Univerzitní učitelé chystají protest za zvýšení platů. Často mají nižší mzdy než na středních školách
Nespokojení vysokoškolští učitelé plánují uspořádat protestní akci, kde chtějí upozornit na podle nich podfinancování sociálněvědních a humanitních oborů. O situaci chtějí informovat mimo jiné prostřednictvím přednášek a diskusí, které se budou na univerzitách konat 28. března. Zapojit by se měly zvláště filozofické fakult, v pátek to řekli České tiskové kanceláři představitelé Vysokoškolského odborového svazu Petr Baierl a František Kratochvíl.
„Problematika fatálně podfinancovaných sociálněvědních a humanitních oborů, potažmo značné části vysokého školství, kterou jsme otevřeli, stále není rozhodujícími institucemi adekvátně uchopena. (…) Na Den učitelů vyhlašujeme takzvanou Hodinu pravdy. Během té budou veřejnost a studenti vysokých škol otevřeně informováni o naprostém zanedbání univerzitního vzdělávání a ostudně podhodnocených mzdách,“ uvedli organizátoři protestní akce.
Ženy mají o 16 procent menší výplatu než muži. ‚Ti tento problém podhodnocují,‘ připomíná expertka
Číst článek
Podle předsedy Vysokoškolského odborového svazu Baierla by se do protestu měly zapojit filozofické a další fakulty. Podporu petici dříve vyjádřili mimo jiné akademické senáty Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Ostravské univerzity, Univerzity Pardubice a Univerzity Hradec Králové.
K řešení mzdové a finanční situace ve výzkumu v humanitních a společenských vědách vyzvali rovněž ředitelé některých pracovišť Akademie věd České republiky.
Hrozí i stávka
Akademici budou podle Kratochvíla konkrétní podobu protestu ještě v následujících dnech řešit. Zatím jsou v plánu zvláště diskuse a informování studentů a veřejnosti o dění ve školách.
Vzhledem k mzdové situaci a podfinancování vysokých škol, které označil za špatné, nevyloučil vedoucí Katedry asijských studií na Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v budoucnu ani stávku.
Mzdy pedagogů humanitních oborů jsou nedůstojné, míní děkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy
Číst článek
Organizátoři protestu, kteří jsou podepsáni i pod peticí na podporu humanitních a sociálněvědních oborů, požadují zrovnoprávnění tarifů mezd mezi jednotlivými obory na vysokých školách a navýšení rozpočtu univerzit.
Nerovnosti platu
Třeba pedagog Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jakub Jirsa upozornil na velké rozdíly mezi mzdou lidí na stejných pozicích na jednotlivých fakultách Univerzity Karlovy.
Konference rektorů apeluje na řešení nevhodného chování na vysokých školách, požaduje také víc peněz
Číst článek
Podle něj byl medián mzdy profesora v roce 2021 například na husitské teologické fakultě 34 646 korun, na evangelické teologické fakultě 47 050 korun a na filozofické fakultě 47 473 korun. Naopak medián mzdy pro profesory působící na Matematicko-fyzikální fakultě a 2. a 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy byl v témže roce přes 90 000 korun.
Akademici v poslední době upozorňují na zvětšující se rozdíly ve financování mateřských, základních a středních škol v porovnání s financováním univerzit.
Odměny učitelů v regionálním školství v posledních letech rostly, naopak mnozí akademici, kteří se na univerzitách věnují zvláště humanitním a sociálněvědním oborům, odcházejí pracovat do komerční sféry nebo na základní a střední školy.
Například podle předsedy Asociace děkanů filozofických fakult a děkana Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Jana Stejskala hrozí to, že tyto obory budou mít v budoucnu málo učitelů a budou muset omezovat výuku.
Hledání systémového řešení
Mzdovou politikou na vysokých školách se nyní zabývá pracovní skupina na ministerstvu školství. Podle ředitelky sekce vysokého školství na ministerstvu Radky Wildové nyní členové pracovní komise analyzují data o mzdách vysokoškolských pracovníků a řeší, zda za rozdíly mezi výdělky pracovníků jednotlivých fakult není systémová chyba.
Studenti z totalitních zemí mohou z našich univerzit vynášet citlivá data. Ostražitost je klíč, varují vědci
Číst článek
Zástupci vysokých škol budou podle předsedy České konference rektorů a rektora Masarykovy univerzity v Brně Martina Bareše vedle hledání systémového řešení nerovností požadovat také peníze na okamžité zvýšení platů. Odhadem by mohlo jít o částku ve výši stovek milionů korun, sdělil v únoru.
Členové České konference rektorů a Rady vysokých škol upozorňují na podfinancování vysokého školství. Podle Rady vysokých škol by měl být na financování univerzit určen jasný podíl peněz z rozpočtu ministerstva školství, nebo by měl být podíl rozpočtu univerzit na hrubý domácí produkt alespoň 0,6 procenta.
Podobně se vyslovily i Čeká konference rektorů a Vysokoškolský odborový svaz. Mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová už dříve řekla, že na vzdělávání na veřejných vysokých školách je pro letošek určeno 30,9 miliardy korun, tedy více než loni.
