Polovina uprchlíků z Ukrajiny bydlí díky solidárním domácnostem. Malé rodiny končí na ubytovnách
Kde a v jakých typech ubytování žijí ukrajinští uprchlíci, zjišťoval nejnovější výzkum společnosti PAQ Research a Akademie věd. na přelomu června a července se do něj zapojila přes 1300 uprchlických domácností. Z výsledků vyplynulo, že polovina uprchlíků bydlí díky solidárním domácnostem. Ty buď poskytly volné byty nebo části domu, nebo s uprchlíky sdílejí společnou domácnost.
V takzvaném nebytovém typu bydlení – hotely a ubytovny – je necelá třetina všech uprchlíků. Zbylých 20 procent pak žije v komerčních nájmech a obecních bytech.
Částečně tak platí, že lepší bydlení mají ti, kteří do Česka přišli dřív, už v prvních týdnech po vypuknutí ruské invaze.
Vybavení domácností podle typu ubytování
Roli ale podle závěrů studie hraje i velikost uprchlické domácnosti. Ukázalo se totiž, že v hotelích a ubytovnách častěji končí menší, bezdětné domácnosti. Podle spoluautorky studie Martiny Kavanové to souvisí s tím, jak byla nastavená podpora pro solidární domácnosti.
Na zimu nebudou Ukrajinci připravení, čekejme další vlnu uprchlíků, říká humanitární pracovník
Číst článek
„Je to způsobené tím, že podpora byla od začátku nastavena na 3000 korun na osobu. To motivovalo ubytovávat spíše velké domácnosti. Velká část z těchto lidí poté nesplňuje standardy na dostatek obytného prostoru na osobu,“ říká Kavanová.
K těm nevyhovujícím podmínkám bydlení je potřeba doplnit, že skoro polovina uprchlíků je v bytech, kde nemají vlastní koupelnu a záchod a často ani dost místa, protože jsou byty přeplněné.
Snižování příspěvku
Autoři studie proto navrhovali, aby se příspěvek s počtem ubytovaných zmenšoval, tedy aby byl na každého dalšího ubytovaného menší. A tak to od července skutečně je. Za jednoho ubytovaného dostane solidární domácnost 5 tisíc, za druhého 4, za třetího 3 tisíce a tak dál.
Uprchlíci musí nahlásit způsob úhrady zdravotního pojištění. Po 150 dnech ho stát přestává platit
Číst článek
Ve sdílených domácnostech je navíc teď ten příspěvek menší. Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová ale vidí problém jinde než v nastavení příspěvku. Podle ní hlavně chybí systém, který by neziskovým organizacím ukázal, kde, ve kterých krajích jsou volné byty, a kam tedy mohou lidi z přeplněné Prahy poslat.
„Tím pádem by lidé možná dosáhli na důstojnější bydlení někde jinde, ale nemají o něm jak získat informace. V rámci individuální sociální práce není reálné, aby to sociální pracovníci bez sdílených informací ze strany státu dělali,“ myslí si.
Systém HUMPOL, který využívají KACP, totiž eviduje pouze hromadné ubytování, třeba na ubytovnách, ale ne byty.
Nový státní fond?
Podle autorů studie by mohl pomoci rozšířit nabídku volných bytů systém takzvaného garantovaného nájemního bydlení, kdy za rizika ručí pronajímateli obec nebo stát. Tím by mohli odpadnout obavy vlastníků bytů z toho, že budou muset za nájemníky hradit škody a podobně. A podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) s takovým modelem bude počítat i připravovaný zákon o dostupném bydlení.
„My bychom chtěli umožnit lidem vložit svůj byt do jakéhosi spravovaného fondu. Tak jako když realitní kancelář řeší prodej bytů či pronájem. Toto by bylo bez komerčního aspektu realitní kanceláře, která si z toho vezme výši například jednoho nájmu,“ přiblížil.
Tento fond by vlastně fungoval jako městská realitní kancelář, akorát že by nespravoval obecní byty, ale byty soukromých vlastníků.
Poměr uprchlíků, kteří hledají jiné bydlení
