Trestat ty, kteří jsou proti režimu, je chyba, říká poradce Cichanouské o zákazu víz pro Rusy a Bělorusy
Sněmovna projedná lex Ukrajina II, jenž už dříve schválila vláda. Kromě změn v pomoci uprchlíkům navrhuje také prodloužení zákazu víz pro Rusy a Bělorusy i po skončení nouzového stavu. Děje se tak dva týdny po návštěvě vůdkyně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské. Podle jejího mluvčího Viačorky takový přístup nahrává represivním režimům v Rusku a Bělorusku. „Chtějí železnou oponu, aby jejich lidé zůstali izolovaní,“ řekl pro iROZHLAS.cz
„Z Česka cítíme hodně solidarity a podpory a doufáme, že tato podpora se přetaví v reálnou pomoc,“ zhodnotil návštěvu Svjatlany Cichanouské její poradce Franak Viačorka pro server iROZHLAS.cz.
Lídryně běloruské opozice zamířila do Česka před dvěma týdny mimo jiné kvůli návrhu ministerstva vnitra novelizovat zákon o pobytu uprchlíků z Ukrajiny, známý jako lex Ukrajina, který mezitím odsouhlasila vláda a nyní míří do sněmovny.
Vůdkyně běloruské opozice Cichanouská: Rozumíme bolesti Ukrajinců. Zvládneme ji společně
Číst článek
Takzvaný lex Ukrajina II chce zakotvit opatření, která se v průběhu nouzového stavu osvědčila, a vnitro jej popisuje jako „jedno z důležitých opatření, které umožní zvládat uprchlickou vlnu bez nouzového stavu“. Ten by měl skončit k poslednímu červnovému dni.
Kromě změn v pomoci uprchlíkům přináší návrh také možnost prodloužení nevydávání víz Rusům a Bělorusům i po skončení nouzového stavu.
„Ministr Lipavský nám slíbil, že se to nedotkne Bělorusů a že v tomto zákoně nebudou Bělorusové zmínění,“ říká Viačorka z kanceláře Cichanouské, která musela Bělorusko po zfalšovaných volbách v srpnu 2020 opustit. V současnosti sídlí v litevském Vilniusu.
S Cichanouskou před čtrnácti dny nesešel jen Jan Lipavský (Piráti), ale také ministr vnitra Rakušan nebo ministr školství Petr Gazdík (STAN). Všichni běloruské občanské společnosti přislíbili podporu.
V návrhu zákona se skutečně mluví jen o „třetí zemi“, v důvodové zprávě se ale píše: „Cílem navrhované právní úpravy je omezení vstupu a pobytu občanů Ruské federace a Běloruské republiky na území České republiky tím, že nebudou přijímány jejich žádosti o vízum, povolení k dlouhodobému a trvalému pobytu, které mohou podat na zastupitelských úřadech České republiky.“
„Bělorusové jsou vyjmuti z návrhu na plošný zákaz, ministr svůj slib dodržel. Občani Běloruska jsou pak zmíněni v důvodové zprávě, ta spadá pod gesci ministerstva vnitra,“ napsala iROZHLASu.cz mluvčí ministerstva zahraničních věcí Lenka Do.
„Také nemám rád, když sankce dopadají na ty, kteří si to nezaslouží. Je to reakce na bezprecedentní akt agrese ze strany Ruské federace. My si v lex Ukrajina otevíráme možnosti pro nejrůznější výjimky, například pro lidi, kterým by hrozilo pronásledování nebo kteří chtějí sloučit svou rodinu, ti na to samozřejmě právo mít budou a výjimky budou posuzovány individuálně,“ reagoval pro Radiožurnál ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) před úterním jednáním sněmovny.
„Trestat ty, kteří jsou proti režimu, je chyba, pomáhá to Putinovi a Lukašenkovi. To je to, co chtějí. Chtějí železnou oponu, aby jejich lidé zůstali izolovaní,“ argumentoval Viačorka.
Za pokus o terorismus hrozí nově v Bělorusku trest smrti. Je z něj obviněna řada opozičních aktivistů
Číst článek
Smyslem omezení pak má být vytváření „tlaku na uvedené státy, který může v celkovém důsledku napomoci ukončení agrese a návazně i samotné migrační vlny touto agresí vyvolané“.
Podle Krysciny Šyjanok, zástupkyně běloruské národnostní menšiny při pražském magistrátu, takové představy vypovídají o neznalosti reality v zemi, kde nově hrozí trest smrti i jen za pokus o teroristický útok.
Bělorusko je jedinou zemí v Evropě, kde trest smrti nebyl zrušen. Podle neziskové organizace Vjasna je v současnosti z terorismu či pokusu o terorismus obviněno 25 osob, přičemž mnoho neziskových organizací je v zemi klasifikováno jako extremistická organizace.
Represe, okupace a výjimky
„Cichanouská přijela české veřejnosti, politikům a političkám připomenout, že Bělorusové jsou na straně Ukrajiny a v rámci možností bojují, i když už nejsou vidět demonstrace v ulicích jako v roce 2020. Máme ale partyzány, kteří bez nadsázky riskují život. V Bělorusku je represivní režim a navíc je země okupovaná ruskou armádou,“ vysvětlila pro iROZHLAS.cz, proč běloruská opozice klade důraz na rozlišování mezi oficiálním režimem a běloruským národem.
Podle návrhu zákona by ale vláda mohla stanovit výjimky, na které by se plošný zákaz nevztahoval. Nově by tak kromě rodinných příslušníků občanů České republiky a Evropské unie mohlo být umožněno slučování rodin bez ohledu na občanství osoby, na kterou se slučuje. Dosáhnout sloučení nebo získat takzvanou humanitární výjimku ale nebylo ani dosud snadné, jak popsal dříve iROZHLAS.cz.
‚Problém není Lukašenko, ale ruský svět.‘ Bělorusové bojují po boku Ukrajinců proti společnému nepříteli
Číst článek
Kromě toho ministerstvo zahraničí připravilo dle svých slov „robustní“ pobytový program s názvem Občanská společnost, který má pomoci ohroženým Rusům a Bělorusům, kteří aktivně brání demokratické principy, například „nezávislým novinářům a akademikům, jejichž ochrana je v zájmu České republiky“.
Podle informací, které má server iROZHLAS.cz k dispozici, je ale v programu pouze pět set míst, navíc pro občany Ruska a Běloruska dohromady. Počet míst ministertsvo zahraničí potvrdilo.
„Musím vyzdvihnout řadu českých neziskových organizací, jako je Člověk vtísni, které spolu s běloruskou národností menšinou usilovaly o to, aby vznikla větší výjimka pro aktivní zástupce běloruské společnosti. Mrzí nás ale, že program neřeší případy, kdy není možné prokázat pronásledování,“ vysvětluje Šyjanok s tím, že jde například o studenty, kteří se účastnili protestů v roce 2020, naučili se česky a rádi by do Česka přijeli studovat.
„Samozřejmě víme, že není povinnost Česka přijímat běloruské studenty. Kdyby jim tu ale bylo umožněno studovat, dostali by jakýsi balíček evropských hodnot, který by byl i pro Česko výhoda, až se tito lidé vrátí zpět do Běloruska,“ míní Šyjanok.
