Smlouva, kterou lze zrušit v jediný den. Konec čínského institutu v Olomouci komplikuje právo
V Česku končí jeden ze dvou Konfuciových institutů. Spolupráci s ním se rozhodla po 15 letech ukončit Univerzita Palackého v Olomouci. Instituty byly kritizovány jako možná bezpečnostní hrozba i ze strany zpravodajských služeb. Problém ale představuje smlouva. Podle právního výkladu univerzity totiž může být vypovězena jen 90 dnů před vypršením platnosti. V opačném případě se automaticky o pět let prodlouží.
„Poznejte s námi čínský jazyk a kulturu! Vyberte si z nabídky kurzů pro veřejnost Konfuciova institutu Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL). Začínáme 20. února,“ tak zní příspěvek ze začátku týdne, kterým takzvaný Konfuciův institut v Olomouci láká nové studenty.
Univerzita Palackého omezí vztahy s Čínou. V lednu přestane spolupracovat s Konfuciovým institutem
Číst článek
Jde přitom o ten samý institut, o kterém už před půlrokem univerzita oznámila, že se s ním chystá letos ukončit spolupráci. A jak vysvětlil pro server iROZHLAS.cz její mluvčí Egon Havrlant, na tomto záměru vedení školy stále trvá.
„Univerzita Palackého se v současnosti na mezinárodním poli zaměřuje na intenzivnější spolupráci s jinými zahraničními partnery, zejména pak USA či Izraelem a partnerskými univerzitami v evropské alianci AURORA. Ukončení spolupráce s Konfuciovým institutem je rovněž v souladu se současnou mezinárodní a bezpečnostní politikou státu,“ vypočítal mluvčí důvody.
Na co poslední větou narážel? Třeba na varování zpravodajských služeb, které upozorňovaly, že skrze instituty šíří Čína v Evropě propagandu. Olomoucké univerzitě a jejímu Konfuciovu institutu je připisováno třeba i vydání spisů prezidenta Si Ťin-pchinga bez jakéhokoliv kritického komentáře, což odborníci na Čínu velmi kritizovali.
„Ten problém není ani tak v samotném překladu, protože pro studijní účely je určitě dobře mít co nejvíce čínských materiálů dostupných třeba i v češtině. Problém je, že univerzita spisy nekriticky přeložila a vrhla je na český trh,“ vysvětluje případ pro server iROZHLAS.cz Ivana Karásková z Asociace pro mezinárodní otázky.
Univerzita má s institutem platnou smlouvu do května letošního roku. Teoreticky by tedy nemělo ukončení spolupráce nic bránit. Jak ale vysvětluje mluvčí Havrlant, ukončit spolupráci je možné jen za velmi striktních podmínek.
„Ukončena může být výpovědí devadesát dnů před koncem doby její platnosti, v opačném případě se automaticky prodlužuje na dalších pět let. Univerzita stále počítá s tím, že smlouvu vypoví, čínskou stranu jsme o tomto kroku s předstihem informovali už v září letošního roku,“ vysvětlil Havrlant serveru iROZHLAS.cz na začátku února.
Devadesátidenní lhůta přitom představuje podle mluvčího zásadní háček. Jak totiž vysvětlil, univerzita si není zcela jistá, kdy přesně může smlouvu vypovědět. Je totiž v tomto ohledu nejasná a to nahrává jejímu možnému prodloužení.
„Smlouva podle právního rozboru, s nímž pracujeme, explicitně neříká, že může být vypovězena nejpozději 90 dnů před jejím vypršením, ale hovoří pouze o 90 dnech. Čínské právo a zvyklosti mohou být dosti odlišné, proto máme snahu se tomuto datu přiblížit a doručit výpověď ve stanoveném termínu,“ vysvětlil Havrlant problém serveru iROZHLAS.cz.
Kritika z univerzity
Čínský institut na univerzitě vznikl v roce 2007, obnovení smlouvy pak naposledy podepsal bývalý rektor Jaroslav Miller na začátku září 2018, a to s možností automatického prodlužování smlouvy po pěti letech v případě, že nebude vypovězena.
21:15
Nic dramatického, říká europoslankyně Konečná o zprávě BIS, která varuje před vlivem Ruska a Číny
Číst článek
I tento nový kontrakt s názvem „Obnovení smlouvy o spolupráci mezi čínským ústředím Konfuciova institutu a Univerzitou Palackého v Olomouci“, který má server iROZHLAS.cz k dispozici, obsahuje v článku 9 onu spornou výpovědní lhůtu. „Pokud si některá ze stran přeje ukončit smlouvu, musí to oznámit písemně druhé straně 90 dnů před ukončením smlouvy, jinak se automaticky prodlouží o dalších 5 let,“ zní podmínka.
