuji vyprat při vysoké teplotě minimálně 60 stupňů. Pokud to nepůjde vyprat a hodně vám na tom záleží, tak to nechat profesionálně vyčistit, ale upozornit, že to je z povodně, ať s tím podle toho zacházejí. A pokud to není příliš cenná památka, tak asi v takovém případě vyhodit taky,“ doporučuje.
Netřídit odpad
Při povodňovém úklidu zapomeňte také na třídění odpadu. „Protože kdybychom třídili papír zvlášť a plasty zvlášť, a něco z toho by bylo infikováno, tak potom to bude na té třídírně procházet rukama dalších lidí a oni jsou potom vystaveni vysokému riziku,“ popisuje chemik z Vysoké školy chemicko-technologické Jan Havlík.
Primátor Opavy chce požádat o vyhlášení nouzového stavu. ‚Lidé nemají možnost k volbám jít,‘ tvrdí
Číst článek
Naopak hladké a omyvatelné předměty především z plastu nebo kovu se zachránit dají. Experti radí umýt je čistou vodou a běžnými čisticími prostředky, které jsou zároveň dezinfekční.
„Ať už je to dezinfekce na bázi oxidace, to jsou typicky třeba různé chlornany jako Savo a tak. Anebo jsou to takzvané kvartérní amoniové soli, jako třeba Sanytol – nenarušují povrchy, takže se dají použít na většinu věcí,“ dodává.
U chlorovaných prostředků musíme myslet na to, že dochází k uvolňování chloru, takže je potřeba je používat venku anebo ve větrané místnosti. Alkoholová dezinfekce je zase vhodná i pro citlivější věci, jako například elektroniku.
Na elektroniku isopropanol
Zející mokvavé rány Krnova: povodně odkryly střeva města, sčítat volby tu budou možná potmě
Číst článek
„Co se týče dezinfekce, tak je dobrý isopropanol, případně spreje na čistění elektroniky nebo jejích povrchů. Isopropanol je podobný etanolu, který běžně známe, jen má trochu delší řetězec a má lepší schopnost rozpouštět mastnotu,“ upřesňuje Havlík.
Pro pravidelnou dezinfekci rukou je podle něj ideální takzvaně „covidová“ dezinfekce, což je směs alkoholu a peroxidu vodíku.
„Peroxid vodíku je schopen zabíjet spory bakterií, které alkohol zabít nezvládne. A kromě toho se tam přidává voda a malé množství glycerinu,“ popisuje chemik. „Glycerin je vazká kapalina, která se špatně odpařuje a udržuje takový film, aby nám ruce nevysychaly, nepopraskaly a abychom nedostali třeba ekzém.“
Některé infekce se mohou projevit i s několikadenním zpožděním, takže v případě teploty nebo průjmu je nutné informovat lékaře o kontaktu s povodňovou vodou.
