Dohoda Fialy se Zelenským. Česko přijme do zbrojovek tisíce expertů z Ukrajiny, popisuje náměstek
Česko přijme tisíce expertů z Ukrajiny, kteří tady budou pracovat ve zbrojovkách. V rozhovoru pro Radiožurnál to potvrdil náměstek ministryně obrany Tomáš Kopečný. Podle něj jde o výsledek říjnového jednání mezi premiérem Petrem Fialou z ODS a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Pro Česko to podle něj bude výhodné. „Kromě čistě ideologických důvodů si nedokážu představit žádný argument, který by měl být proti,“ míní Kopečný.
Do Česka by podle informací Radiožurnálu mělo v nejbližší době přijít na práci do zbrojovek několik tisíc Ukrajinců. Můžete to potvrdit?
Není to tajná informace. V českém průmyslu včetně toho zbrojního občané Ukrajiny už pracují. Nezačali jsme na Ukrajinu jezdit včera nebo loni, jezdíme tam od roku 2015. Snažili jsme se tehdy reagovat na ruskou agresi posílením obranyschopnosti Ukrajiny. Pro Ukrajince válka začala bezprostředně po Majdanu. Je to postupný přírůstek ukrajinských zaměstnanců.
Mám na mysli nové pracovníky speciálně do českých zbrojovek.
Naším otevřeně deklarovaným zájmem je vytvořit společné klastry celých odvětví, na kterých budeme pracovat společně s Ukrajinou. Tím pádem budou v bezpečném zázemí v Česku pracovat i ukrajinští experti.
O kolik jde lidí, o tisíce?
Ano, to rozhodně, taková je poptávka. Například společnosti Tatra z holdingu Czechoslovak Group chybí pět set lidí. Takže to budou tisíce pracovních míst. Záleží na tom, jak se navýší výrobní kapacity českých firem, případně výroba společných česko-ukrajinských zbrojovek. Jestliže v nějaké chvíli budeme potřebovat měsíčně vyrobit další množství techniky, budeme potřebovat výkonnou pracovní sílu. Tu nenajdete na ulici. Ukrajina má v obranném průmyslu obrovské zkušenosti a celkově v něm vyniká. Ukroboronprom je obrovský státní holding, který zaměstnává přes sto tisíc lidí.
Pro bezpečnost Česka
Takže tady budou továrny v závětří?
Přesně tak. Abychom byli schopní produkovat více pro bezpečnost Česka, pro bezpečnost Ukrajiny a pro bezpečnost Aliance. Navýšit stávající výrobní kapacity lze zvládnout jedině tehdy, když plány zahrnou nejenom finanční investice, ale také lidské zdroje. To znamená, že společné podniky by měly být v Česku a měli by v nich působit experti z Ukrajiny.
Tomáš Kopečný
- Náměstek ministryně obrany pro řízení sekce průmyslové spolupráce
- Od začátku ruské invaze na Ukrajinu koordinoval se svým týmem dodávky zbraní na Ukrajinu.
- Na ministerstvu obrany pracuje deset let, začínal jako analytik se zaměřením na Afriku, postupně se vypracoval do funkce náměstka, kterou dobrovolně opouští ke konci tohoto roku.
- Podle důvěryhodných informací Radiožurnálu bude do Vánoc jmenován vládním zmocněncem pro Ukrajinu. Má bezpečnostní prověrku na stupeň tajné.
To ale bude vyžadovat velkou součinnost českého státu ohledně kapacit na ubytování a podobně. Je stát připraven, nebo to zůstane na bedrech soukromých firem?
To jsou byznysové projekty a já nemám obavu, že firmy nenajdou ubytování pro pár tisíc lidí. Nebavíme se o uprchlické vlně, bavíme se o vysoce kvalifikovaných pracovnících, kteří budou firmám vydělávat peníze a přispívat tak české ekonomice. To je přece standard. Firmy běžně zajišťují ubytování minimálně pro zaměstnance, někdy i pro rodiny.
O jaké druhy expertů půjde?
Výroba. Vyloženě technici do výroby. Pokud se ale bavíme o nějakých modifikacích stávající sovětské techniky, tak to musí být i inženýři, kteří přesně vědí, jak vypadají stroje a těžká technika ve své současné podobě, aby ji bylo možné i modernizovat na tu zamýšlenou.
Předpokládám, že ukrajinská strana je sem pošle ráda.
Ano, je to výsledkem jednání mezi premiérem Petrem Fialou a prezidentem Volodymyrem Zelenským z konce října v Kyjevě. Panuje jednoznačná shoda, že vybudujeme strategické zázemí pro společné výrobní kapacity na obranu Ukrajiny, Česka a Aliance.
Výroba bojové techniky
Když porovnáte Česko s ostatními zeměmi Evropské unie, jsme nějak výjimeční?