Možné ukončení kontraktu se začalo řešit v univerzitním senátu v roce 2020. Podle zápisu vnesl toto téma do diskuse Jan Strojil. To ostatně potvrdil serveru iROZHLAS.cz i někdejší studentský zástupce v akademickém senátu Marek Stratilík.
„Vznášel otázku spíše myšlenkového ukotvení univerzity. Jsme nejvíc prohavlovská univerzita, jak to použil tehdejší prorektor (Petr) Bilík a přitom máme institut spolufinancován ze strany komunistické Číny. Otevřeli jsme na toto téma diskusi, ta probíhala na několika jednáních,“ popisuje jednání o institutu.
Rektor měl podle zápisu ujistit, že univerzita spolupracuje s BIS, která riziko ze strany čínského institutu do té doby neformulovala.
„Zcela odřezat Čínu z našeho zorného pole, anebo přijmout spolupráci, přijmout fakt, že Čína je světovou velmocí, má své zájmy a často je bezostyšně prosazuje. A my se za Univerzitu Palackého budeme snažit tyto zájmy eliminovat a trvat na principech partnerské spolupráce,“ zaznamenal rektorovo stanovisko zápis s tím, že spolupráci by bylo možné ukončit v případě, že by byl předložen důkaz, že toto partnerství nefunguje.
To ale zcela neodpovídá situaci, protože právě BIS o rok dříve před vlivem Číny na české vědecké instituce varovala. „My se snažíme nejen vědeckou obec, ale také univerzity a také politiky varovat před tím, že toto nebezpečí hrozí,“ komentoval věc mluvčí BIS Ladislav Šticha.
„Těch případů, kdy Konfuciovy instituty zasahovaly do nějaké diskuse, je velké množství. Ať už je to téma Tchaj-wanu, Hongkongu, Tibetu, dalajlámy. Je pak na pováženou, když takový institut funguje v Evropské unii, na půdě univerzity, která zajišťuje právo na svobodu slova, nakolik bychom to měli jako Evropa podporovat.“
Ivana Karásková (Asociace pro mezinárodní otázky)
Kritika tak podle Stratilíka na univerzitě přetrvávala. „Po několika debatách jsme se nakonec usnesli, že nechceme ten institut v podobě, v jaké je. A tím pádem jsme vyvíjeli tlak na tehdejšího pana rektora, aby s tím něco udělal. Ten s tím šel na filozofickou fakultu, ta si udělala akademickou obec, kde došlo k dohodě o konci institutu v podobě, jak je aktuálně nastavený,“ popsal vývoj rozhodnutí ve stručnosti Stratilík.
Rozhodnutí už padlo
Definitivní rozhodnutí, že univerzita s čínským institutem svou spolupráci rozváže, padlo na zasedání akademického senátu loni v červnu. Senátory o tom informoval současný rektor Martin Procházka. „Informoval, že smlouvu s čínskou stranou lze vypovědět nejpozději na začátku roku 2023 a že univerzita nepočítá s jejím prodloužením,“ doplnil pro iROZHLAS.cz mluvčí Havrlant.
Konec fungování institutu potvrdil i jeho ředitel David Kosina. Situaci ale odmítl blíže komentovat. „Nemám k tomu, co bych řekl. Jsem zaměstnancem univerzity, takže samozřejmě pracuji, funguji a komunikuji se všemi, se kterými mám v rámci své pracovní náplně komunikovat. Jsou to ale všechno vnitřní věci. Cokoliv navenek řeší pan tiskový mluvčí,“ odpověděl.
Univerzita se teď podle Havrlanta snaží především zmírnit dopady ukončení spolupráce na studenty. A to třeba i plánováním akademického roku. Proto institut do května, kdy by mělo definitivně dojít k jeho uzavření, ještě může vypisovat kurzy. Jak bude výuka sinologie na univerzitě vypadat poté, univerzita řeší.
„Filozofická fakulta nyní jedná o novém formátu spolupráce s Pekingskou univerzitou zahraničních studií, aby tyto možnosti zůstaly pro její studenty v nějaké podobě zachovány,“ nastiňuje další postup mluvčí s tím, že konkrétní forma není známá.
