Úložiště eReceptů přišlo na stamiliony, využívá ho minimum lidí, tvrdí NKÚ
Hospodaření Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) mezi lety 2013 a 2015 prověřil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Zjistil řadu pochybení. Kontrola například ukázala, že Centrální úložiště elektronických receptů, které vyšlo na 318 milionů, a tedy i eRecepty, využívají lidé jen minimálně.
Vybudování úložiště v letech 2007 až 2016 stálo podle NKÚ 318 milionů a jeho provoz další čtyři roky bude stát 4,5 milionu ročně. Přitom jej lidé téměř nevyužívají.
„Od srpna roku 2011 do října roku 2016 bylo v České republice vydáno necelých pět milionů elektronických receptů, což představuje zhruba jen jeden a půl procenta ze všech vydaných receptů," zveřejnilo NKÚ na svých stránkách.
Při budování systému navíc ústav špatně vyjednal podmínky. „Ústav si také při budování systému eRecept nevyhradil možnost tento systém modifikovat, případně jej upravovat třetí stranou, ani celkově nevyjasnil autorská práva k jeho používání," tvrdí NKÚ.
Kvůli tomu se ústav dostal do sporu s dodavatelem, který musel řešit soud. Systém tak byl od prosince 2015 do března 2016 odstaven.
„Nevyužívání elektronické preskripce bylo způsobeno zejména tím, že tento systém je doposud založen na dobrovolnosti používání," uvedla mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Lucie Přinesdomová.
S tím souhlasí i ředitel ústav Zdeněk Blahuta. Podle něj se návštěvnost eReceptu každý měsíc zvyšuje. „Mě to nijak nepřekvapuje. Nízká frekvence zájmu o centrální úložiště je dána dobrovolností používání. Samozřejmě, že musíte ten systém ze zákona nějakým způsobem udržovat, a to si vyžaduje finanční prostředky," řekl Radiožurnálu Blahuta.
Část lékařů s povinným používáním eReceptů nesouhlasí, přinese jim to podle nich vyšší náklady. Ministerstvo zdravotnictví jim chce náklady navíc, které odhaduje na zhruba 4000 korun ročně, kompenzovat v úhradové vyhlášce. Nový systém pro elektronické recepty na léky nyní za 14,68 milionu korun bez DPH vytváří firma Solitea Business Solutions (dříve Aquasoft), která loni vyhrála tendr.
Lékový ústav nemohl podle Přinesdomové předvídat soudní spory o práva k systému elektronických receptů, ani následné předběžné opatření soudu, které provoz elektronických receptů dočasně přerušilo. „Na základě výše uvedeného SÚKL odmítá, že by nedodržel zákonný postup, a závěry NKÚ ohledně řešení autorských práv považuje za předčasné," doplnila.
Ústav tvrdí, že ušetřil státu stamiliony
Nedostatky zjistil NKÚ i v jiných oblastech. Při vytváření IT architektury a datového skladu, neměl ústav licence na některé aplikace, čímž porušoval licenční práva. V rámci narovnání pak musel Státní ústav pro kontrolu léčiv zaplatit dodavateli 120 milionů korun.
SÚKL si je podle mluvčí ústavu situace vědom a současné vedení ústavu již nedostatky napravilo. Zmíněná dohoda o narovnání s dodavatelem softwaru podle SÚKL ušetřila státu stamiliony korun.
Podle NKÚ ústav také vybírá od „farmaceutických firem peníze za odborné úkony". „Jen v letech 2013 až 2015 takto inkasoval více než jeden a půl miliardy korun. Státní ústav pro kontrolu léčiv ale z těchto příjmů vytvářel rezervní fond, což nemá oporu v zákoně, a současně vykazoval nižší závazky," tvrdí NKÚ.
Takové chování ovlivňuje podobu účetní závěrky a zkresluje pohled na finanční situaci Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
Podle SÚKL ale nemá oporu v zákoně ani způsob účtování navržený kontrolory, takže ústav od loňska jedná s ministerstvy zdravotnictví a financí o vyjasnění metodiky účtování.
