Ať části uprchlíků zůstane dávka od státu. Malý úvazek jim stačit nemůže, doporučuje expert Šimáček

Podle výzkumu PAQ Research klesá v Česku počet lidí, kteří si myslí, že jsou Ukrajinci dobře začleněni do české společnosti. „Dalo se to čekat. Je jasné, že budou přicházet problémy. A přicházejí,“ uznává ředitel pražského Centra sociálních služeb Martin Šimáček. „To, co zažívá český stát, jsme v novodobé moderní historii nikdy nezažili. Na to, jak je to nevídané, to nevídaně dobře zvládáme,“ chválí středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN).

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

KACPU, Praha Vysočany

Podle výzkumu PAQ Research klesá v Česku počet lidí, kteří si myslí, že jsou Ukrajinci dobře začleněni do české společnosti (ilustrační foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Podle Šimáčka bude nyní velmi podstatné sledovat, jak se bude vyvíjet konflikt na Ukrajině.

Přehrát

00:00 / 00:00

Mezi obyvateli Česk podle výzkumu PAQ Research klesá počet lidí, kteří si myslí, že se Ukrajinci dobře zapojují do české společnosti. Debatují hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN) a ředitel pražského Centra sociálních služeb Martin Šimáček

„Jestli se budou lidé vracet zpátky do země a v jakých počtech již třeba teď v tomto roce, anebo budou zůstávat v Česku déle. Protože musí samozřejmě velmi diferencovat to, jak se bude dařit integrace. Teď ještě nejsme ve fázi integrace, teď jsme v jakési před integrační fázi,“ naznačuje.

Také hejtmanka považuje za přirozené, že po prvotním vzepětí podpory uprchlíků dochází mezi lidmi k oslabení.

„Nastává fáze, která bude mnohem náročnější. Protože nikdo netušil, jak dlouho to bude trvat. Všichni jsme si mysleli, že konflikt velmi rychle skončí a lidé se třeba do čtrnácti dnů, do měsíce, do léta vrátí. A teď to vypadá, že to tak nebude a bude to dlouhodobější. Musíme samozřejmě udělat maximum pro to, aby jejich adaptace byla co nejlepší a aby ji i český stát využil,“ konstatuje.

Obrovská příležitost

Podle Úřadu práce je zaměstnaných 36 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, což je téměř pětina dospělých s vízem k ochraně. Ve Středočeském kraji má podle nejnovějších údajů zaměstnání na 8,5 tisíce občanů Ukrajiny. To považuje hejtmanka za úspěch.

„Pro kraj je to obrovská příležitost. Máme 48 769 uprchlíků ve Středočeském kraji a z toho v ekonomicky aktivním věku je 31 tisíc, ale musíme si uvědomit, že tam jsou právě i maminky s dětmi do šesti let, pak s dětmi do 15 let, takže ty počty malinko ubývají. Třetina už má práci. Pak má spousta lidí různé dohody o pracovní činnosti nebo provedení práce, pracují i brigádně, jak jim to umožňuje starání se o jejich rodinu,“ vysvětluje Pecková.

Případy, kdy jsou uprchlíci na trhu práce zneužívání nebo zaměstnávání načerno, kraj podle ní zatím neeviduje. „Je to pravděpodobně spíše proto, že tady máme velké zaměstnavatele, jako je Škoda, Toyota, Amazon a oni si to nedovolí.“

Zjednodušení uznávání kvalifikací

Šimáček připomíná, že pracovních míst není dostatek.

„Jsme denně v kontaktu s někým, kdo hledá práci. Ale míst není tolik, aby se všichni mohli zapojit. Navíc přicházejí dominantně matky s dětmi, často s velmi malými. Myslím si, že nebude jednoduché takové ženy na trh práce integrovat. Jednoznačně se na všechny nedostane a nedostane se nejvíc na ty nejzranitelnější,“ připouští.

Romští uprchlíci s dvojím občanstvím. Maďarský pas získali před lety, teď je překážkou pro podporu

Číst článek

Zjednodušení uznávání kvalifikací, se kterým počítá vláda, Šimáček vítá:

„Je to samozřejmě dobře. V sociálních službách můžeme zaměstnávat celou řadu pracovníků právě na základě jenom čestného prohlášení. Je velmi důležité právě toto nastavit tak, abychom měli jistotu, že ti lidé jsou kvalifikovaní pro svoji práci, ale zároveň abychom jim administrativně nebránili. Uznávání kvalifikací je dlouhodobě problém a cizinci v Česku s tím bojují.“

Myslí si také, že by ukrajinským uprchlíkům nějakou dobu měla zůstat pětitisícová podpora i v kombinaci s přivýdělkem. Minimálně těm, kteří mají přivýdělek nízký, říká Šimáček.

„Podstatné je, jestli se podaří maximálně možnou měrou sloučit nějaký přivýdělek, byť na velmi částečný úvazek, právě s tímto příjmem. Aby se nestávalo, že ti, kteří jsou aktivní, nebo ti, kteří si najdou malý přivýdělek, přijdou o dávku. Ani ten příjem z dávky, ani samotný příjem na malý úvazek jim prostě stačit nemůže. Přišli bez prostředků, jsou závislí na tom, aby zkombinovali tyto pořád relativně nízké příjmy,“ vysvětluje.

Poslechněte si celou debatu. Ptá se Lukáš Matoška.

Lukáš Matoška, kbr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme