Spolupráce s čínskými univerzitami je riziková, tvrdí výzkum. Studenti mohou být nastrčenými špiony
Sedm českých univerzit spolupracuje s čínskými vysokými školami, které jsou v podezření, že jsou napojeny na špionáž nebo Čínskou lidovou osvobozeneckou armádu. Čínské univerzity označil za rizikové ve svém výzkumu analytik Alex Joske z Australského institutu strategické politiky. Z veřejných zdrojů, z nichž některé jsou v čínštině, podrobně zmapoval zapojení čínských univerzit do kybernetických útoků, nezákonného vývozu nebo špionáže.
Jde o mezinárodní výzkum, kterým se řídí australská vláda a který vychází z otevřených zdrojů. Citovala z něj prestižní média, jako třeba britský deník The Guardian nebo americký deník The New York Times.
Belgická univerzita končí spolupráci s institutem placeným Čínou. Ředitel čelí obvinění ze špionáže
Číst článek
Některé z českých univerzit si za spoluprací stojí, některé ji na základě výzkumu přehodnocují.
Kancelář profesora Jiřího Jaromíra Klemeše je přeplněná diplomy, fotografiemi a suvenýry, které odkazují na jeho působení v zahraničí. Na jedné fotografii stojí ve skupině usmívajících se lidí před Si‘anskou dopravní univerzitou (Xi’an Jiaotong University) v Číně. Právě tato univerzita je jednou ze zahraničních škol, se kterými Klemešova Laboratoř integrovaných procesů pro trvalou udržitelnost na Vysokém učení technickém (VUT) v Brně spolupracuje. Na rozdíl od ostatních je ale podle Joskeho výzkumu napojena na Čínskou lidovou osvobozeneckou armádu, navázána na čínský obranný průmysl a soustředí se i na jaderný výzkum.
„Česko je tak titěrné, že nevím, jak by mohlo přispět obrannému průmyslu Číny. To, co děláme my, je pro prospěch lidstva,“ říká Klemeš a odkazuje na svůj výzkum skleníkových nebo energetických stop.
Loni na podzim na konferenci do Brna pozval profesora této univerzity Čchü Č‘-kua, se kterým spolupracoval už dříve. Čchü Č‘-kuo je přitom podle spolku Sinopsis, který se věnuje dění v Číně, úzce napojen na čínský obranný a jaderný průmysl. Podle svého oficiálního životopisu například pracuje v klíčové obranné laboratoři na univerzitě a pro největší čínskou jadernou společnost.
Rektor Univerzity Karlovy Zima jednal s Čínou o finanční podpoře. Smlouvu ale škola nepodepsala
Číst článek
Ani v tom Klemeš riziko nevidí: „To já nevím, nikdy jsme to neprobírali. Pro mě to nedělá žádný problém.“ Ale dál už se mu o tom mluvit nechce, a i když byl rozhovor předem domluvený, tak ho rázně ukončí s tím, že se nesmí odvysílat. Čínský vědec na dotazy Radiožurnálu nereagoval.
Spolupráce je častá
VUT v Brně není jedinou školou, která spolupracuje s některou z čínských univerzit označených Joskem za rizikové. Celkem je v Česku dalších šest univerzit, které mají dohodu s vysokými školami z říše středu a u kterých Joskeho bádání ukázalo, že jsou napojeny na armádu nebo spojeny se špionáží. Vyplývá to z dat, která Radiožurnál získal na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.
„Doposud mohly univerzity legitimně říct, že o takových aktivitách neměly tušení, teď už to nejde. Je to výzkum, který upozorňuje na rizikové faktory,“ říká bezpečnostní analytik a sinolog Michal Thim.
Výzkum neříká, že by školy měly přerušit spolupráci, ale to, že by měly být na pozoru a ve spolupráci opatrnější.
„Univerzity, vlastně i vlády, si často nejsou vědomy vazeb na armádu u spousty čínských univerzit. Tyto univerzity přitom sledují cíle čínské komunistické strany. Jedním z těchto cílů je vojenská spolupráce. Takže dělají na tom, aby demonstrovaly, jak přispívají čínské armádě a čínské národní obraně. Což je velký rozdíl oproti například americkým univerzitám,“ řekl Radiožurnálu Joske.
Ostatně i Bezpečnostní informační služba ve své zatím poslední výroční zprávě varuje před snahou čínské rozvědky působit na českou akademickou obec. Podle tajné služby se čínští zpravodajci snaží získat ke spolupráci vědecké pracovníky, lidi z univerzit, zvát je na výlety do Čínské lidové republiky, kde je hostí, všechno za ně platí a pak na konci přijde nabídka na spolupráci.
Příprava na pohovor a úplatky. Číňané se snaží dostat své děti na západní univerzity za každou cenu
Číst článek
„Čínské zpravodajské služby zneužívají znaků typických pro akademické prostředí, jakými jsou otevřená a svobodná diskuse nebo vědecká spolupráce,“ říká mluvčí kontrarozvědky Ladislav Šticha.
Čínské velvyslanectví v Česku dotazy ohledně spolupráce nekomentovalo. Radiožurnál oslovil i čínské univerzity, ty ale na dotazy nereagovaly.
Na konkrétním projektu spolupracuje s Čínou také Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Konkrétně s Univerzitou Čching-chua (Tsinghua University), která je považovaná za jednu z předních čínských škol. Joske ale upozorňuje, že se škola podílí na výzkumu jaderných zbraní a spolupracující školy by tak měly být obezřetné.
„Univerzita cvičí studenty pro čínský program jaderných zbraní, vojenský a obranný průmysl. V roce 2014 podepsala dohodu o strategické spolupráci s Čínskou akademií inženýrské fyziky (CAEP) – čínským programem jaderných zbraní,“ píše badatel.
Rektor české vysoké školy Pavel Matějka to za riziko nepovažuje. „Probíhá poměrně úzce zaměřená vědecká spolupráce. Tématem je produkce bio-butanolu a dále kyseliny mléčné nebo jantarové z obnovitelných zdrojů, tedy nic, co by souviselo s armádou či bezpečnostním výzkumem,“ říká Matějka. Upozorňuje zároveň, že s univerzitou Čching-chua spolupracují i americké prestižní školy jako MIT nebo Univerzita v Princetonu.
Studenti jako špioni
Jenže právě Spojené státy mají v poslední době ohledně spolupráce s čínskými univerzitami pochybnosti. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa dokonce plánuje zrušit víza čínským postgraduálním studentům ve Spojených státech, kteří mají přímé vazby na univerzity spojené s čínskou armádou. Jak upozornil deník New York Times, FBI a ministerstvo spravedlnosti již dlouho považují školy přidružené k armádě za zvláštní problém. Jsou totiž názoru, že vojenští zpravodajci trénují některé absolventy v základních technikách špionáže a nutí je shromažďovat a předávat informace čínským důstojníkům.
Na to upozorňuje i Joske. „Je ale důležité říct, že spolupráce se ani nemusí zaměřovat oficiálně na obranný výzkum, přitom dochází ke školením, sdílení informací a vytváření znalostí. To vše později může být využito k obranným účelům,“ řekl Radiožurnálu.
Vystrčilova cesta na Tchaj-wan vztahy s Čínou nepoškodí. Dopis z ambasády byl přešlap, řekl Petříček
Číst článek
Za pravdu mu dávají i čeští experti. Podle nich nikdo totiž přesně neví, co se na čínských univerzitách odehrává a kde je hranice mezi akademickou sférou a vládou.
„Ten rozdíl je v tom, že v Česku a v západním světě si státní orgány spolupráci nemohou vynutit, zatímco v Číně ano. Čína je represivní režim. To riziko je do jisté míry v tom, že mezi studenty, zejména pak doktorandy, akademickými pracovníky, tak ti se sice tváří jako akademici, ale ve skutečnosti mají vojenskou hodnost, podílí se na výzkumu, který se hodí ozbrojeným složkám. Jsou to ve skutečnosti vojáci, kteří jsou na těch univerzitách schováni,“ říká bezpečnostní analytik a sinolog Thim.
„To je problém s ohledem na absenci akademických svobod. Těžko se rozlišuje, kde končí rozvědka, kde začíná armáda, kde začíná civilní výzkum a končí vojenský výzkum. Dostáváme se do situace, že náš výzkum, naše věda, může skutečně přispívat vojenskému výzkumu a armádě v Číně a znalosti mohou být ve finále použity proti nám nebo našim spojencům, hlavně co se tedy týče kybernetických hrozeb,“ míní analytik projektu Sinopsis Filip Jirouš.
