Ministr Balaš: Udržet Ukrajince ve škole je v zájmu nejenom dětí, jejich rodičů, ale také Česka
Odhadem patnáct tisíc mladých Ukrajinců, kteří by měli chodit na střední školy v Česku, zůstává mimo vzdělávací systém, jak vyplývá z údajů ministerstev školství a vnitra. Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) Radiožurnálu řekl, že podle jeho analýzy je důvodem špatná znalost češtiny.
Chystáte informační kampaň na sociálních sítích právě pro ukrajinské teenagery a jejich rodiče, aby se přihlašovali na střední školy. Ale dost často ředitelé středních škol říkají: my je přijmout nemůžeme, protože oni neumějí česky.
Ano, to je jeden z těch důvodů. Mám krátkou analýzu, rychlou od jedné Ukrajinky, kterou jsem o to požádal, která má kontakty přes sociální sítě. Ukrajinci většinou používají jiné sociální sítě než my. Myslím, že má Telegram a TikTok a takové. Obrátila se na ukrajinskou komunitu a obratem zjistila, jaké jsou ty důvody. A jeden z těch bodů je neznalost češtiny.
Mimo vzdělávací systém. Tři čtvrtiny z ukrajinských studentů v Česku nechodí na střední školu ani učiliště
Číst článek
Bohužel se nám nepodařilo v krátké době, zejména teenagery, naučit česky dostatečně dobře. Jakékoli vzdělávání tak naráží na tyto limity. Bude nějakou dobu trvat, než se pořádně česky naučí. A teď je otázka, jaký je nejlepší způsob. Jestli nějakým způsobem nemodifikovat způsob vzdělávání v adaptačních skupinách.
Určitě nejefektivnější je začlenit je do normálního vzdělávacího procesu v českých školách a postupně spontánně se asi česky naučí jednodušeji. Jsou předměty, kde to je jednodušší – matematika, výtvarná výchova – jsou předměty, kde to je složitější. Ani si nemyslím, že by třeba byl problém v angličtině. Takže záleží na tom, o jaký předmět půjde obecně.
Nejsem si jist, jestli můžeme v jejich případě úplně dobře hodnotit znalost českého jazyka. Ale asi je dobře stanovit nějaký standard znalosti jazyka. A samozřejmě nemůžeme mít na ně stejné požadavky jako na české děti, když jsou tady dva tři měsíce.
Ještě další problém je v tom, že jsou tady děti, které už absolvovaly částečně školní výuku, začlenily se nějakým způsobem do české společnosti, takže jsou na tom líp. A pak jsou tady noví, kteří přišli relativně nedávno.
Takže ten přístup musí být velmi individuální. K tomu by měly sloužit i nějaké mimoškolní aktivity a možnost setkávat se s českými dětmi po vyučování. A bude to trvat.
Finance investované do integrace studentů z Ukrajiny se Česku vrátí, přispějí k tvorbě HDP, říká Balaš
Číst článek
Chápu obavy učitelů, ale je to něco, co by se mělo zvládnout, protože když děti budou ve škole, tak to umožní jejich rodičům najít si práci. Mohou tím přispívat k tvorbě našeho národního důchodu, mohou přispívat na sociální a zdravotní pojištění. Je to taková win-win strategie. Myslím, že udržet děti ve škole je v zájmu nejenom dětí samotných, jejich rodičů, ale také České republiky obecně.
Jednoznačně, protože když vypadnou ze vzdělávacího systému, tak se dostanou jen k nekvalifikované práci, budou mít nízké příjmy, častěji jsou nezaměstnaní…
Ano a pro stát je to drahé.
Organizace META, která se zaměřuje na vzdělávání cizinců, upozorňuje, že české školství má obecně problém se vzděláváním lidí s odlišným mateřským jazykem. Podle jejich statistik 53 procent osmnáctiletých cizinců už nestuduje. Podle průzkumu společnosti PAQ Research neumí vůbec česky 55 procent ukrajinských uprchlíků ve věku 15 až 17 let.
A na ty by měla cílit naše kampaň a snaha přitáhnout je do školy a naučit je česky. A byť třeba s půlročním nebo s ročním odkladem je pak do toho systému nějakým způsobem včlenit za předpokladu, že se nevrátí zpátky na Ukrajinu. To si myslím, že lze.
A k tomu máme k dispozici prostředky, které nejsou jenom ze státního rozpočtu, ale třeba od UNICEF nebo od nějakých neziskových institucí. Věřím, že se nám to podaří. Jenom je třeba zvolit informační kanály, které sami používají.
České školy jsou na výuku ukrajinských žáků dobře připraveny, řekl Fiala. Kolik jich nastoupí, není jisté
Číst článek
Má to celou řadu dalších pozitivních výsledků. Kromě toho, že je začleníme, že je vzděláme, tak by to taky mělo přispívat k jejich wellbeingu, k jejich duševnímu zdraví. Takže to je to, s čím se počítá, na čem pracujeme. Máme na to pracovní skupiny a jenom se snažíme doladit systém tak, aby začal efektivněji fungovat.
Máme samozřejmě spolupráci s Ukrajinci, a to jak se zdejším velvyslanectvím, tak s ministerstvem školství. Jsou si samozřejmě vědomi, že je problém, když se integrují děti, tak mají trochu obavu, aby neztratily kontakt se svou vlastí. Ale jsou si vědomi i toho, že to jinak nejde.
V rámci toho, aby se „neodnárodnili“, tak jak ministerstvo školství, tak ambasáda plánují třeba za prvé nějaké online kurzy pro ukrajinské žáky, kteří jsou v zahraničí. Třeba sobotní školy, kde bude vyučována ukrajinština, řekněme historie a další věci, které jsou důležité právě proto, aby si zachovali kontakt s vlastním prostředím a nedošlo k tomu, co by téměř mohli považovat za nějakou asimilaci. A ta to není. Oni jsou si vědomi, že to je integrace.
Přitáhnout ke vzdělávání
Adaptační skupiny, přesněji řečeno ten dotační program se od září rozšiřuje právě i na středoškoláky. To dosud nebylo. A někteří ředitelé středních škol, se kterými jsem mluvila, tomu říkají nulté ročníky. Mohou fungovat jako nulté ročníky pro žáky, kteří se nedostanou na střední školy? Je to koncept, který byste shora podporovali? Ale na druhou stranu, oni nebudou mít status studenta. Pro náš stát by byli nezaměstnaní.
To je pravda, že nebudou mít status studenta. Ale je to mimořádná situace a určitě je důležité naučit je nejdřív česky a teprve potom vzdělávat. Ale možná že v některých případech by byla šance je třeba vzdělávat i v angličtině. Jsou poměrně dobře vybaveni znalostí angličtiny, ale my zase nemáme učitele, takže někde je problém tohoto rázu.
Sociolog Prokop: Musíme zastropovat množství dětí cizinců ve třídách. Hrozí segregace
Číst článek
Pořád si myslím, že většina dětí bude normálně integrována v našich školách. Že nultých ročníků nebo skupin, kde se budou učit primárně češtinu, možná kombinovaná s online výukou z Ukrajiny, nebude tolik.
Ale to, že nebudou mít status českého studenta, ještě neznamená, že nebudou vzděláváni jinak. Je třeba koordinovat i s ukrajinskou stranou, jak to funguje. To, co jsme viděli na Ukrajině, svědčí o tom, že zájem vzdělávat děti z jejich strany je. Online systém mají poměrně dobře propracován. Mají na to i učebnice, e-books i papírové. Jsou schopni to distribuovat. Sami vědí, že mají asi šest skupin dětí v různých oblastech, ale ke všem chtějí mít přístup.
Takže v tomto ohledu si myslím, že když nebudou mít status našeho studenta, tak to neznamená, že nebudou chodit do školy. Musíme ale ve spolupráci s nimi je najít a k tomu vzdělávání je nějakým způsobem přitáhnout.
Dočasnou ochranu získalo asi 24 tisíc Ukrajinců od 15 do 18 let, na střední školu se přihlásilo jen 1300
Číst článek
V případě, že budou tyto děti primárně vzdělávány online a budou se učit česky, tak to je dobře. A aspoň v těch mimoškolních aktivitách bychom je měli integrovat a spojit s českými studenty a žáky. To je určitě velmi důležité a to se myslím i podaří.
A zmínila jste, že máme problémy s výchovou cizinců, s jejich vzděláváním v češtině. Máme problémy obecně s výukou cizích jazyků, jak jsem tak zpozoroval, a i to bychom měli vylepšit. A překvapivě, možná ne překvapivě, máme problémy s tím naučit cizince česky.
A možná že bychom mohli zkusit zjistit, jak se to dělá jinde, protože jsou země, kde to problém není. Ale ani u nás mnohdy není problém. Jenom si myslím, že je třeba se zaměřit na nějaké konverzační dovednosti, nedrtit děti slovíčka a gramatiku a nechat je naučit se ten jazyk spontánně. A to nevím z jakého důvodu u nás pořád tak trošku drhne.
Můžete v tomto směru vyvíjet nějaký tlak na střední školy, aby právě, jak jste naznačil, byly k Ukrajincům shovívavější, aby je přijímaly ke studiu, i když ta jejich čeština není úplně perfektní, aby trochu snížili laťku? Anebo aby pro ně pořádaly nějaké volnočasové aktivity či aby mladé Ukrajince nějak aktivně vyhledávali, aby se zapojili do adaptačních skupin. Lze to?
Ředitelé škol tu možnost už mají dávno. Už v rámci zákonů lex Ukrajina 1 a lex Ukrajina 2 jsou i metodické pokyny ministerstva a většina ředitelů to dělá. Ale musí to mít smysl. Když opravdu dítě neumí vůbec česky, tak nemá smysl, aby někde pasivně sedělo. Nejdřív je musíme naučit jazyk. Nebo zkusit nějakou jinou formu vzdělávání.
Právě kombinovaná možnost existuje, ale jak říkám, úplně nejpřirozenější je naučit jazyk tak, že budu mít kontakt se svými českými kamarády. A v řadě případů to funguje.
Končí školní rok a začínají prázdniny. Pro vysvědčení si přišly i děti uprchlíků z Ukrajiny
Číst článek
Byli jsme v adaptační skupině v Příbrami, tak tam sice byla výuka češtiny taková řekněme tradiční, ale řada dětí mluvila docela slušně česky a bylo to také díky tomu, že právě české kamarády už měly. U dětí je to tak, že čím jsou menší, tím je to samozřejmě jednodušší.
Jinak pokud jde třeba o ty, kteří chtějí na vysokou školu, tak tam se dají samozřejmě najít předměty, které se vyučují v angličtině. Zjistil jsem, že anglicky mluvili velmi dobře. Mají angličtinu od první třídy, u nás to nějak nejde. Možná by se měl první cizí jazyk učit už v mateřské škole. Tomu se všichni nějak brání, že to je nebezpečné. Nevím proč, ale třeba to taky někdy přijde.
Takže možnosti jsou a můžeme to doporučovat, ale to konečné rozhodnutí musí být na řediteli, který musí posoudit konkrétní situaci, jaká je nejlepší forma vzdělávání. Jestli je dobré zařadit to dítě do normální třídy, anebo jestli dobře mít ho v nějaké skupině, kde se nejdřív naučí česky.