Jsme, protože kapacity na konkrétní typ techniky z hlediska oprav, modernizace a údržby se nachází jenom v několika málo státech. V tom rozsahu, ve kterém se to děje, jsme vedle Polska a částečně Slovenska jednoznačně těmi největšími.
Co tady plánujete vyrábět?
Máme dohodu především o opravách a modernizaci těžké bojové techniky, zveřejnit detaily ale bohužel nelze. Jednak kvůli bezpečnosti, jednak kvůli obchodnímu tajemství. Obecně mohu říci, že v první fázi se jednoznačně zaměřujeme na společné modernizační opravárenské kapacity a později i výrobu těžké bojové techniky.
Kdo to bude platit?
Je to stejné jako u dosavadních projektů. Budou to významní mezinárodní donoři v rámci Kodaňské iniciativy, tedy skandinávské země a Velká Británie. Samozřejmě Spojené státy americké nebo Nizozemsko, tedy státy, které už ukázaly nejenom ochotu, ale i schopnost projekty finančně dotáhnout. Za všechny uvedu příklad dodávku devadesáti tanků T-72. Čtyřicet pět financují Spojené státy, druhou polovinu Nizozemské království. Jiný příklad mohou být houfnice Zuzana, které financovalo konsorcium, kde byli mimo jiné Norové. Dalším investorem bude ukrajinský stát, který si zboží objedná.
‚Země bude bohatší‘
Je to tedy tak, že ukrajinská strana objedná zbraně, v Česku se vyrobí a zaplatí je dárce. Nemůže vzniknout dluh zvláště z ukrajinské strany?
To nenastane. Společný podnik nezačne vyrábět, dokud nebude uzavřen kontrakt.
Co když vůle států-dárců poleví, politici jsou přece závislí na voličích, kteří můžou protestovat?
Obecně platí, že z hlediska pojišťování kontraktů je vždycky nejlepší garance smlouva se státem. V momentě, kdy uzavřeme kontrakty, není se opravdu čeho bát. U tak silných ekonomik je to bez diskuse. Pokud poleví politická vůle západních aliančních spojenců, tak se další kontrakty uzavírat nebudou.
Nešturmujme do války ve chvíli, kdy do ní nejsme připraveni jít, varuje politolog Eichler
Číst článek
Kdy do českých zbrojovek přijedou první ukrajinští experti?
Pár týdnů poté, co budou projekty podepsané. Rozhodně v prvním pololetí příštího roku by měla začít konkrétní výroba některých klíčových zbraňových systémů nebo komponentů.
U části veřejnosti nebo politiků to vzbudí odpor.
Vláda je připravená racionálně argumentovat nebo vysvětlovat kroky, o tom nemám žádné pochyby. Kromě čistě ideologických důvodů si ale nedokážu představit žádný argument, který by měl být proti, protože to práci českým lidem nesebere. Naopak to výrazně zvýší příjmy do státního rozpočtu. Tato země bude bohatší, firmy budou bohatší, zaměstnanci budou odměňováni a taky budou bohatší. Vzniknou nová pracovní místa i pro Čechy.
Takže je to podle vás pro Česko jenom výhodné?
Navíc okolo každého takového projektu se vytvoří i sekundární ekonomický benefit pro region. Když se rozjede výroba, je potřeba infrastruktura počínaje dopravou přes pekaře až po dodavatele energií. Každé investované euro nebo dolar přinese do naší ekonomiky X dalších korun. Kouzlo tohoto projektu je v tom, že to ani nebudou české investice. Profitovat z toho bude česká ekonomika a místní lidé.
Jaký to může mít třeba dopad na HDP?
Zatím jsem dalek od toho říkat nějaká přesná čísla. Celý obranný průmysl tvoří dnes necelé procento HDP. Pokud budeme brát za bernou minci současné analýzy, tak by to mohlo tvořit dvě až tři procenta HDP. Záleží na úspěšnosti projektů.
Rizika?
Vyrábět tady zbraně proti Rusku je bezpečnostní riziko. Továrna může být potenciální cíl jako Vrbětice.
Kdokoliv se může stát předmětem ruského teroristického útoku. To je praxe, kterou Ruská federace praktikuje v mnoha státech Evropy. V době, kdy Rusko zaútočilo na Vrbětice, tak se v Česku nevyrábělo pro Ukrajinu nic, takže je to vlastně jedno. Posílení výrobních kapacit domácího obranného průmyslu znamená posílení bezpečnosti Česka, navíc za peníze spojenců. To je naprosto neuvěřitelná historická příležitost.
Tušíte, kde zbraně z Česka končí?
