Uprchlíci přicházející do Česka zde nesmí rok pracovat. Vláda zvažuje změnu
Část vlády připouští, že by se do budoucna mohly změnit některé podmínky pro uprchlíky, a to hlavně ty pracovní. Zatím dostávají migranti v přijímacích střediscích kapesné 30 korun na den. Zjistily to Lidové noviny. V takovém středisku ale můžou běženci zůstat maximálně dva týdny.
Uprchlíci, kteří se dostanou na české území, tady po dobu jednoho roku nesmí pracovat.
„Pro žadatele bylo samozřejmě jednodušší přijet do České republiky a požádat, byť účelově, o mezinárodní ochranu, než si vyřizovat pracovní vízum jako takové,“ vysvětlila důvody Kateřina Stehlíková z odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra.
Jak vysoké kapesné dostávají běženci v přijímacích střediscích na den a po jaké době smí začít pracovat, zjišťovala Eliška Malínská
Podle ní také nemá smysl se snažit integrovat do pracovního procesu žadatele o azyl, kteří ve výsledku mezinárodní ochranu nezískají.
Přesto se někteří zástupci vlády nebrání diskusi o změně doby, po kterou migranti v Česku nesmí hledat zaměstnání.
„Myslím, že přístup v České republice je standardní a odpovídá situaci, ve které se nacházíme. Pokud jde o otázku možnosti pracovat pro uprchlíky, já bych byl rozhodně všemi deseti pro,“ řekl premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD.
Dodal, že taková iniciativa by případně měla vzniknout na ministerstvu vnitra. Debatu připouští i šéf úřadu Milan Chovanec z ČSSD.
„Nezaměstnanost v České republice klesá, tak možnost, aby pracovali v nějakém rychlejším horizontu, asi k debatě je, ale určitě ne ekonomické stimuly, abychom sem lákali ekonomické migranty z celého světa,“ upozornil.
Chybějí celounijní pravidla
V Evropské unii nejsou jednotná pravidla, která by určovala, kolik peněz mají migranti dostat nebo kdy můžou pracovat. Některé státy dávají vyšší částky a stanovují odlišné časové limity.
„Uprchlíci musejí nejprve zůstat v záchytných táborech, a to po dobu až tří měsíců. Tam dostanou postel, jídlo a oblečení. K tomu dostávají měsíční kapesné ve výši 143 eur, tedy přibližně 3800 korun,“ popsal podmínky v Německu berlínský zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Polák.
Poté co žadatelé o azyl opustí tábor, mají nárok na dávky od 287 do 359 eur - tedy přibližně 8 až 10 tisíc korun, a to včetně kapesného. Snižování dávek zakázal před třemi lety německý ústavní soud, podle jeho rozsudku musí stát zajistit uprchlíkům důstojné existenční minimum.
Evropská komise by měla v příštích dnech jednat o návrhu nových kvót pro přijímání uprchlíků. Česká vláda tento krok i nadále odmítá.
