OVĚŘOVNA: Ukrajinští studenti u ‚přijímaček‘? Nemají rezervovaná místa ani bodová zvýhodnění
S přijímacími zkouškami na střední školy a gymnázia se mezi lidmi opět šíří nepravdivé informace zahrnující téma ukrajinských uprchlíků. Podle šířených fám mají mít ukrajinští studenti u přijímacích zkoušek výrazné bodové výhody či předem rezervovaná místa. To ale vyvrací ministerstvo školství. Stejně jako v předchozích letech mohli zahraniční studenti pouze požádat o prominutí zkoušky z českého jazyka a literatury.
I letos se v souvislosti s přijímacími zkouškami na gymnázia a střední školy šíří mezi lidmi falešné či překroucené informace o ukrajinských studentech.
OVĚŘOVNA: Přednostní přijímání ukrajinských dětí na střední školy? Nesmysl, reaguje ministerstvo
Číst článek
„Právě jsem vyslechla informaci, že ukrajinským žákům stačí pro přijetí na gymnázium 17 bodů, zatímco čeští musí mít 45 bodů,“ psala jedna ze čtenářek serveru iROZHLAS.cz žádost o ověření. Další pak měla zaslechnout, že škola „rezervuje“ místa pro ukrajinské studenty na úkor těch českých.
Podobné příběhy se přitom šířily i v minulém roce a server iROZHLAS.cz je vyvrátil. Třeba i na základě výpovědí ředitelů jednotlivých středních škol a gymnázií.
I tentokrát mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová současná tvrzení uvádí na pravou míru s tím, že jsou buď zcela nepravdivá, nebo vytržená z kontextu.
Prominutí zkoušky
Jako všichni zahraniční uchazeči o studium na českých školách, i ti ukrajinští mají nárok na prominutí zkoušky z českého jazyka a literatury. O tématu jsme psali už vloni například zde. „Znalost češtiny, která je nezbytná pro vzdělávání, se u nich ověří rozhovorem,“ upozorňuje mluvčí.
OVĚŘOVNA: Ukrajinským dětem nehrozí vyškrtnutí ze vzdělávacího systému. Mohou studovat české školy
Číst článek
Možnost prominutí zkoušky z českého jazyka a literatury je tedy u cizinců naprosto běžná, nejde o žádnou unikátní výhodu pro ukrajinské studenty. Oproti uchazečům z jiných zemí mohou ale ukrajinští studenti nahradit své doklady o předchozím vzdělání čestnými prohlášeními. To má svůj důvod. „Kvůli rychlému odchodu ze své země jim tyto doklady často chybí,“ podotýká Lednová.
Zkoušce z matematiky se ovšem ukrajinští studenti vyhnout nemohou a musejí ji absolvovat stejně jako čeští uchazeči.
„Zkoušku budou tito uchazeči konat podle vlastní volby v českém či ukrajinském jazyce. Pokud škola zadá písemný test školní přijímací zkoušky v českém jazyce, navyšuje se cizinci časový limit pro vypracování testu o 25 % a má právo použít překladový slovník,“ vysvětluje Lednová s tím, že škola může zadat test i v ukrajinštině. Pak časový limit navyšovat nebude.
Méně bodů?
Právě prominutí zkoušky z českého jazyka pak může podle Lednové způsobit, že přijatí zahraniční studenti ve výsledku získají méně bodů než ti čeští. Jejich přijímací řízení totiž probíhá na základě takzvaného redukovaného hodnocení.
„Spočívá ve stanovení pořadí všech uchazečů na základě bodů bez českého jazyka. Jsou to body z matematiky, za předchozí vzdělávání a případně další skutečnosti,“ vysvětluje Lednová s tím, že absolvování rozhovoru, který prověřuje znalost českého jazyka u zahraničních studentů, není bodově ohodnoceno.
„Výsledkem rozhovoru je pouze stanovisko, zda uchazeč uspěl, tedy může pokračovat v přijímacím řízení, či nikoli,“ doplňuje mluvčí.
Tato pravidla podle ní platí pro všechny školy a jsou uvedeny mimo jiné i v informačních materiálech, které ministerstvo před přijímacími zkouškami zveřejnilo. Není proto možné, aby si školy stanovovaly v rámci přijímacích řízení vlastní pravidla, která by ukrajinské studenty zvýhodňovala či pro ně vyhrazovala speciální místa.
