Čína mírovým návrhem sleduje vlastní zájmy a priority. Je navíc velmi obecný, říká expertka Bílková

Čínský plán na ukončení války na Ukrajině reflektuje dlouhodobé zahraniční politické zájmy a priority Číny samotné. Říká to v rozhovoru pro Radiožurnál vedoucí centra mezinárodního práva z Ústavu mezinárodních vztahů Veronika Bílková. Čínský mírový návrh je podle ní navíc velmi obecný. „Potvrzuje základní pravidla mezinárodního práva a ani nenaznačuje, jak by mohlo vypadat uspořádání po skončení konfliktu,“ myslí si.

Rozhovor Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Veronika Bílková na snímku z roku 2001

Veronika Bílková na snímku z roku 2001 | Zdroj: Profimedia

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má zájem sejít se s čínským protějškem Si Ťin-pchingem a diskutovat s ním o návrzích Pekingu na diplomatické ukončení války na Ukrajině. Dvanáctibodový čínský návrh přitom specificky neuvádí, že by se ruská vojska musela stáhnout z dobytých území. A také odsuzuje sankce, které západ uvalil na Putinův režim.

Mohl by se podle vás ten čínský návrh stát podkladem k mírovým jednáním anebo jednoznačně nahrává Rusům, jak ho včera komentoval třeba americký prezident Joe Biden?
Tak ono podkladem či základem jakéhokoli mírového jednání není ani tak existence nějakého specifického mírového plánu, ale zejména ochota bojujících stran zasednout k jednacímu stolu. Záleží také na připravenosti buďto jedné z těch stran přijmout víceméně bez výhrad podmínky té druhé, anebo připravenost obou stran udělat určité ústupky a přijmout kompromis. A je samozřejmě otázka, jestli v rámci konfliktu už jsme v situaci, kdy by tyto podmínky byly naplněny.

„Druhým znakem toho plánu potom je to, že reflektuje dlouhodobé zahraniční politické zájmy a priority Číny samotné. Vzhledem k tomu, že priority a zájmy čínské jsou o něco bližší těm ruským než eurounijním, tak se tam naopak objevují věci, které spíše mohou nahrávat Rusku.“

Veronika Bílková

Pokud jde konkrétně o čínský takzvaný mírový plán, ten má dva základní znaky. Za prvé, jak už zaznělo v tom, co komentoval prezident Zelenskyj, je velmi obecný. Z velké části vlastně jen potvrzuje základní pravidla mezinárodního práva a ani nenaznačuje, jak by mohlo vypadat uspořádání po skončení konfliktu. V tomto ohledu nahrává, můžeme říct, oběma stranám, dokonce trochu více té ukrajinské, protože je zjevné, že ona základní pravidla mezinárodního práva porušuje primárně Rusko.

Druhým znakem toho plánu potom je to, že reflektuje dlouhodobé zahraniční politické zájmy a priority Číny samotné. Vzhledem k tomu, že priority a zájmy čínské jsou o něco bližší těm ruským než eurounijním, tak se tam naopak objevují věci, které spíše mohou nahrávat Rusku, jako jsou zmíněné sankce, respektive jejich odsouzení a výzva k jejich ukončení.

‚Co nejdříve obnovit přímý dialog.‘ Čína předložila svůj plán na ukončení války na Ukrajině

Číst článek

Vy jste se vrátila z dvoudenního vídeňského zasedání Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Na tomto fóru byla v pátek ostře odsouzena ruská agrese proti Ukrajině. Vyplynuly z té schůze i nějaké konkrétnější závěry?
Já se toho jednání účastnila jako expertka na mezinárodní právo. Nebyla jsem tedy přítomna těm politickým jednáním samotným. Nicméně prohlášení, které včera vydalo byro parlamentního shromáždění, a to za podpory národních parlamentů většiny účastnických států včetně parlamentu českého, skutečně obsahuje jednak to obecné odsouzení ruské agrese a zločinů spáchaných během konfliktu zejména ze strany Ruska, ale jednak obsahuje i určité konkrétnější přísliby ze strany národních parlamentů.

Mezi těmi konkrétními přísliby asi nepřekvapivě je třeba příslib dále všemi možnými způsoby podporovat Ukrajinu, zachovat uložené sankce, pracovat na zřízení zvláštního tribunálu pro Ukrajinu nebo třeba se podílet na poválečné rekonstrukci Ukrajiny.

Pozvánka pro Rusy?

Rakouští hostitelé pozvali na to jednání OBSE s odkazem na příslušné smluvní závazky i zástupci Ruska a Běloruska. Ti obhajovali loňský ruský vpád na Ukrajinu. Naopak kvůli účasti Ruska a Běloruska to zasedání bojkotovali zástupci Ukrajiny a Litvy. Bylo podle vás správné, že byli zástupci Ruska pozváni a z hlediska smluv a pravidel OBSE šlo je vůbec nepozvat?
Tady je třeba upřesnit, že Rakousko samo nikoho na to jednání nepozvalo. Pozvánky vystavil zástupcům parlamentů všech účastnických států sekretariát Parlamentního shromáždění OBSE. Ve Vídni má organizace svoje hlavní sídlo a jako sídelní země pouze vydalo víza poslancům ruského parlamentu v souladu s takzvanou sídelní dohodou mezi Rakouskem a OBSE.

Zelenskyj chce i přes neshody spolupracovat s Čínou. Peking představil návrh k ukončení války

Číst článek

Tady mělo skutečně Rakousko velice omezený manévrovací prostor a lze souhlasit se stanoviskem jeho ministerstva zahraničí, že vystavit víza byla v daném okamžiku povinnost. Možná je taky dobré v této souvislosti připomenout, že Ruská federace se zasedání OBSE, jeho různých orgánů účastní pravidelně, a to dokonce i v období po 24. únoru loňského roku. Většinou to nebudí větší pozornost z toho důvodu, že na zasedání zastupuje Rusko jeho stálý představitel ve Vídni. Větší pozornost vždycky vyvolají pouze zasedání Parlamentního shromáždění OBSE právě proto, že tam jezdí zvláštní delegace z Moskvy, kterou tvoří poslanci ruského parlamentu a mezi nimi bývají i lidé, kteří jsou na sankčním seznamu Evropské unie.

Což byl případ i tohoto na to zasedání, proto to tu pozornost budilo. Pojďme ještě k jedné věci. Prezident Zelenskyj při setkání s novináři mimo jiné připomněl, že jeho tým prosazuje ustavení zvláštního tribunálu pro válečné zločiny, kterých se ruská vojska dopouštějí na Ukrajině. Vy jste se pod záštitou OBSE na Ukrajinu vydala už v prvních měsících války. V jaké fázi je teď vyšetřování válečných zločinů a kam ho může posunout třeba to zmiňované zasedání, které bylo tento týden?
Opět musím začít malým upřesněním. Tribunál, o jehož zřízení se momentálně živě diskutuje, se nemá zaměřovat na válečné zločiny. Válečné zločiny už jsou totiž momentálně vyšetřovány jednak na národní úrovni na Ukrajině i v některých jiných státech a také se jimi velmi aktivně zabývá Mezinárodní trestní soud. Ten zvláštní tribunál, který možná vznikne, by se měl zaměřit pouze a výlučně na stíhání pachatelů zločinu agrese, protože na tyto pachatele Mezinárodní trestní soud nedosáhne a národní soudy je nemůžou stíhat z toho důvodu, že určitá část z nich má takzvané osobní imunity.

Vladimír Kroc, vtk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme