Války vyhánějí z domovů i dvě třetiny obyvatel státu. Na Ukrajině už jich musela utéct čtvrtina

Válka na Ukrajině je první od 90. let, při které většinu uprchlíků pojímají země Evropské unie. Ty se – stejně jako samotná Ukrajina – musejí během týdnů vypořádat s exodem, jaký jinde trval roky. Analýza datových novinářů serveru iROZHLAS.cz přináší pohled na jednotlivé uprchlické vlny, na které Evropa musela reagovat.

Praha/Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruská agrese vyhnala z Ukrajiny jen za první měsíc 3,7 milionu lidí, spočítal Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Dalších 6,5 milionu takzvaně vnitřně přesídlených – tito lidé přišli o domov, ale zůstali v zemi – eviduje Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).

Dohromady tak ze svých domovů utekla už čtvrtina z 44 milionů obyvatel Ukrajiny. Srovnání aktuálních čísel s historickými daty UNHCR dokládá, nástup současné migrační krize nemá v posledních třiceti letech srovnání.

Mašina na odmítání cizinců jich teď má začlenit statisíce. Funguje toho tu už hodně, mírní obavy expertka

Číst článek

Na vrcholu nedávných velkých konfliktů úřad evidoval 2,5 milionu násilně vysídlených – tedy uprchlíků plus vnitřně přesídených – z Jugoslávie, šest milionů Afghánců nebo téměř pět milionů Iráčanů.

Pouze syrská válka s neuvěřitelnými 14 miliony uprchlíků z předválečné 21milionové populace dosud Ukrajinu v tomto ohledu překonává – táhne se ovšem už jedenáct let.

Datový tým serveru iROZHLAS.cz v článku mapuje, jak uprchlické vlny dopadly na Evropu: do kterých zemí uprchlíci zamířili, jak úspěšní byli podle dat Eurostatu v získání azylu či dočasné ochrany a kdy, pokud vůbec, se začali vracet domů.

Jakkoliv je nucená migrace v Evropě v posledních letech zásadním tématem, kontinent v celosvětovém srovnání vlastně doteď zvlášť nezasáhla. UNHCR hlásí 84 milionů násilně vysídlených, v Evropě je šest milionů z nich. Mezi evropské příjemce uprchlíků nepočítáme Turecko ani Rusko – většina jejich území leží na asijském subkontinentu.

Vnitřně přesídlených agentura eviduje 48 milionů, přeshraničních uprchlíků 27 milionů, zbylých devět milionů jsou atypické případy, jako jsou Palestinci či Venezuelani – UNHCR je sleduje samostatně. Mezi násilně přesídlené nepočítá čtyři miliony žadatelů o azyl.

Nejčastější zdroje a cíle utečenců

Rok 2021, bez vnitřně přesídlených

Počty uprchlíků v evidenci UNHCR se mohou kvůli metodologickým nuancím lišit od jiných zdrojů. Mezi experty ovšem platí za mimořádně spolehlivá.

„Tento úřad OSN pracuje jak v zemích původu, tak zemích tranzitu a i v zemích cílových,“ popisuje shromažďování dat Jan Schroth, expert na migrační politiky OECD. „Co nejpřesnější data jsou pro úřad zásadní proto, aby včas dokázal alokovat dostatečné prostředky pro asistenci vysídleným osobám.“

První graf se vrací na počátek 90. let k sérii konfliktů doprovázejících rozpad Jugoslávie.

V prvních letech války převládali mezi běženci Bosňáci: domov musely opustit dva ze 4,5 milionu. Chorvatsko na vrcholu konfliktu hlásilo půl milionu uprchlíků, Srbsko 100 tisíc, Slovinsko 30 tisíc. Později mezi uprchlíky převážily oběti kosovské války, která vyhnala z domovů 700 tisíc kosovských Albánců a Srbů.

Část uprchlíků skončila také v tehdejším Československu. V roce 1992, kdy většina evropských zemí ještě žádné balkánské uprchlíky neeviduje, přivítali Češi podle oficiálních statistik 8500 Jugoslávců, nejčastěji etnických Srbů z Chorvatska a Bosny.