(Ne)náhrada?
Přitom je to právě tato pekingská univerzita, která zajišťuje fungování zmíněných institutů po celé Evropě. „Jedná se o partnerský projekt Univerzity Palackého a Pekingské univerzity zahraničních studií,“ píše se přímo na webových stránkách školy. Financování je pak zajištěno přes takzvaný Hanban – tedy Čínský národní úřad pro mezinárodní šíření čínského jazyka.
Po vydání článku redakci oslovila členka Katedry asijských studií Univerzity Palackého v Olomouci. Podle ní je výuka sinologie na univerzitě prováděna především přes tuto katedru, která je od fungování Konfuciova institutu zcela oddělená. Koncem Konfuciova institutu tedy tato výuka na univerzitě nijak ohrožená být nemá.
„Konfuciův institut (KI) není součástí Filozofické fakulty UP a v žádném případě se nepodílí na výuce čínštiny, čínských reálií atp. na Katedře asijských studií. Výuka čínštiny na KI byla určena primárně pro veřejnost. Ukončení fungování KI nemá na chod Katedry asijských studií ani na její čínskou sekci žádný vliv,“ dovysvětlil následně vedoucí čínské sekce Martin Lavička.
Podle odbornice na Čínu Ivany Karáskové je sice naprosto pochopitelné, že se fakulta snaží udržet výuku „čínské kompetence“ – jazyka, reálií, literatury – pro budoucí výzkumníky a překladatele, ale nahradit Konfuciův institut podobnou institucí podle ní příliš smysl nedává.
„Nemyslím, že je tohle ta nejlepší cesta nahradit jednu instituci de facto tou samou s odůvodněním, že ta první byla problematická. Možná bych se dívala i na to, zda tuto jazykovou výměnu nedovede poskytnout v Číně jiný partner, či zda to nedovede poskytnout někdo na Tchaj-wanu,“ přemýšlí o alternativách odbornice.
Podle ní samozřejmě existují varianty, jak by šel s čínskou stranou nastavit lepší vztah. Otázkou ale zůstává, zda o něj bude Čína opravdu stát.
„Mohli bychom se alespoň pokusit přesně vymezit, co jsou ty nepřekročitelné linie, případně stanovit nějaké sankce za jejich překročení. Je tady možnost přímého uzavírání smluv s čínskými zaměstnanci, kteří na univerzitě jazyky už vyučují a i tam stanovit jasné mantinely. Je to jedna z možností, pokud se ovšem nerozhodneme, že z bezpečnostních důvodů nechceme mít s Čínskou lidovou republikou vůbec žádné kontakty,“ vypočítává Karásková možnosti a doplňuje, že je možné samozřejmě ještě sehnat náhradu právě na Tchaj-wanu.
Bezpečnostní riziko
Rušení Konfuciových institutů je podle Karáskové celoevropský trend, což není pro čínskou stranu dobré znamení. „Čína bude pochopitelně velmi špatně nést to, že ztratí přístup na některé evropské vysoké školy,“ předpokládá odbornice, podle které už nepomáhá ani to, že se instituty snaží napodobovat obdobné instituce západního typu.
Český expert na výbušniny spolupracuje s čínskými specialisty na zbraně. Před ‚verbováním‘ Pekingu varuje BIS
Číst článek
Konfuciovy instituty se snaží podobat západním institutům typu Britská rada, Goeteho institut nebo Cervantesův institut, jejich povaha je ale jiná. „Problém je v tom, že Konfuciovy instituty jsou přímo napojeny na čínský stát, což by samo o sobě možná tolik nevadilo. Ale z minulosti existuje celá řada případů, kdy Konfuciovy instituty tlačily oficiální linii čínské komunistické strany, tedy propagandu,“ vysvětluje.
A o jakou propagandu vlastně šlo? Podle Karáskové, ale třeba i zpráv zpravodajských služeb, se instituty v Evropě snažily potlačovat ve veřejném prostoru pro Čínu nepříjemná témata. „Těch případů, kdy instituty zasahovaly do nějaké diskuse, je velké množství. Ať už je to téma Tchaj-wanu, Hongkongu, Tibetu, dalajlámy. Je pak na pováženou, když takový institut funguje v Evropské unii, na půdě univerzity, která zajišťuje právo na svobodu slova, nakolik bychom to měli jako Evropa podporovat,“ uzavírá Karásková.