Máme docela přesné informace. V červnu vznikla speciální jednotka na ukrajinském ministerstvu obrany, která to sleduje. Kdykoliv jsme se zeptali, tak nám poskytli informace. Nepotřebujeme nutně vědět, kde je dneska v půl třetí nebo zítra ráno náš tank. Nám to stačí s týdenním zpožděním, ale víme, že jejich nasazení dokázalo zastavit postup Ruska.
Ukrajina byla vždycky hodně zkorumpovaná. Myslíte, že se korupce armádním dodávkám vyhne?
Nechci, aby to vyznělo hloupě, ale v armádních dodávkách je korupce všude na světě. My se musíme bavit o míře. Právě míra netolerance vůči korupci v ukrajinské armádě se zradikalizovala. Celý ukrajinský aparát a prezident jsou extrémně netolerantní vůči tomu, co tam dřív procházelo. Začalo fungovat hodně vnitřních kontrolních mechanismů. Spojitost korupce s Ukrajinou je něco, co si velmi dobře uvědomují především Ukrajinci sami. To je moje zkušenost.
K čemu vás dovedla tato zkušenost?
Na ministerstvu obrany jsme si hned na začátku řekli, že nebudeme využívat žádné prostředníky. My máme výrobce, vy máte příjemce, řešme to napřímo. Žádné konzultační firmy, to mě absolutně nezajímá. Pokud jde o drobnější věci jako vesty, helmy, na to je asi potřeba dohlížet víc. Ale velké zbraňové systémy, těžká technika, to neschováte, to má svůj cíl, svého příjemce a je to nutnost. Velmi bedlivě sledujeme, aby to bylo čisté, aby za své peníze dostali co nejrychleji to nejlepší zboží. Ukrajina bude v budoucnu velmi závislá na rekonstrukční pomoci a donoři budou velmi netolerantní vůči jako jakémukoliv náznaku korupce.
Za kolik peněz šly české zbraně na Ukrajinu?
Já říkám zhruba 40 miliard korun, možná trochu víc. Firmy mají povinnost jenom jednou do roka vykazovat tento velmi regulovaný a sledovaný vývoz, to bude někdy na jaře.
Česko jako hnací motor pomoci
Co se stane s výrobou zbraní, až válka skončí?
Až válka skončí, tak Česko díky tomu, jak pomáhá Ukrajině, bude jednoznačně bohatší zemí. Navíc jsme jako země získali obrovský mezinárodní kredit. Ještě nikdy za posledních mnoho desítek let jsme neměli takovou vážnost u největších aliančních partnerů. Jsme hnacím motorem pomoci pro celou Alianci. Inspirovali jsme Spojené státy i Velkou Británii k tomu, aby razantněji začaly podporovat Ukrajinu.
Není to domýšlivost, pane náměstku?
Ne, to je fakt. To je chronologicky historický fakt.
Ve srovnání s americkou nebo britskou pomocí je ta naše malá.
Je malinkatá, ale důležitá. Jsem přesvědčen o tom, že válka skončí ukrajinským vítězstvím. Vnímání Ruska jako velmoci, ze které měli všichni hrůzu, skončí. Děje se to i teď každý týden s větší a větší intenzitou. Velmocenská role Ruska se naprosto rozdrolila a drolí se dál. Ukrajina z toho vzejde jako sjednocený národ.
Rusové naprosto nepochopili Ukrajince a jejich odhodlání. Ta země se neuvěřitelně stmelila a stala se z ní evropská vojenská mocnost. Společně s Polskem se Ukrajina stane novým vojenským geopolitickým těžištěm v Evropě.
Rusku dochází zásoba dronů. Bude se snažit získat další v Íránu, myslí si diplomaté
Číst článek
Z bývalých nepřátel budou nejlepší spojenci?
Jednoznačně. Je to zásadní zvrat. Po druhé světové válce bylo těžiště vždycky na Západě. Ale Polsko a Ukrajina to je dohromady 80 milionů lidí, nehledě na sílu ducha. Nikdo v Evropě nebude mít lepší vojenské zkušenosti než Ukrajina. Bude mít mnohem větší a zkušenější armádu než zbytek Evropy.
Takže lepší je být s Ukrajinci zadobře?
Ano. Kdyby byl někdo zamražený a náhle přistál v Evropě a přemýšlel, co by měl udělat geopoliticky nebo investičně, tak ano. Chtěl by být zadobře s Ukrajinou, protože to bude těžiště moci.
Jak podle vás skončí válka?
Já věřím, že válku skončíme brzy a vítězně. Zároveň s mírem musí přijít i spravedlnost vůči těm, kteří páchali válečné zločiny. Věřím, že to nebude jenom příměří, ale že budeme schopni najít schéma odstrašování, abychom se vůči Rusku a jeho ambicím cítili v naší zemi a v celé Evropě mnohem bezpečněji.
