Z Ukrajiny přicházejí hlavně ženy a děti. Zdravotní systém to zvládne, tvrdí Phillipp z KDU-ČSL

Málokterý vládní návrh provázela tak dlouhá sněmovní rozprava jako ten o snížení plateb na státní pojištěnce. Ministerstvo financí očekává úsporu 14 miliard. „Vláda si nechce půjčovat peníze, za něž by musela platit úroky. Rezervy na účtech pojišťoven jsou dostatečné,“ říká pro Český rozhlas Plus místopředseda zdravotního výboru Tom Phillipp (KDU-ČSL). Jiří Mašek (ANO) se snížením nesouhlasí: „Zejména kvůli příchodu uprchlíků z Ukrajiny.“

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Měření tlaku

Phillipp zdůrazňuje, že do Česka přicházejí mladé ženy s dětmi | Zdroj: Shutterstock

Phillipp zdůrazňuje, že za ukrajinské běžence bude stát platit jen do doby, dokud se nezapojí ekonomicky a nezačnou pracovat.

Přehrát

00:00 / 00:00

Málokterý vládní návrh provázela tak dlouhá rozprava ve sněmovně jako ten o snížení plateb státu do veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Debatují místopředseda zdravotního výboru Tom Phillipp (KDU-ČSL) a poslanec Jiří Mašek (ANO)

„Teď se blížíme k 15 procentům těch, kteří se zaměstnali a přestávají být v uvozovkách zátěží pro stát a budou přinášet nejenom ekonomické posílení v tom smyslu, že tu budou pracovat. Ale budou posilovat i systém zdravotního pojištění,“ říká Phillip, lékař, místopředseda KDU-ČSL, sněmovního zdravotnického výboru a předseda správní rady VZP.

„Tady vidíme ten nepoměr – přibývá 300 tisíc běženců, ale přichází s nimi mnohem menší peníze.“

Jiří Mašek (ANO)

Mašek, který je také lékař a také členem zdravotnického výboru, vypočítává, že průměrný příspěvek ze strany zaměstnavatele na jednoho pojištěnce je zhruba 5400 korun. A poukazuje, že za 300 tisíc uprchlíků posílá stát necelé 2 tisíce korun a tuto částku chce o 400 korun ještě snížit.

„Tady vidíme ten nepoměr – přibývá 300 tisíc běženců, ale přichází s nimi mnohem menší peníze. Živnostník má vyměřovací základ kolem 2600 korun měsíčně a za osoby bez zdanitelného plnění platí stát zhruba 2200 měsíčně.“

„Kvituji to, že se uprchlíci zaměstnávají, u zhruba 10 nebo 15 procent z nich se problém řeší. Ale více než 300 tisíc je těch, za které stát platí nejmenší možnou částku a ještě ji snižuje. Považuji to za velmi nešikovné. Připodobnil bych to, jako kdyby někdo chtěl sáhnout třeba na výdaje na obranu státu v době válečného konfliktu,“ podotýká poslanec ANO.

„Seniorů z Ukrajiny je naprosté minimum, gros jsou děti a mladé ženy. Náklady na ně budou podstatně nižší než to, kolik platí stát.“

Tom Phillipp (KDU-ČSL)

Phillipp zdůrazňuje, že do Česka přicházejí mladé ženy s dětmi. Pojišťovny mají stratifikovány náklady po jednotlivých věkových kategoriích. A na kategorii třeba od 20 do 30 let jsou průměrné náklady na jednoho pojištěnce Všeobecné zdravotní pojišťovny kolem 12 tisíc za rok, vysvětluje.

„Stát zaplatí zhruba 20 tisíc za každého našeho hosta z Ukrajiny nebo jakéhokoli státního pojištěnce. Seniorů z Ukrajiny je naprosté minimum, gros jsou děti a mladé ženy. Náklady s nimi spojené, pokud budou průměrné jako třeba na českého pojištěnce, budou tedy podstatně nižší než to, kolik tam platí stát. Pojišťovna to má spočítané. Systém to jednoznačně zvládne bez jakýchkoli zaškobrtnutí,“ vysvětluje místopředseda zdravotního výboru.

Levné zdravotnictví 

Phillipp opakuje, že 14 miliard pro rok 2022 nebude ve zdravotnictví chybět, protože rezervy na účtech pojišťoven jsou v tuto chvíli dostatečné. Teď je podle něj potřeba soustředit se na to, aby byl v roce 2023 správně nastaven valorizační mechanismus za státní pojištěnce.

„Který zajistí, aby péče byla kvalitní a dostatečně hrazená i v následujících letech. Na pravidelnou valorizaci české zdravotnictví čeká 20, 30 let,“ připomíná.

„Jsem rád, že jsme se za naší vlády dokázali dostat 10 procent HDP na zdravotnictví. Tím jsme se stali evropsky konkurenceschopní.“

Jiří Mašek (ANO)

Valorizační mechanismus ještě není domluvený, reaguje Mašek. „Nicméně za předpokladu dokončení tohoto projektu se dá letos 14 miliard přežít. Ale s tím, že už se nějaké šetření nemůže táhnout do dalších let,“ zdůrazňuje.

Podle poslance naopak musí do zdravotnictví téct stále více peněz. „Jsem rád, že jsme se za naší vlády dokázali dostat ze 7 nebo 8 procent na 10 procent hrubého domácího produktu coby nákladů. Tím jsme se stali evropsky konkurenceschopní a toto bychom měli udržet,“ říká poslanec ANO.  

„Když jsme my na 10 procentech, tak je naše zdravotnictví proti zdravotnictví okolních států vlastně levné.“

Tom Phillipp

Phillipp souhlasí. „Myslím, že jsme se tím posunuli mezi ostatní kulturní státy Evropy, které dávají zhruba kolem 9 nebo 10 procent z HDP na zdravotnictví. Musíme si ale uvědomit, že to není jenom o procentech. Je to i o tom, kolik je to opravdu peněz. Protože 10 procent z HDP v Česku je ve finančním vyjádření něco jiného než 10 procent třeba ve Francii nebo v Německu. Když jsme my na 10 procentech, tak je naše zdravotnictví proti zdravotnictví okolních států vlastně levné,“ konstatuje.

Karolína Koubová, kbr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme