Pronajímat pro uprchlíky hotely a ubytovny? ‚Jde o nouzové řešení,‘ oponuje kritikům ministr Jurečka
Vláda chce domácnostem, které u sebe ubytují ukrajinské uprchlíky přispívat 3000 korun na člověka. Měsíčně by si jedna domácnost mohla přijít nejvýše na 12 tisíc korun. Podle odborníka na sociální začleňování Daniela Hůleho je systém špatně nastavený a demotivující třeba pro vlastníky bytů. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) s tvrzením nesouhlasí, podle něj se bude systém ještě doplňovat.
„Máte dvě situace. Pokud například rodina přestěhuje děti a uvolní jeden dětský pokoj pro několik uprchlíků, potom je 12 tisíc podpory absurdně moc. Jde o typ ubytování, který je možný na několik týdnů, maximálně jednotky měsíců. Tam by stačil příspěvek například 1000 korun na jednu ubytovanou osobu jako příspěvek na kompenzaci energií,“ vysvětlil ve vysílání Radiožurnálu odborník na sociální začleňování Daniel Hůle.
Jak ale dodává, na trhu je dost potenciálních bytů, jejichž majitele naopak příspěvek nejvýše 12 tisíc korun k jejich poskytnutí nemotivuje.
„Podle agentury PAQ Research máme řádově desetitisíce bytů, které vlastní nižší střední třída nebo střední třída a které by tito lidé byli ochotni poskytnout, pokud by za to dostali rozumnou, byť nižší než tržní kompenzaci. Tam je naopak oněch 12 tisíc zoufale málo, částka totiž obsahuje i veškeré náklady na energie, které dnes tvoří třeba i 4500 měsíčně u běžné domácnosti,“ řekl Hůle.
Podle něj si tím tát zadělává na velký problém, protože bude muset místo těchto bytů hradit násobně více za pronájem hotelů a ubytoven. „A nakonec stát uprchlíky s vysvětlením, že jinak to nejde, nacpe do uprchlických zařízení a vytvoří ghetta,“ předpovídá Hůle.
Nouzové řešení
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ale s takovým tvrzením nesouhlasí. Podle něj je primární snahou, aby uprchlíci žili v dobrých podmínkách, tedy bytech nebo rodinných domech.
Vláda se u příspěvku na uprchlíky neřídí daty, ale dogmaty. Povede to ke vzniku ghett, kritizuje Hůle
Číst článek
„Ideálně, kdyby si pak mohli sami vybudovat své vlastní bydlení, které si budou moci ze svých příjmů platit. Hotely, penziony nebo případně nějaké humanitární ubytování – to jsou už krizové formy, kterými reagujeme na situaci, u které zatím nevíme, jak se bude vyvíjet. Případně kolik lidí ještě bude přicházet,“ vysvětlil Jurečka.
Dodal, že není pravda, že by stát neměl vlastní kapacity, kde by mohl uprchlíky ubytovávat. „Stát dává své kapacity plně k dispozici, uprchlíci do těchto zařízení přicházejí, takže i v nich ubytováváme,“ řekl ministr s tím, že i příspěvků, které mohou domácnosti čerpat, je dostatek.
„Musíme si uvědomit, že dáváme příspěvek na ubytování – ať už jde o solidární příspěvek, nebo příspěvek přes kraje. Další věc je, že ti lidé dostanou humanitární dávku. A třetí věc velmi důležitá – počítáme, že ukrajinští uprchlíci začnou v řádu týdnů pracovat a budou mít i své příjmy,“ řekl na dotaz Radiožurnálu Jurečka.
Obchod s chudobou
Podle něj je důležité systém promyslet tak důsledně, aby nevznikl prostor pro obchod s chudobou. Třeba i proto, že stát aktuálně nemá podle ministra Jurečky dostatečné kontrolní kapacity.
„Dnes stavíme ten systém tak, že chceme, aby šli ti lidé (ukrajinští uprchlíci, pozn. red.) pracovat. Aby mohli sebe, své děti a další rodinné příslušníky živit,“ řekl ministr s tím, že většina lidí aktuálně bydlí v domácím ubytování. Otázku nových volných bytů, které by mohl stát využít bude ministr podle svých slov na dalších jednáních ještě řešit.
Solidární příspěvek na ubytování uprchlíků by se měl začít vyplácet po 11. dubnu. Získat by ho mohli lidé, kteří u sebe doma či ve svém volném bytě nechali příchozí zdarma déle než 16 dní v měsíci. Za osobu by mohli od státu dostat 3000 korun na měsíc, nejvýše se však počítalo s částkou 9000 korun měsíčně na domácnost. Návrh připravilo ministerstvo práce. Jeho šéf Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že ve středu vládě navrhne vyšší maximální částku, a to 12 tisíc korun.
