Úložiště jaderného odpadu by mohlo být i v Boršově a Mirošově. Správa rozšířila lokalitu Hrádek

Lokalita Hrádek, která zůstala v seznamu čtyř míst v Česku zvažovaných pro hlubinné úložiště jaderného odpadu, se rozšířila na území osmi obcí. Nově tam spadají i obce Boršov a Mirošov na Jihlavsku. Jak ve čtvrtek řekli jejich starostové, oficiální dopis s tímto oznámením dostali od Správy úložišť radioaktivních odpadů v lednu. Obě obce už kdysi do zvažované lokality spadaly, ale pak vypadly.

Tento článek je více než rok starý.

Jihlava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podzemní výzkumné pracoviště Bukov

Podzemní výzkumné pracoviště Bukov | Foto: Petr Topič / Mafra | Zdroj: Profimedia

V Mirošově se 160 obyvateli se už dopisem zabývalo obecní zastupitelstvo. „Samozřejmě jsme proti tomu,“ řekl starosta Lukáš Fíla k možné stavbě úložiště. Uvedl, že Mirošov spadal do zvažovaného území pro úložiště už před lety. V roce 2007 kvůli tomu bylo v obci referendum, lidé se podle starosty tehdy vyjádřili jednoznačně, že úložiště nechtějí.

Kontrolní úřad: Příprava úložiště jaderného odpadu už stála téměř dvě miliardy, lokalitu ale stát nemá

Číst článek

V Boršově trvale žije 170 lidí. „V zastupitelstvu budeme tuto situaci teprve projednávat za 14 dní,“ řekl starosta Zdeněk Kos.

Změny potvrdila mluvčí správy úložišť Martina Bílá. „K částečné změně hranic tzv. polygonů, tedy území, na nichž by měly v budoucnu probíhat detailní geologické, hydrogeologické a geofyzikální mapování a práce, došlo na základě pečlivého hodnocení odborníků,“ uvedla.

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) bude žádat o stanovení průzkumných území v nově definovaných hranicích, na tato území jsou podle mluvčí také vázané zákonné příspěvky obcím.

Lokalita Hrádek dále zasahuje území obcí Dolní Cerekev, Cejle, Hojkov, Milíčov, Nový Rychnov a Rohozná. V posledních letech se úložišti brání společně, i s odkazem na evropské rozvodí. Odvolávají se na to, že voda z jejich území odtéká do povodí vodárenských nádrží.

Hlubinné jaderné úložiště musíme garantovat na sto tisíc let, alternativy problém nevyřeší, říká Vondrovic

Číst článek

„Nový polygon byl fakticky rozšířen do sousedství vodní nádrže Hubenov, což je klíčový zdroj pitné vody nejen pro Jihlavu, ale pro celé Jihlavsko,“ sdělil ve čtvrtek jejich právní zástupce Luboš Kliment.

Do loňska se v souvislosti s úložištěm v České republice uvažovalo o devíti místech. Snížení počtu na čtyři loni v červnu schválila Rada Správy úložišť radioaktivních odpadů a v prosinci i vláda.

V tomto zúženém seznamu zůstaly dvě lokality na Vysočině, kromě Hrádku i Horka na pomezí Třebíčska a Žďárska. Průzkumné práce by se měly dělat také v lokalitě Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v České republice vzniknout do roku 2065.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme