ÚOHS si podle MfD posvítí na hypermarkety
"Pět na stole v českých" - tato věta zřejmě zůstane bez trestu, zjistily Hospodářské noviny. Právo se zabývá převody půdy spekulantům, které měli připravit lidé z ODS. Čeští, němečtí a rakouští europoslanci se pustili do hádky. Jak píší Lidové noviny, jde o to, jestli Olomoucké tvarůžky a Karlovarské oplatky jsou skutečně výrobky z ČR.
Nejznámější věta politického podzimu "pět na stole v českých" zřejmě neskončí u soudu. Jak zjistily Hospodářské noviny, policie není ani po dvou měsících schopna dokázat, že tato slova pronesl někdejší šéf premiérova kabinetu Zdeněk Doležel na schůzce s polským lobbistou Jackem Spyrou s úmyslem říci si o úplatek. Policie totiž může jen dokázat, že Doležel tuto větu pronesl, a tím si možná řekl o úplatek, ale už neví za co.
Jedinou šancí tak pro policisty zůstává, že by se Doležel ke korupci přiznal, nebo že se uplácení prokáže z odposlechů, které pořídily tajné služby. První možnost je přitom celkem nepravděpodobná. Na odposlechy se pak vztahuje informační blok. Doležel zatím v souvislosti s kauzou přišel o místo u premiéra a o post ve vrcholných orgánech ČSSD, doplňují Hospodářské noviny.
Převod půdy spekulantům připravili lidé z ODS, informuje dnešní Právo. Právě občanští demokraté a lidé jim blízcí se na klíčovém jednání prezidia Pozemkového fondu letos 7. června přičinili o to, aby se přijala nejrazantnější z možných variant převodu pozemků na nové nabyvatele. Zrodil se tak zvláštní režim pro vydávání náhradních pozemků držitelům restitučních nároků, který spekulantům otevřel dveře ke kolosálním ziskům.
Listu to potvrdili všichni hlavní aktéři této kauzy. I ve chvíli, kdy se zřetelně ukazovalo, jak obrovský problém vzniká, tito lidé podle Práva trvali na dalším pokračování procesu, který vedl k obohacení několika podnikavců, kteří skoupili od restituentů jejich majetkové nároky. Pozemkový fond se tímto krokem údajně chtěl zbavit problémů s nejaktivnějšími žadateli o náhradní pozemky, od kterých mu hrozí četné soudní spory.
Antimonopolní úřad se chystá tvrdě došlápnout na hypermarkety, píše Mladá fronta Dnes. Nový šéf úřadu Martin Pecina má připravený zákon, kterým chce omezit sílu velkých obchodních řetězců při jednání s dodavateli. Konkrétně chce zakázat, aby obchodníci mohli po výrobcích požadovat například poplatky za umístění nového produktu v prodejně nebo za konkrétní místo na regálu.
Dodavatelé většinou musí zaplatit několik desítek tisíc korun, aby se na pulty obchodů dostali. Obchodníci na to ale říkají, že jinak by byly vyšší ceny. Návrh zákona podle Peciny hájí zájmy malých a středních podnikatelů, kteří do velkých obchodů dodávají. Jak dodává Mladá fronta Dnes, Pecina by byl rád, kdyby se zákon podařilo uvést do praxe ještě v tomto volebním období.
Čeští, němečtí a rakouští europoslanci se dohadují kvůli Olomouckým tvarůžkům a Karlovarským oplatkám, uvádějí Lidové noviny. Za sporem o exkluzivní používání názvu zrajícího sýra a slavných oplatek přitom stojí poválečné vysídlení Němců z Československa. Proti Karlovarským oplatkám vystoupil šéf sudetoněmeckého landsmanšaftu a europoslanec Bernd Posselt, proti tvarůžkům pak jeho rakouská kolegyně Agnes Schierhuberová.
Podle europoslance za KDU-ČSL Jana Březiny by se tyto připomínky vůbec neměly brát v úvahu. Součastí receptury Karlovarských oplatek je totiž podle něj místní vřídelní voda. U Olomouckých tvarůžků je pak nutné zabývat se otázkou, jestli se výroba rakouských olomouckých tvarůžků podobá té české, nebo jestli nejde spíše o harcký sýr. Na uznání výlučné registrace teď čeká asi 30 českých produktů, mezi nimi například Pardubický perník nebo Třeboňský kapr, uzavírají Lidové noviny.