‚Utíkají před válkou, měli by mít nárok na azyl.‘ Stát se musí chystat na příchod Ukrajinců, říká expertka

Číst článek

Nejvíce jugoslávských běženců zamířilo do čerstvě sjednoceného Německa. Později je následovali i uprchlíci z Blízkého východu, kteří se dokázali dostat do Evropy. Německo je ostatně celosvětově třetím největším hostitelem uprchlíků, daleko před zbytkem

„V letech 1990 až 1992 přesáhl celkový počet uprchlíků v Německu 900 tisíc,“ píše Schroth. „Vedle uprchlíků z Balkánu a Turků se integrovalo také několik milionů takzvaných etnických Němců ze zemí bývalého Sovětského svazu nebo Rumunska. V součtu s legální migrací tak v první polovině devadesátých let přišlo do Německa 1,5 milionu lidí ročně. I v posledních letech je Německo nejatraktivnější evropskou zemí, když vedle přijímání azylových žádostí vydává každoročně z nejrůznějších důvodů přes milion víz.“

Ochotu zemí přijímat uprchlíky ovšem lépe ilustruje srovnání počtu příchozích s populací země. Grafy proto ukazují tuto metriku. V ní se jako nejvlídnější jeví Švédsko, kde dnes uprchlíci tvoří 2,4 procenta populace; v Německu je to 1,4 procenta.

Čísla UNHCR ukazují počty uprchlíků, kteří v daném roce v zemi pobývali – ne počty příchozích. Nárůst znamená, že uprchlíci do Evropy přicházejí, pokles znamená návrat do země původu či získání azylu v nové zemi.

Grafy primárně ukazují přeshraniční uprchlíky, kliknutím do legendy přidáte vnitřně přesídlené. Těch je u všech zobrazených konfliktů většina – na Ukrajině v minulých letech přečíslovali přeshraniční uprchlíky stonásobně.

Americká invaze do Afghánistánu začala na podzim roku 2001, válka v Iráku o dva roky později. Uprchlická vlna z těchto zemí ovšem v Evropě kulminovala až v roce 2015 a podle dat UNHCR zde většina běženců zůstává dodnes.

„Uprchlíci z válek na Blízkém východě do té doby často přežívali v sousedním Turecku, Jordánsku nebo Libanonu,“ připomíná Schroth pro iROZHLAS.cz tehdejší situaci. „Syrští uprchlíci v těchto zemích doufali, že občanská válka skončí a budou se moci vrátit zpět. Jenže tuto perspektivu začali s nástupem Islámského státu ztrácet.“

„Islámský stát vyhnal ze země také Kurdy a Iráčany,“ pokračuje. „K tomu se přidala zhoršující se humanitární situace a restriktivnější přístup hostitelských států. Řada uprchlíků se proto rozhodla odejít za novým životem do Evropy. Turecko jim v tom nijak nebránilo a využívalo je jako nástroj nátlaku proti Řecku, tradičnímu geopolitickému rivalovi.“

„Prostředky, které si uprchlíci střádali během často i několika let čekání, se rozhodli investovat do cesty na Západ, na čemž začal obrovsky vydělávat převaděčský byznys. Nově otevřené balkánské trasy pak využili afghánští uprchlíci, takže se v Evropě ocitli utečenci ze všech tří zemí,“ dodává Schroth.

Před rokem 2015 do Evropské unie ročně přicházely desítky tisíc afghánských a iráckých běženců. Se žádostí o mezinárodní ochranu uspěla asi polovina. Během uprchlické krize v letech 2016 a 2017 to bylo půl milionu Afghánců a Iráčanů a úspěšnost azylových žádostí kvůli válce dočasně překonala 80 procent. Nejvstřícnější k nim opět bylo Švédsko, tentokrát s Rakouskem.

