Kdyby se Ukrajina dopouštěla válečných zločinů, využila by toho ruská propaganda, říká analytik

„Lidé z proruských regionů Ukrajiny, kteří věřili v dobro, jež z Moskvy může přijít, už prozřeli. Většina obětí této války je z regionů, které měly k Rusku velmi blízko,“ říká Petr Pojman, analytik a člen spolku Team4Ukraine, který na Ukrajinu dodává humanitární a jinou pomoc. „Že Vladimir Putin učinil fatální rozhodnutí zaútočit na Ukrajinu, mohl udělat proto, že neznal kondici ukrajinské společnosti.“

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Muž se psem na místě bombardováním poničeného nákupního centra v Kyjevě

Muž se psem na místě bombardováním poničeného nákupního centra v Kyjevě | Foto: Serhii Nuzhnenko | Zdroj: Reuters

Podle Pojmana by stačilo se ještě před válkou projít po ukrajinských městech a vesnicích a zjistit, že na ruský vpád se připravují i lidé daleko od společných hranic. „Vladimir Putin to nevěděl nebo mu jeho služby nebyly schopné tuto informaci dodat.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Hovory Davida Šťáhlavského. Hostem je Petr Pojman, kriminolog, politický analytik a člen Team4Ukraine

Přesto má ukrajinská společnost problémy například s korupcí. „Dodnes se setkáváme s určitou nedůvěrou Západu vůči některým vysoce postaveným ukrajinským úředníkům. Je to celkem pochopitelné. Ukrajina skutečně procházela transformačním procesem, který byl z velké části úspěšný,“ uznává Pojman.

Ukrajinská společnost se ale po 24. únoru stmelila a spory se odložily. Po šesti měsících války se ale začínají vracet.

Od zakázané munice po ‚službu‘ ruské propagandě. 18 zpráv Amnesty International k válce na Ukrajině

Číst článek

„Setkáváme se s kritikou vůči prezidentovi Volodymyru Zelenskému, která byla byla ještě v únoru, v březnu, v dubnu skoro nepředstavitelná. Ukrajina je zkrátka demokratickou zemí, která má spoustu problémů a odstínů šedi,“ shrnuje Pojman.

Objevily se sice zprávy, že někteří Ukrajinci přeprodávají mezinárodní pomoc, humanitární i vojenskou, Pojman je ale přesvědčen, že nejde o masovou aktivitu.

Stejně tak je přesvědčen, že ukrajinská armáda se nedopouští válečných zločinů. „Osobně jsem se o ničem takovém nedozvěděl. Sleduji média na obou stranách. A předpokládám, že kdyby něco takového existovalo, tak by toho ruská propaganda maximálně využila.“

Podle něj se Kyjev snaží válečným zločinům vyhnout, aby nepřišel o podporu Západu. „Stejně jako Ukrajinu poškozuje, když se na Západě dozví o zkorumpovaných činovnících.“

Pomoc pro Ukrajinu

Pro ukrajinské vojáky a civilisty shání Pojmanův spolek Team4Ukraine humanitární pomoc i vybavení. Team4Ukraine vznikl už v roce 2014 po anexi ukrajinského poloostrova Krym. „Ta situace tehdy nebyla tak napjatá, jako je dnes, takže jsme se spíš soustředili na otázky policejního výcviku, kybernetické bezpečnosti a podobně,“ přibližuje Pojman a pokračuje:

Putin posílá své vojáky na Ukrajině na porážku. Rusko od února podle odhadů ztratilo nejméně 10 generálů

Číst článek

„Humanitární práce byla dosud okrajovou částí naší činnosti. Po 24. únoru letošního roku se situace změnila. Díky mým kolegům z aktivních záloh vzniklo v podstatě vojenské křídlo, které zajišťuje dodávky humanitární pomoci i pomoc vojenského charakteru – neprůstřelné vesty, noční vidění atd. A velmi výrazně se to celé rozrostlo.“

Materiál pak dováží na rusko-ukrajinskou frontu. Nejedná se však o zbraňové dodávky.

„Zbraně můžou dodávat pouze firmy, které na to mají licenci, což třeba někteří naši kolegové mají, ale moc dobře se to v rámci nevládní organizace dělat nedá. Takže sháníme spíš věci, které pomohou tomu, aby vojáci byli dobře zorientování, aby měli kde a na čem spát.“

Rusko verbuje i ve věznicích a mezi bezdomovci

Petr Pojman je přesvědčen, že pokud budou dodávky západních zbraní na Ukrajinu pokračovat, tak by mohlo brzy ve válce dojít k obratu ve prospěch Ukrajiny.

„To je pro Putina nepřípustné. Stahuje všechny zálohy,“ říká. Podle něj se objevují zkazky, zřejmě z ukrajinské propagandy, že z Chersonu, který by mohli Ukrajinci získat nazpět, utíkají někteří představitelé ruské okupační správy.

Politolog: Rusové se potýkají s problémy. Vagnerovci kompenzují to, co nezvládá regulérní armáda

Číst článek

Situace v ruské armádě je tak kritická, že se verbuje i ve věznicích a mezi bezdomovci. To podle Pojmana není nic nového.

„Když se člověk podíval na některé příslušníky prvního a druhého korpusu v Doněcké a Luhanské lidové republice, tak to byli velmi často právě lidé z nižších sociálních vrstev, pro které to byla v podstatě jediná cesta, jak nějakým způsobem vydělat.“

„Ruská armáda byla i dříve z velké části tvořena osobami tohoto původu a byla využívána jejich inklinace k násilí. A netýká se to jenom armády, jde i o místní policii a kolaboranty, kde byly tyto společenské třídy vždy využívány, i třeba v rámci okupační správy na Krymu.“

Některá místa, kudy prošla válka, podle něj vypadají podobně jako zasažené oblasti během druhé světové války. Hlavní rozdíl mezi těmito dvěma konflikty však Pojman vidí v tom, že Rusko na rozdíl od hitlerovského Německa nemá v podstatě žádné spojence.

„Proto tehdy měla válka globální charakter. Tomu se v této chvíli snad vyhneme. Ukrajina vydržela první úder a válka se přesunula do dalších fází, které už nevypadají na ruské vítězství,“ soudí Pojman a dodává:

„Tím si asi mezinárodní společenství po těch zločinech uvědomilo, že se státem, který má jaderný arzenál, ale je ovládán sociopaty, bude světový mír ohrožen i do budoucna. Celá velká hra, co bude dál s Ruskem, možná ukrajinským vítězstvím teprve začne.“

Celý rozhovor si poslechněte v audiozáznamu.

David Šťáhlavský, kac Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme