Ukrajinští uprchlíci si můžou prodloužit dočasnou ochranu, novelu zákona schválila v úterý Sněmovna
Uprchlíci z Ukrajiny před ruskou vojenskou invazí si zřejmě budou moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku o jeden rok do konce března 2024. Postup zakotví v souladu s evropskými pravidly novela zákona zvaného lex Ukrajina, kterou v úterý schválila Sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze hlasy koaličních poslanců. Zákonodárci opozičních ANO a SPD se hlasování zdrželi. Předlohu nyní dostanou k posouzení senátoři.
Dočasná ochrana umožňuje běžencům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Úřadům prodloužení ochrany naopak umožní zjistit přesnější údaje o tom, kolik uprchlíků se v Česku skutečně nachází.
Pokud si Ukrajinci budou chtít dočasnou ochranu prodloužit, podle novely se budou muset do konce března elektronicky zaregistrovat. Registrací dostanou termín osobní návštěvy pracoviště ministerstva vnitra, na němž získají takzvaný vízový štítek.
„Pokud cizinec neprovede registraci v určeném termínu, případně se po registraci do konce září 2023 nedostaví k vyznačení vízového štítku, pak mu dočasná ochrana zanikne,“ stojí v důvodové zprávě.
Unie ujistila Ukrajinu, že jí pomůže přečkat zimu, podle Fialy je klíčové energetické vybavení
Číst článek
Zákon ale umožní i zjednodušený postup prodloužení dočasné ochrany v případě, že by nastala další uprchlická vlna z Ukrajiny a pracoviště vnitra by zahltili noví žadatelé o tato víza.
Vláda by mohla nařízením rozhodnout, že k prodloužení dočasné ochrany by stačila jen elektronická registrace. Odpadla by tedy osobní návštěva pracoviště vnitra.
Poslankyně ANO Jana Mračková Vildumetzová (ANO) upozornila na to, že o ročním prodloužení dočasné ochrany se na úrovni EU rozhodlo už v říjnu a návrh vlády projednávají zákonodárci až nyní.
‚Problém se odsouvá‘
Podle jejího kolegy z hnutí Iva Vondráka vázne adaptace a integrace Ukrajinců a nynější předloha tento problém jen odsouvá. „Kritika není o tom, že nechceme pomoci ukrajinským uprchlíkům, je to přesně naopak,“ řekl.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v debatě mimo jiné uvedl, že v Česku našlo práci 115 000 běženců z Ukrajiny, z toho 80 procent pracuje na běžný poměr nebo na dohody s odvody. Snížil se podle ministra počet žadatelů o humanitární dávku. Nejvíce, a to 237 655, jich bylo v květnu a za listopad podle údajů k prvnímu prosincovému dni 81 743, sdělil Jurečka.
Soud snížil trest Čechovi, který se přidal k Rusům v bojích na Ukrajině. Důvodem je změna zákona
Číst článek
Projednávání samotné předlohy předcházel spor o její schvalování ve stavu legislativní nouze, podle opozice pro takový postup neexistoval zákonný důvod. Jurečka oponoval argumentem, že je rychlé přijetí novely nutné z praktických důvodů.
Součástí novely je možnost jednoduššího získání kvalifikace v oboru psychologie, protože s příchodem lidí zasažených válečným konfliktem vzrostla poptávka po těchto službách.
Upraví se rovněž pravidla pro zápisy ukrajinských dětí k předškolnímu vzdělávání a povinné školní docházce pro nadcházející školní rok. Zákon zjednoduší postup pro vyřazení dítěte z mateřské školy, protože tyto děti se často s rodiči vracejí na Ukrajinu, neinformují školku a blokují dále místo.
Vláda chystá podle dřívějších informací ze sněmovního bezpečnostního výboru další novelu „lex Ukrajina“, která převede od dubna Krajská asistenční centra pomoci Ukrajině z krajů na vnitro.
Předloha by navíc měla časově omezit bezplatnost nouzového ubytování s cílem motivovat uprchlíky k hledání vlastního bydlení, skutečně potřební by ale dostávali sociální podporu. Zaměstnavatelé by pak museli hlásit u běženců s dočasnou ochranou druh pracovního vztahu a výši jejich příjmů, a to kvůli nároku na dávky.