Výměny studentů
Spolupráce českých vysokých škol s čínskými se netýká jen projektů, ale i výměny studentů a stáží vědeckých pracovníků. Třeba studenti z Vysoké školy ekonomické v Praze jezdí na letní školu, kterou pořádá Šanghajská dopravní univerzita (Shanghai Jiao Tong University). Tu Joske považuje za riziko třeba kvůli tomu, že katedra informatiky má vazby na čínskou armádu – mimo jiné třeba tím, že děkan katedry i jeden z nejvýznamnějších profesorů pro armádu pracovali.
„Kromě toho má čínská univerzita vazby na jednotku PLA 61398, jednotku kybernetické špionáže, která se podílí na kybernetických útocích na Spojené státy americké,“ píše Joske.
Letní školu, kterou univerzita pořádá, navštívilo celkem 13 studentů VŠE v Praze. „Budeme každopádně obezřetnější a dál sledovat, kdyby se něco dělo,“ říká prorektor pro mezinárodní vztahy Jiří Hnilica.
S rizikovými univerzitami si vyměňuje studenty také České vysoké učení technické. Nejvíce s Pekingskou univerzitou letectví a kosmonautiky (Beihang University), kterou Joske označuje za vysoce rizikovou kvůli svému nejpřísnějšímu bezpečnostnímu pověření, vysokému počtu obranných laboratoří a silnému vztahu k obrannému průmyslu.
Ostravské univerzitě hrozí odebrání akreditace. Podle kontrolní komise porušovala vysokoškolský zákon
Číst článek
„V roce 2018 univerzita podepsala komplexní dohodu o strategické spolupráci s Čínskou leteckou společností pro vědu a technologii (China Aerospace Science and Technology Corporation), státním konglomerátem, který vyrábí balistické střely a satelity,“ píše Joske. Pekingskou univerzitu Joske řadí mezi sedm čínských civilních univerzit, které mají nejužší vazby na čínskou armádu a obranný průmysl. „Myslím, že zahraniční univerzity by s nimi vůbec neměly pracovat na technologiích, na kterých spolupracují i s čínskou armádou.“
Představitelé ČVUT jsou si rizik vědomi a spoléhají na případná varování tajných služeb. „Ten výzkum byl publikován poměrně nedávno. My si uvědomujeme, že téměř každá technika může spolupracovat s bezpečnostním výzkumem, ono se dá téměř všechno použít mnohonásobně. Ten výzkum publikuje, že se to v Číně děje víc než jinde, toho jsme si všimli, je to tak. My to riziko neumíme úplně vyhodnotit, nemáme možnost prověřovat jednotlivé studenty, ale předpokládám, že to dělá BIS,“ říká prorektor pro vědu na ČVUT Zbyněk Škvor.
Užitečná informace
Spolupráci s čínskými školami přehodnocuje třeba Univerzita Pardubice nebo v Hradci Králové. Obě školy mají s rizikovými čínskými univerzitami uzavřena memoranda o spolupráci.
„O webovém portálu Unitracker jsme se dozvěděli teprve v nedávné době, nicméně již jsme podnikli potřebné kroky a mimo jiné i na základě tohoto portálu budeme naše spolupracující univerzity prověřovat,“ říká mluvčí Univerzity v Hradci Králové Jakub Novák.
Pardubická univerzita o výzkumu Alexe Joskeho nevěděla, dodává její rektor, profesor Jiří Málek: „Tato informace je pro nás určitě užitečná a budeme s ní dál pracovat. Naše spolupráce s čínskými univerzitami není nikterak intenzivní. Vztahy neprohlubujeme natolik, abychom se těchto rizik museli obávat.“
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava má podepsanou dohodu hned se třemi školami, které považuje Joske za rizikové – Siamenská univerzita (Xiamen University), Čínská báňská a technologická univerzita (China University of Mining and Technology) a Čchungčchingská technologická univerzita (Chongqing University of Technology). Žádost o rozhovor ale ostravská škola odmítla. „Váš dotaz jsme probrali a za univerzitu se k tomuto tématu nechceme vyjadřovat,“ uvedla tisková mluvčí univerzity Petra Halíková.
‚Jsou paranoidní.‘ Univerzita Karlova reaguje na kritiku spolupráce s Home Creditem: Není se čeho obávat
Číst článek
Současný prezident Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce Jaroslav Tvrdík nepovažuje výzkum za relevantní. „Jestli jsem to dobře pochopil, pan Alex Joske je australský mladík úctyhodného věku 23 let a nikdy nebyl v Číně,“ napsal Radiožurnálu Tvrdík. Z výzkumu ale nedávno citovala prestižní média.
Joske navíc v Číně žil šest let, a to v době, kdy tam jeho otec působil jako diplomat a ekonom. Vlivu Číny se pak věnuje celé své studium na vysoké škole a je považován na mezinárodním poli za jednoho z předních oborníků.
„Výzkum vychází z otevřených zdrojů, které jsou ale velmi často v čínštině, v tom je vlastně nový. Ty univerzity se spoluprací s armádou třeba ani moc netají, ale informace jsou v čínštině, takže ty partnerské univerzity o tom často nevěděly,“ říká analytik Thim.
Podivné kontakty
Na co si dát pozor a v čem může být riziko, ilustruje případ, který se odehrál v roce 2004. Tehdy nastoupila na jednu z předních českých univerzit (její jméno Radiožurnál zná, ale vzhledem k časové prodlevě ji nebude uvádět, pozn.red) čínská studentka. Tajné služby jsou dodnes přesvědčeny, že se mohlo ve skutečnosti jednat o agentku, protože příhoda je podle nich učebnicovým příkladem toho, jak čínské zpravodajské služby pracují.
Když byl v Číně profesor ze zmíněné české univerzity, tak ho čínská studentka kontaktovala a poté požádala s odkazem na něj o stipendium. Když se profesor vrátil do Česka, tak se jemu a jeho alma mater ozvali zástupci čínské ambasády, že by měli zájem o spolupráci. Jenže na schůzce čekalo akademiky překvapení, přišli i lidé z Čínské akademie inženýrské fyziky, o které Joske píše, že je napojená na čínskou civilní zpravodajskou agenturu a že se podílí na vývoji a testování jaderných zbraní.
Škola se proto začala na studentku víc soustředit a přišla na to, že má podivné kontakty a představitelé univerzity byli tehdy přesvědčeni, že chtěla ukrást unikátní metodu na výrobu nanovláken.
Čínská ambasáda k výroční zprávě BIS: Nemá důkazy, ať se radši věnuje budování vzájemné důvěry
Číst článek
„Její kontakty byly podivné, snažili se jí zbavit, nechtěli, aby pracovala samostatně, nakonec bylo její stipendium předčasně ukončeno,“ řekl Radiožurnálu zdroj z tajných služeb.
Varování se ale netýká jen studentů, ale i akademiků. BIS v posledních letech podle informací Radiožurnálu odhalila několik případů, kdy se české akademiky čínská strana pokusila přetáhnout „na druhou stranu“.
Stovky případů v USA
Problém s čínskou špionáží řeší hlavně Spojené státy. Americké úřady vyšetřují stovky případů, kdy jsou hostující profesoři z Číny nebo vědci čínského původu podezřelí, že spolupracují s čínskou vládou. Třeba že řídili laboratoře, které v Číně tajně kopírují americký výzkum.
Deník The New York Times upozornil, že součástí vyšetřování je také případ vedoucího katedry chemie a chemické biologie na Harvardově univerzitě Charlese Liebera. Jeden z nejvýše uznávaných odborníků ve svém oboru je obviněn, že lhal o svém zapojení do čínských vládních programů.
Ukázalo se také, že nezveřejnil své příjmy pocházející z čínských programů: 50 tisíc dolarů měsíčně a zároveň příspěvek ve výši 1,5 milionu dolarů na vybudování laboratoře ve Wu-chanu.
Spolu s ním byla na začátku ledna obviněna i Jie Jen-čching, která pracovala na katedře fyziky, chemie a biomedicínského inženýrství na Bostonské univerzitě až do loňského jara, kdy se vrátila do Číny. Prokurátoři uvedli, že zatajila, že byla poručíkem čínské armády a pokračovala v plnění úkolů čínských vojenských důstojníků.
V minulém týdnu také vyšlo najevo, že úřady v USA obvinily čtyři čínské státní příslušníky z vízového podvodu. Při své žádosti o vízum pro vědce totiž neuvedli, že sloužili nebo slouží v čínských ozbrojených silách.
Zadrženi byli tři čínští občané, čtvrtý se skrývá na čínském konzulátu v San Francisku. Podle FBI je touto čtvrtou osobou vědecká pracovnice Tchang Ťüan. Údajně zatajila, že má cokoli společného s čínskou armádou. FBI ale například našla její fotografie, na nichž je ve vojenské uniformě.
Podle prokuratury nejde o ojedinělý případ, ale o součást taktiky vedené čínskou armádou – vyslat do USA „své“ armádní vědce.
