Univerzity se po letech dočkají reformy, rektoři vyřešili většinu sporných bodů
Vysoké školy se dočkají dlouho připravované reformy. Rektoři podpořili novelu vysokoškolského zákona z dílny ministerstva školství. S šéfem úřadu Petrem Fialou se pracovní skupina rektorů dohodla na většině sporných bodů. Českému rozhlasu to potvrdil rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl.
„Myslím si, že se blížíme stavu, který by asi mohl být docela dobrý. V tuto chvíli pracuje znovu pracovní skupina na tom, aby to, co jsme v úterý domluvili, se nějak sepsalo na papír a mohli jsme si – dá-li pán Bůh – plácnout,“ řekl Hampl.
O novele vysokoškolského zákona se vyjednává už dlouho. S působením profesora Fialy na ministerském postu se ale podle místopředsedy České konference rektorů Vladimíra Večerky podařilo odstranit určitou úroveň nedůvěry.
Místopředseda České konference rektorů, rektor Veterinární a farmaceutické univerzity Brno Vladimír Večerek mluvil o připravované novele vysokoškolského zákona
„Při vyjednávání se naše pozice o tom, co je kvalita, jak postupovat ve zvyšování kvality vysokých škol a jak to podpořit legislativními opatřeními, velmi sblížily, a proto se ta shoda poměrně výrazně rýsuje,“ potvrzuje.
Podle rektora Vysoké školy ekonomické, Richarda Hindlse, je klíčovým prvkem reformy například takzvané kontraktové financování.
„To znamená jakýsi závazek státu vůči veřejným a státním vysokým školám, že po dobu minimálně tří let se dostane objem peněz tak, jak bylo slíbeno,“ vysvětluje Hindls.
Česká konference rektorů už delší dobu upozorňuje na podfinancovanost vysokého školství. Právě tento mechanismus by měl pomoci zajistit stabilitu financování.
Nový systém akreditací
„Dnes máte situaci, že vám stanoví ministerstvo na základě svého rozpočtu určitý rozpočet a ten se může pohybovat nahoru, dolů a vy nevíte, co bude příští rok,“ zdůrazňuje Večerek. Nejkratší studijní program přitom trvá tři roky.
Jak by kontraktové financování přesně vypadalo, je ovšem otázka. „Nevíme, kdo v té době bude u moci, nevíme, jak bude vypadat struktura státního rozpočtu. Vítám ten nápad, ale jeho vlastní realizace už může mít za tři roky podobu třeba trochu jinou,“ upozorňuje Hindls.
Ministr školství chce novelu předložit vládě v květnu. Rektoři se s ním dohodli také na jmenování profesorů nebo novém systému akreditací. Na kvalitu by například měla dohlížet nově vytvořená národní akreditační agentura.
„Je shoda na tom, že by se dělala akreditace celých institucí, což je posun kupředu, že se nebudou akreditovat jednotlivé studijní programy odděleně,“ vysvětluje Večerek. „Budou se zvažovat všechny souvislosti, jak je stavebně zabezpečena, kolik má poslucháren, cvičeben, jaké má přístrojové vybavení, jaké má návaznosti na literární zdroje a tak dále,“ dodává.
