Uplynulo šedesát let od založení pracovních "PTP"
Před šedesáti lety vznikly Pomocné technické prapory (PTP). K nim byli posíláni „politicky nespolehliví" na nucené práce v rámci služby v armádě. Během čtyř let prošlo pomocnými technickými prapory mezi 40 a 60 tisíci lidí.
Podle historika Jiřího Bílka se tehdy prokázaly PTP jako účinné. „´Politicky nespolehliví´ se povolali k pracovní vojenské službě, a armáda tak nemusela odvolávat k práci své vojáky. Vedle toho byli pracovníci izolováni a mohlo se na ně politicky působit,“ říká Bílek.
Jak historik připomíná, v PTP mohl skončit téměř každý, například synové továrníků nebo představitelů jiné strany než komunistické a další lidé, kteří byli podle Sboru národní bezpečnosti nevhodní.
„Mnoho lidí bylo pro svůj původ nebo politické smýšlení i v době povinnosti práce propuštěno ze zaměstnání. Tito lidé byli označeni za fluktuanty, přestože své zaměstnání nestřídali vlastní vinou,“ vysvětluje historik. Podle něj byli právě oni do PTP posíláni.
„Kromě lehkých staveních technických praporů a těžkých hutnických praporů ještě existovaly ty, ve kterých mohli pracovat jen ´politicky spolehliví´. Šlo o utajované práce nebo práce v příhraničním pásmu. Tam pracovali ti,mkteří na vojnu nešli za zdravotních důvodů,“ vysvětluje Bílek.
PTP neměla nikdy oporu ani v československém, ani v mezinárodním právu. Přesto došlo k rehabilitaci a odškodnění bývalých pracovníků v těchto táborech. „Až po roce 1990 došlo k mimosoudní rehabilitaci. BylY jim přiznány různé výhody. Naše společnost se k nim ze všech bývalých komunistických zemí zachovala nejlépe,“ uzavírá historik Jiří Bílek z Vojenského historického ústavu.
Kolik přesně prošlo mezi lety 1950 až 1954 PTP lidí technickými prapory, se podle Bílka přesně neví kvůli chybějící dokumentaci.
