Část uprchlíků se do Prahy vrací z regionů. Volno ale nemají ani další kraje, říká hejtmanka Pecková
Případné přerozdělení uprchlíků z Ukrajiny mezi regiony řeší vláda s hejtmany. Nejhorší je teď podle pražského primátora Zdeňka Hřiba z Pirátů situace v Praze, v které chybí ubytovací kapacity. Hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková z hnutí STAN ve vysílání Radiožurnálu řekla, že velká část uprchlíků se do Prahy vrací z ostatních regionů. Volná místa ale podle ní nemají ani některé další kraje.
Jak to vypadá ve středních Čechách? Máte ještě volná místa pro uprchlíky, případně kolik?
Já bych chtěla jenom říct, že ta situace, která je v Praze, se netýká všech uprchlíků. Řekněme si to na rovinu, ona se týká romských uprchlíků, protože je velký problém sehnat pro ně ubytování. A musím říci, že po zkušenostech už také nesděluji, kde máme romské uprchlíky ubytované, protože je máme v šesti zařízeních ve Středočeském kraji.
Máme je ubytované naprosto bez problémů. Je jich přes 200. Stará se o ně Romodrom, což je romská nezisková organizace, a nejsou s nimi opravdu vůbec žádné problémy. Ale když jsem nějaké to místo zveřejnila, tak ihned tam začali najíždět novináři a ta situace se velmi výrazně zhoršila. Jinak to, že Praha má opravdu daleko více uprchlíků, je pravda a vidíme to na číslech. Já si ta čísla nechávám denně reportovat z té centrální úrovně a vždycky si dělám rozpad na jednotlivé kraje.
Zatímco v Praze je na každého 17. Pražana jeden ukrajinský uprchlík, tak ve středních Čechách je to na každého zhruba 28. obyvatele. Třeba pak ale máme kraje Moravskoslezský nebo Zlínský nebo Olomoucký, kde je to na každého 60. občana jeden uprchlík. Takže to přerozdělování je opravdu nutné, ale ono musí být děláno opravdu z centrální úrovně.
Kolik volných míst mají střední Čechy pro romské uprchlíky z Ukrajiny?
Já takto o tom nechci hovořit. V okamžiku, kdy potřebujeme pomoci, tak si umíme poradit a umíme je umístit, ale jsou to v podstatě jednotky, možná desítky, není možné je umístit po stovkách.
A nabídli jste volná místa sousední Praze?
Ano, ale to děláme celou dobu, my KACPU, tedy krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině, my ho máme sdílené s Prahou, takže my vlastně s Prahou jsme v kooperaci dnes a denně. Já dostávám každý den reporty, jak vypadá situace v Praze, jak vypadá situace na hlavním nádraží. Takže jsem věděla, že poté, co se otevřelo vlastně stanové městečko a bylo tam odvezeno během víkendu zhruba těch 150 romských uprchlíků, tak jsme jich několik dalších stovek měli na hlavním nádraží opět, takže to tak je.
Stanové městečko v pražské Troji je téměř plné. Pro ukrajinské Romy jsou podle Válka potřeba další místa
Číst článek
To je situace, která je vlastně několik dní stejná. Je to proto, že ti lidé přijedou vlaky a buď skončí na hlavním nádraží, nebo jdou do Krajského asistenčního centra a nejedou do jiných měst. Jedou přímo do Prahy a je to pak složité, protože do jiných měst ani nechtějí. Ale vlastně to je stejné i s ukrajinskými uprchlíky, kteří většinově chtějí být v Praze. A my tady máme lokality a i v rámci středních Čech máme lokality, kde máme uprchlíků méně a máme lokality, kde jich máme víc.
Podle jakého klíče by měl stát uprchlíky do krajů rozdělovat?
Já bych řekla, že to rozdělení on i má. On to má podle rozpočtového určení daní, podle počtu obyvatel, podle infrastruktury, která je v místě. To znamená, jestli tam jsou třeba volné školy, školky, jestli je tam třeba možnost zaměstnání, a na to se snažíme napasovat to ubytování.
Já to tak vlastně ve středních Čechách dělám téměř od začátku, kdy naše krajská centra, která ubytovávají Ukrajince, tak se je snaží teď ubytovávat do lokalit, kde víme, že je volněji, a snažíme se tam teď i přeubytovávat ty, kteří museli opustit to první ubytování třeba kvůli tomu, že ten penzion nebo hotel nebo prostě nějaké rekreační zařízení teď má rekreanty, a tak prostě už nemůže poskytovat ubytování.
Takže i při tom druhém ubytování se snažíme je rozprostírat do kraje rovnoměrně, zejména tam, kde jsou dostatečné kapacity škol a školek a kde se třeba starostové dlouhodobě snažili ty školy a školky udržet jenom proto, aby nezavírali, ale měli málo dětí.
S jakými požadavky tedy jdete na jednání se zástupci vlády a s jakými návrhy, co by se mělo zlepšit?
Za mě tedy to přerozdělování v krajích musí být opravdu řízeno z národní úrovně. Ono je teď řízeno v rámci Národního asistenčního centra pomoci. V podstatě když přijde člověk například do Prahy a Praha už nemá kapacity na ubytování, tak Národní asistenční centrum vlastně spolu s krajským asistenčním centrem se spojí s asistenčním centrem v jiném kraji a ti uprchlíci jedou do jiného kraje.
Kde je vůle, je cesta. Barbora u sebe ubytovala Julii z Charkova, objevují spolu Česko i mraženou pizzu
Číst článek
Problém je trošku v tom, že někteří, a opravdu to není většinový jev, ale někteří se pak seberou a vracejí se do Prahy, protože prostě chtějí být v Praze. Ale pakliže Praha tuto situaci nezvládá, tak už musí být přijato nějaké opatření, které bude opravdu na centrální úrovni. Takový člověk ať se třeba do Prahy vrátí, ale musí se pak o všechno postarat sám. A možná by třeba měl ztratit nárok i na sociální dávku.
Já chápu, že to naráží na to, že tady máme nějaké uprchlické vízum, nějaký uprchlický status, status ochrany a že je volný pohyb po celé Evropě v rámci EU. Já tohle chápu. Na druhou stranu my se těm lidem snažíme pomáhat, snažíme se jim poskytovat nějaké služby, ale musí tu pomoc chtít přijmout.
A v okamžiku, kdy to nějaký nějaká lokalita nezvládá, teď je to Praha, protože už je to opravdu nad rámec těch možných kapacit, tak pak taky musíme podle mého názoru zaujmout o trošku drsnější stanovisko, byť je to třeba nepopulární. Ti, kteří se vrátí a nebudou respektovat ta opatření a nabídnutou pomoc, tak holt se budou muset postarat o všechno sami bez nároku na peníze.
