Česko loni udělilo mezinárodní ochranu 114 cizincům. Mnohdy je ale časově omezená, upozorňuje právnička
Na neděli připadá Světový den uprchlíků. Podle nové výroční zprávy Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky žije mimo své domovy přes 82 milionu lidí. Přibližně 30 milionů z nich uteklo do jiné země. Nejvíc uprchlíků – skoro čtyři miliony – hostí Turecko. V Česku kvůli pandemii žádostí o azyl loni ubylo. Mezinárodní ochranu úřady nově přiznaly 114 cizincům.
Azyl nebo časově omezenou doplňkovou ochranu měly v Česku ke konci minulého roku necelé dva tisíce cizinců. Je mezi nimi i Mohamed z Iráku, který teď žije ve středních Čechách. Z Iráku utekl v roce 2015 v 17 letech, poté co se beze stopy ztratili jeho dva mladší bratři.
Do Česka se dostal takzvanou Balkánskou trasou a přiznává, že původně mířil do jiné evropské země. Půl roku strávil v uzavřeném detenčním zařízení. Nakonec se rozhodl v Česku o mezinárodní ochranu zažádat.
Na neděli připadá Světový den uprchlíků. Na celém světě podle OSN žije asi 30 milionů lidí, kteří uprchli ze svých zemí. Česko loni mezinárodní ochranu udělilo 114 cizincům
České úřady mu ji přiznaly v roce 2016 na dva roky. Když následně žádal o prodloužení, dostal nejdřív negativní rozhodnutí. Pak ale uspěl u soudu a loni na podzim mu úřady přiznaly ochranu na další tři roky.
O prodloužení doplňkové ochrany požádalo loni celkem 530 lidí. Většina uspěla. Žádost podalo i 41 Iráčanů, každému druhému ale úřady prodloužení zamítly. V zemi se podle ministerstva vnitra totiž změnila bezpečnostní situace.
„Při posuzování prodloužení doplňkové ochrany se mimo jiné vyhodnocuje, zda došlo ke změně situace v dané zemi. V případě Iráku došlo v posledních letech k takovým změnám, které umožňují vyhodnocovat individuální situaci žadatele i v závislosti na regionu původu a společenského a náboženského profilu,“ vysvětluje pro Radiožurnál mluvčí Hana Malá.
I když jsme utekli, vláda nás tu sleduje, říká čínská křesťanka a žadatelka o azyl v Česku
Číst článek
Právnička Organizace pro pomoc uprchlíkům Zuzana Pavelková ale poukazuje na to, že například ministerstvo zahraničí Irák stále považuje za rizikovou zemi. České úřady jsou podle ní v posuzování žádostí o mezinárodní ochranu příliš přísné a většina žadatelů navíc dostane jen časově omezenou ochranu na dva až tři roky.
„Možná by nebyl problém, kdyby bylo přísnější, pokud by bylo nadále spravedlivé. A my se bohužel v praxi setkáváme s tím, že i když člověk splňuje kritéria pro udělení mezinárodní ochrany, která jsou stanovena v zákonu o azylu, tak mu mezinárodní ochrana často není udělena. Je vláčen azylovým řízením a musí se nároku na ochranu dovolávat u soudu,“ vysvětluje Pavelková.
Nejméně úspěšných žadatelů
Data Eurostatu ukazují, že Česko má v posledních letech napříč všemi unijními státy nejnižší podíl úspěšných žadatelů. Ministerstvo vnitra to zdůvodňuje tím, že naprostou většinu žadatelů netvoří občané válečných nebo jinak bezpečnostně ohrožených oblastí.
„Zásadní vliv na počty vydaných pozitivních rozhodnutí má pak i množství cizinců, kteří využívají ČR stále jen jako zemi tranzitní, a bezprostředně po vstupu na území ČR nebo do řízení jako takového tato opouští a odcházejí do jiných členských států Evropské unie,“ doplňuje Malá.
„Taková řízení je pak nutné zastavit, tedy zůstanou bez meritorního rozhodnutí, stejně jako případy opakovaných až mnohonásobných žádostí neúspěšných žadatelů o mezinárodní ochranu.“
Negativní rozhodnutí nebo zastavení řízení se loni v Česku týkalo 90 procent žádostí. Unijní průměr je přibližně 60 procent. Mezinárodní ochranu minulý rok v Česku dostali cizinci například z Ruska, Uzbekistánu, Sýrie nebo Ukrajiny.
