‚Překvapilo nás, jak se nám každý snažil pomoct.‘ Ženy z Ukrajiny našly práci na pardubické univerzitě

Z Kyjeva do Čech utekly v prvních dnech války vysokoškolské pedagožky Halyna a Katja. Obě učily na tamních univerzitách a před třemi roky byly společně v Praze na konferenci o distančním vzdělávání. Tam se seznámily s českými kolegy, a i díky tomu se jim povedlo získat práci na pardubické univerzitě. Jedna z tamních vyučujících jim poskytla byt přímo ve městě. Jak obě říkají, Češi se o ně postarali tak, že jim nic nechybí. Nic kromě vlasti.

Pardubice Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ukrajinští uprchlíci čekají před dislokovanou pobočkou úřadu práce v Pražské tržnici v Holešovicích.

Obě ženy přijely s minimem věcí, každá z nich měla jenom jeden malý batoh (ilustrační foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Když přijde čas se rozhodnout, prostě si vezmeš jen ty nejdůležitější věci: dokumenty a nějaké peníze a to je všechno,“ říká Radiožurnálu dvaačtyřicetiletá Halyna a vysvětluje, že nic jiného není důležité. „Materiální věci nejsou důležité, pouze mezilidské vztahy a to je všechno…,“ dodává žena.

Přehrát

00:00 / 00:00

Příběh dvou vysokoškolsky vzdělaných žen, které utekly z Ukrajiny a našly pomoc v Česku

Obě ženy přijely s minimem věcí. „Každá z nich měla doslova jenom jeden malý baťoh,“ říká Markéta Denkstein, která jim nejen nabídla byt, ale s pomocí přátel sehnala pro Halynu a Katju oblečení, jídlo do začátku a hlavně práci.

„Byl to náš způsob boje proti válce,“ komentuje svou pomoc Denkstein. Ženy si nepředstavovaly, že tu hned začnou bydlet a pracovat.

Praha je přetížená, ale nerozumím náhlému silovému řešení, říká Rakušan k uzavření uprchlického centra

Číst článek

„Neočekávaly jsme nic a překvapilo nás, jak moc se nám každý snažil pomoct a jak jsou tu lidé přátelští,“ sděluje Halyna.

Terapie a pomoc

Halynina kolegyně Katja přijela s dcerou Mášou, její muž pracuje v armádě a zůstal v Kyjevě.

Právě čtrnáctiletá Máša nese celou situaci nejhůř, nechce přijmout, že je omezená, nejistota ji rozčiluje a cítí se bezvýchodně.

Studenti na Náchodsku pomáhají Ukrajincům pěstovat ovoce a zeleninu. Sehnali záhony i sadbu

Číst článek

Ke Katje se však dostala reportáž o ukrajinské psycholožce, která pracuje v Chrudimi. Propojit je bylo otázkou pár telefonátů a Máša tak našla terapii a pomoc.

„Skvělé je hlavně to, že Máša může s psycholožkou mluvit v ukrajinštině, to jí pomáhá,“ říká Katja s úsměvem i přes těžké téma rozhovoru.

„Když přemýšlím o všem, co jsme dosud překonaly, jsem šťastná, protože jsme naživu a máme mnohem víc než ostatní Ukrajinci,“ vysvětluje Katja.

Obě ženy se chtějí vrátit hned, jak to bude možné, ale s univerzitou by rády spolupracovaly i v budoucnu. „Čeští lidé jsou fantastičtí,“ zdůrazňuje Halyna, která si myslí, že se Češi podceňují.

Drahomíra Bačkorová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme