Univerzita obrany má nový zpravodajský ústav. Chce dodávat analýzy vojenské tajné službě
Brněnská vojenská vysoká škola se nově více zaměří na výzkum zpravodajství. „Ve válce na Ukrajině se ukázala celá řada nových fenoménů, jako je třeba lidový OSINT,“ popsal v rozhovoru pro iROZHLAS.cz Libor Kutěj, který Ústav zpravodajských studií, jenž vznikl na začátku prázdnin, vede. Na svém pracovišti chce zaměstnat hlavně mladé lidi. Jeho tým pak bude dodávat analýzy vojenské tajné službě a – v případě zájmu – i zákonodárcům či vládě.
„Když studenti nastoupí k nám na univerzitu, polovina z nich chtějí být průzkumáky. Po roce dvou studia jim dojde, že průzkumák není Navy SEALs, jak si to často představují, že nebudou vykopávat dveře a osvobozovat rukojmí. Když je průzkumák dobrý, sebere informace a nepřítel si ho ani nevšimne,“ vysvětluje bývalý vojenský přidělenec na českém velvyslanectví v Izraeli a Jordánsku, dnes akademik a prorektor Univerzity obrany plukovník Libor Kutěj ve své brněnské kanceláři.
Částečná mobilizace válku prodlouží, na vítězství ale stačit nebude, říká Petráš z Univerzity obrany
Číst článek
Kutěj stál do začátku letošního léta v čele katedry zpravodajského zabezpečení, která na Univerzitě obrany vychovává analytiky pro Vojenské zpravodajství nebo pro zpravodajské štáby české armády nebo již zmíněné „průzkumáky“.
Od 1. července ale vede nově vzniklý Ústav zpravodajských studií, který chce akademické bádání v oboru zpravodajství posunout ještě dál. Po Ústavu ochrany proti zbraním proti hromadnému ničení jde o teprve druhý ústav na Univerzitě obrany.
Správná cesta
Zpravodajství 21. století se vyvíjí rychle a kromě nárůstu významu technického zpravodajství, tedy například signálového nebo obrazového zpravodajství nebo využívání zpravodajství z otevřených zdrojů neboli OSINT, prudce vzrostlo množství informací, ze kterých musí profesionálové vybírat ty skutečně důležité.
O vzniku ústavu bylo rozhodnuto několik měsíců před vypuknutím nejnovější fáze války na Ukrajině letos v únoru, podle Kutěje ale konflikt potvrdil, že rozvíjení zpravodajských studií a výzkumu je správná cesta.
Dezinformátoři se přesunuli na Telegram, i tam je už blokují. Sociální síť přesto roste, říká Šlerka
Číst článek
„Válka na Ukrajině nám otevřela oči. Když se podíváte do našich strategických dokumentů, tak se v nich píše, že konvenční konflikt vysoké intenzity se v evropském prostoru nepředpokládá a že jeho riziko je nízké. Kromě změny tohoto základního paradigmatu se ve válce na Ukrajině ukázala celá řada nových fenoménů, jako je třeba lidový OSINT,“ vysvětluje Kutěj s odkazem na situace, kdy ukrajinští civilisté natáčeli na mobilní telefon a sdíleli přesuny ruské vojenské techniky, kterou následně mohla ukrajinská armáda zaměřit a zničit – a svým způsobem tak „suplovali“ práci zpravodajců.
Na rozdíl od katedry zpravodajského zabezpečení, která se věnuje především výuce, se chce ústav soustředit na vědu a aplikovaný výzkum, „zákazníky“ pak budou Vojenské zpravodajství, Velitelství informačních a kybernetických sil, které navíc sídlí ve stejné budově jako ústav nebo výhledově i zákonodárci či vláda.
Luxus času
Vojenské zpravodajství, jedna ze tří tuzemských tajných služeb, dle slov svého mluvčího Jana Pejška vznik ústavu vítá. „Kromě důležité role při přípravě budoucích odborníků z řad studentů Univerzity obrany bude mít ústav velký význam také v realizaci vědeckých projektů vycházejících z informačních priorit zpravodajské služby,“ napsal Pejšek ve vyjádření pro iROZHLAS.cz.
„Budeme schopní produkovat analýzy dlouhodobějšího charakteru a využití, máme k tomu odborné kapacity a luxus času,“ vysvětluje Kutěj, který v minulosti působil také jako zástupce ředitele Vojenského zpravodajství.
Válka v přímém přenosu. Je vidět, jak moc se informace stala zbraní, popisuje generál Feix
Číst článek
Zatím je ale vše na začátku a Kutěj nyní sestavuje tým odborníků, z řad vojáků i civilistů, kteří budou pracovat buď v oddělení zpravodajských oborů a analýzy, které se věnuje novým zpravodajským fenoménům, jako je již zmiňovaný lidový OSINT, nebo v oddělení hrozeb a regionů, jež se bude dominantně zaměřovat na Rusko a postsovětský prostor a Čínu.
Nemusí být vše tajné
„Snažím se dát příležitost hlavně mladým lidem. Mám tu zkušenost, že mají dobré znalosti a zároveň nejsou zatížení předsudky,“ říká Kutěj, podle kterého by ústav mohl mít také koordinační roli při propojování vysokoškolských pracovišť napříč republikou, která se zabývají bezpečností či mezinárodními vztahy.
„Vidím jako pozitivní vytvoření sítě pracovišť s bezpečnostním zaměřením s přesahy do zpravodajské oblasti. To může prospět rozvoji oboru „intelligence studies“ v Česku, zajistit vědeckou podporu zpravodajské komunitě,“ hodnotí profesor Miroslav Mareš z Katedry bezpečnostních a strategických studií Masarykovy univerzity.
Průměrný věk vojáka je 38,5 roku. Trápí mě, že nám stárnou, říká náčelník generálního štábu
Číst článek
Podle něj by to také mohlo usnadnit studentské stáže přímo ve zpravodajských službách, což je dnes „mimořádně komplikované či vyloučené“.
Spolupráce by také mohla mít podobu společné účasti na grantových projektech nebo podpoře při zahraniční spolupráci.
Za hranice Česka se pro inspiraci dívá i Kutěj: „V anglosaských zemích jsou tzv. intelligence studies běžná. Je nešťastné si myslet, že vše, co se týká zpravodajství, je nutně tajné. Daňoví poplatníci mají právo vědět, co služby dělají. Nemůžeme jim sice říct všechno, ale malou část ano, tak, aby věděli, kudy jako země jdeme a jaké jsou naše priority. Anglosasové to pochopili rychle, a proto zpravodajská studia rozvíjí už od 80. let. minulého století, jakkoli nejprve jako součást politických věd.“