Všechny předchozí konflikty překonává počtem uprchlíků občanská válka v Sýrii, do které přerostly protivládní protesty v roce 2011. Podle dat UNHCR od počátku války opustilo Sýrii 6,9 milionu lidí, vnitřně přesídlených je dalších 6,8 milionu. Dvě třetiny Syřanů jsou v současnosti běženci, číslo se navíc stále zvyšuje.

V Evropě žije přes milion z nich. Nejvstřícnější k nim jsou Švédsko, Německo a Rakousko. Většina ovšem stále zůstává na Blízkém východě: necelé čtyři miliony v Turecku, 850 tisíc v Libanonu, 670 tisíc v Jordánsku.

V Česku je momentálně podle dat UNHCR 410 syrských uprchlíků. Mají relativně vysokou úspěšnost žádostí o mezinárodní ochranu, podobně jako v ostatních unijních zemích. Jen malá část z nich ovšem v Česku získá časově neomezený azyl, většina dosáhne jen na dočasnou ochranu.

Miliony Ukrajinců

Ukrajinských běženců přicházelo do ostatních evropských států před letošním únorem relativně málo – například v roce 2021 jich bylo 13 tisíc, podobné množství zamířilo do Ruska. To je o dva řády méně než u předchozích konfliktů.

Jedním z důvodů je jejich nízká úspěšnost žádostí o mezinárodní ochranu v Evropské unii. S výjimkou let 2015 a 2016, kdy unie reagovala na ruskou agresi na východu a jihu Ukrajiny, uspěla jen desetina žádostí. V Česku je jejich úspěšnost ještě nižší.

Nejvstřícnější z evropských zemí k nim dosud byly Bělorusko, Španělsko či Švédsko. Jde nicméně o nízká absolutní čísla.

Statistika za rok 2022 bude bohatší o nejméně čtyři miliony ukrajinských uprchlíků, z nichž dosud přes dva miliony přijalo Polsko, a miliony vnitřně přesídlených. Odhady celkových počtů zatím neexistují. Bývají ostatně ošemetné, jak připomíná expert na migraci s odkazem na minulou uprchlickou krizi.

„Ani UNHCR se v roce 2015 nepodařilo konečný milion lidí, kteří se na cestu nakonec vydali, odhadnout včas. Ještě na počátku září tehdy úřad předpokládal, že do konce roku přijde 400 tisíc lidí. Vzhledem k nečekaně vysoké dynamice nárůstu migrace z Turecka do Řecka však na konci stejného měsíce zvýšila odhad na 850 tisíc. Ani toto číslo ale nebylo konečné,“ upozorňuje Schroth.

Poslední graf srovnává velikost a dynamiku uprchlických vln. Ukazuje všechny uprchlíky včetně vnitřně přesídlených a těch, kteří zůstali mimo Evropu.

Rok 0 na vodorovné ose je rokem, kdy začala válka. Například v Bosně a Hercegovině jím byl rok 1991, v Sýrii 2011. Právě tyto dva konflikty vyhnaly z domova největší část předválečné populace: 46 a 63 procent.

Velkou část z nich tvoří vnitřně vysídlení. UNHCR upozorňuje, že právě o nich mívají země ve válce problém udržovat přehled. Tato čísla proto bývají méně spolehlivá než ta z cílových zemí. V bosenském konfliktu se podařilo data ověřit až v roce 2005, na Ukrajině se na nich podílí úřady povstaleckých republik.

Data naznačují, že celosvětově byla 90. léta relativně klidným obdobím. Deset let se více uprchlíků vracelo do zemí původu, než kolik jich krize produkovaly. Od počátku války v Sýrii nicméně každoročně dosahují nového rekordu.

„Není pravděpodobné, že by se významná část uprchlíků rozhodla k migraci do Evropy,“ psal Schroth během minulé uprchlické krize na web Člověka v tísni. „Na to reálně nemají prostředky. Celosvětově platí, že přes 90 procent uprchlíků odchází pouze do nejbližšího možného bezpečného místa.“

Tentokrát je ovšem takovým místem Evropská unie.

Jan Boček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme