České školy se potýkají s nedostatkem míst pro ukrajinské uprchlíky. Chybí i třídy jazykové přípravy
Bez povinné školní docházky je v Praze minimálně 650 dětí ukrajinských uprchlíků. Velký počet jich do škol a školek nechodí ani ve Středočeském kraji. Není pro ně dost míst. Upozornila na to nezisková organizace META. Ministerstvo školství čeká na zpřesněná data po přeregistraci ukrajinských uprchlíků.
Ivan ze Lvova začal loni v březnu chodit do deváté třídy v pražské základní škole u Vršovického nádraží. „Škola je moc dobrá, po týdnu už mluvím česky. Trochu rozumím,“ popisuje Ivan.
Poslechněte si reportáž o nedostatku míst pro ukrajinské uprchlíky od Evy Mikulky Šelepové
Měsíc po začátku ruské invaze už školu navštěvovalo 30 nových ukrajinských žáků. Měli to tady o něco snazší, protože v okolí žije početná ukrajinská komunita. Když už ruština učitelky Bohumily Boháčové nestačila, poradil třeba Žeňa.
Ten už žije v Česku dlouho. „Jsem tady od malička. Na Ukrajině jsem chodil do čtvrté třídy. Ale potom jsem přijel sem,“ říká Žeňa.
Po roce má škola 120 ukrajinských žáků. Za poslední půlrok musela ředitelka Jana Frojdová pět zájemců z řad uprchlíků odmítnout. „Bohužel, je nám to líto. Navýšili jsme kapacitu na 460, ale víc už z hygienického hlediska nemůžeme,“ vysvětluje Frojdová.
Odmítnutí zájemců
„Dokonce jsme měli dohodu s řediteli škol. Na Praze 10 je třináct základních škol, takže když se někomu uvolnilo místo, hned dal vědět. Takže jsme mohli žáka eventuálně někam poslat. Ale stávaly se i situace, kdy nebylo místo nikde,“ dodává.
Uprchla z Ukrajiny, teď pracuje v ústecké nemocnici. Lékařka se rozhodla v Česku zůstat natrvalo
Číst článek
Podobně jsou na tom školy a školky po celé Praze. Od jednotlivých městských částí to zjistila organizace META. Situaci v krajích lze jen odhadovat, protože poslední přesná data o počtu a pobytu ukrajinských uprchlíků jsou ze září.
Ministerstvo školství čeká na aktualizované údaje o registrovaných ukrajinských běžencích a na začátku dubna plánuje zopakovat dotazníkové šetření o ukrajinských žácích ve školách.
Programová ředitelka META Kristýna Titěrová říká, že v porovnání s ostatními zeměmi visegrádské čtyřky si Česko v integraci Ukrajinců do škol vede dobře. V Praze je ale podle ní teď potřeba zřídit pro neumístěné předškoláky třídy jazykové přípravy.
Jazyková příprava
„Aby šly děti nejdřív na češtinu, učily se v bezpečném prostředí. Třeba půl roku. A pak teprve by šly do školy na běžnou výuku,“ navrhuje Kristýna Titěrová.
Podobně už fungují adaptační skupiny pro starší děti. Z dotací je podporuje ministerstvo školství. Chybí ale jasně daná pravidla. „V Praze se to týká 430 dětí. Není dané kurikulum češtiny jako druhého jazyka. Neví se, kdo tam učí, jak to vypadá, takže kvalita nejde vysledovat,“ upozorňuje Titěrová.
Sněmovna schválila změny v podporách ukrajinských uprchlíků. Jurečka slibuje lepší podmínky kontroly
Číst článek
„Za druhé nemají děti status formálního vzdělávání, nechodí do školy. A už je to teď dlouho, je rok od války. To je problém,“ říká.
Podle doporučení META by mělo ministerstvo školství adaptační skupiny zformalizovat. Stanovit pro ně vzdělávací plán výuky češtiny a určit, jak dlouho by se v nich děti měly česky učit. Ministerstvo ale takové změny neplánuje.
„Aktuálně jsou adaptační skupiny realizovány podle pravidel dotační výzvy z letošního ledna a pravidla v průběhu realizace se měnit nebudou,“ řekla mluvčí resortu školství Aneta Lednová.
Situaci se snaží řešit i pražský magistrát. Jeho fungování ale pět měsíců blokovalo ustavení nové rady. Podle koordinátorky strategického řízení pro Ukrajinu Geti Mubeenové je klíčové, aby spolupracovaly městské části jakožto zřizovatelé škol. K integraci školáků z Ukrajiny se podle ní staví rozdílně.
