UNICEF: Adopce na dálku nepomáhá všem

V době, kdy země Afrického rohu zápasí s obrovským suchem a hladomorem, se dostávají do centra pozornosti nejrůznější humanitární sbírky. V Česku je oblíbenou formou pomoci také adopce na dálku, tedy podpora konkrétnímu dítěti. Význam adopcí na dálku ovšem zpochybňuje Dětský fond OSN. Vadí mu především, že jsou potřeby vybraných dětí vyzdvihovány nad zájmy všech ostatních.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pavla Gomba, ředitelka Českého výboru pro UNICEF

Pavla Gomba, ředitelka Českého výboru pro UNICEF | Foto: Alžběta Švarcová | Zdroj: Český rozhlas

Ředitelka české pobočky UNICEF Pavla Gomba sice oceňuje každého, kdo přispívá na potřebné, vysvětlila ale, že je potřeba účinně vynakládat omezené prostředky, aby pomohly co nejlépe:

„Základní vzdělání je právem každého dítěte, takže by nemělo záviset na tom, jestli se někdo na druhém konci světa slituje, nebo se mu zalíbí fotografie toho dítěte a rozhodne se mu školu na rok nebo více zaplatit.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Pavla Gomba a Jarmila Lomozová diskutují o adopci na dálku

UNICEF se proto podle ní svými projekty snaží o to, aby do školy mohly chodit děti z celé komunity a ne jen několik vybraných jedinců.

Odlišně ovšem vnímá adopce na dálku Arcidiecézní charita Praha, jak potvrdila i bývalá dlouholetá vedoucí jejího rozvojového centra Jarmila Lomozová. V žádném případě si nemyslí, že by se jednalo o neefektivní způsob pomoci:

Problémové uniformy

„Zkušenosti máme pozitivní, protože program adopce na dálku Arcidiecézní charity Praha pomohl už tisícům dětí – dnes už mladých lidí – ke vzdělání a ke kvalifikovanému zaměstnání.“

Vysvětlila, že program adopce na dálku je určen všem dětem ve vesnici, které pomoc potřebují, a ne jen několika náhodně vybraným. Na místě se pak podle ní charita snaží spolupracovat také s učiteli a s rodiči dětí, kterým vysvětluje význam vzdělání pro život.

Důvody, proč chudé děti nemají přístup ke vzdělání, jsou podle Pavly Gomby především dva – základní školy ve velké části Afriky a Asie vybírají školné a děti zároveň musejí nosit drahé uniformy. Ideální by proto podle ní bylo uniformy zrušit.

Češi jsou štědří

Podle Jarmily Lomozové je sice potřeba v budoucnosti podobné překážky odstranit, uniformy ale nejsou zbytečností, protože bez nich děti v současné době do školy zkrátka nemohou. Navíc se prý jedná o jediné slušné oblečení, které děti mnohdy vlastní.

Obě humanitární organizace zdůrazňují, že důsledně kontrolují, jak je s pomocí nakládáno, a že spolupracují jen s ověřenými spolupracovníky v konkrétních zemích. A podle Pavly Gomby se Češi pomáhat nebojí:

„Myslím si, že Češi jsou hodně skeptičtí a hodně nedůvěřiví, ale při každé velké katastrofě překvapili svou štědrostí.“

Radiožurnál, Kristina Winklerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme